Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  HST objevil planetu obíhající kolem dvojhvězdy

HST objevil planetu obíhající kolem dvojhvězdy

Exoplaneta obíhající kolem vzdálené dvojhvězdy
Autor: NASA, ESA, and G. Bacon (STScI)

Astronomové využívající Hubbleův kosmický dalekohled HST (NASA) a podstatu optického klamu (gravitační čočky) potvrdili existenci planety obíhající kolem dvojhvězdy v soustavě OGLE-2007-BLG-349, která je od nás vzdálená 8 000 světelných roků ve směru na střed naší Galaxie.

Planeta obíhá kolem dvojice hvězd ve vzdálenosti 480 miliónů kilometrů, což přibližně odpovídá vzdálenosti hlavního pásu asteroidů ve Sluneční soustavě. Jeden oběh kolem dvojhvězdy absolvuje planeta přibližně za sedm let. Dvě hvězdy typu červeného trpaslíka jsou od sebe vzdáleny pouhých 11 miliónů kilometrů, což je zhruba 14 průměrů měsíční dráhy kolem Země.

Pozorování z HST představují první takový systém tří těles, jejichž existence byla potvrzena na základě využití techniky tzv. gravitační mikročočky. K výskytu gravitační mikročočky dojde v případě, když gravitace hvězdy v popředí (blíže k Zemi) zakřiví a zesílí světlo hvězdy v pozadí (vzdálenější vůči Zemi), která se na okamžik dostane do jedné přímky s bližší hvězdou. Specifický charakter zesílení světla může odhalit klíč k podstatě bližší hvězdy a případných planet.

Trojice objektů byla objevena v roce 2007 v rámci mezinárodní spolupráce pěti různých skupin: Microlensing Observations in Astrophysics (MOA), Optical Gravitational Lensing Experiment (OGLE), Microlensing Follow-up Network (MicroFUN), Probing Lensing Anomalies Network (PLANET) a Robonet Collaboration. Tato pozemní pozorování odhalila hvězdu a planetu, avšak detailní analýzy rovněž ukázaly třetí těleso, které astronomové nebyli schopni s konečnou platností rozlišit.

Pozemní pozorování naznačují dva možné scénáře pro systém tří těles: planeta o hmotnosti Saturnu obíhá kolem dvojice blízkých hvězd a nebo dvě planety – jedna o hmotnosti Saturnu a druhá o hmotnosti Země – obíhají kolem osamělé hvězdy,“ vysvětluje David Bennett z NASA Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland, hlavní autor článku. Ostré snímky kosmického dalekohledu umožnily vědeckému týmu odlišení vzdálené a čočkující hvězdy z jejího sousedství ve velmi přeplněném hvězdném poli. „Model se dvěma hvězdami a jednou planetou je jediný odpovídající údajům z HST,“ dodává David Bennett.

Vědecký tým Davida Bennetta uskutečnil další pozorování prostřednictvím kamery Wide Field Planetary Camera 2 (WFPC2) na palubě HST. „Mohli jsme tak analyzovat téměř ideální uspořádání dvojhvězdy v popředí se vzdálenější hvězdou, která při tomto postavení výrazně zvýšila svoji jasnost a umožnila nám pozorovat záření dvojice hvězd,“ vysvětluje David Bennett.

Astronomická observatoř Kepler objevila deset dalších planet obíhajících kolem těsných dvojic hvězd, avšak tyto exoplanety obíhají mnohem blíže mateřských dvojhvězd, než je tomu v případě soustavy OGLE-2007-BLG-349.

Nyní, když vědecký tým ukázal, že „mikročočkování“ může úspěšně detekovat planety obíhající kolem binárního hvězdného systému, Hubbleův kosmický dalekohled může poskytnout nezbytnou roli v této nové oblasti nepřetržitého pátrání po exoplanetách.

Uvedené závěry vědeckého týmu byly přijaty k publikování v časopise The Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: OGLE-2007-BLG-349, HST, Exoplaneta, Gravitační čočka


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »