Hubbleův teleskop vyfotografoval pozoruhodnou kupu galaxií ACO S 295
Vědecký tým kolem Hubbleova vesmírného teleskopu HST uvolnil neuvěřitelně nádherný snímek s označením ACO S 295, což je pozoruhodná kupa galaxií, která se nachází ve vzdálenosti 3,5 miliardy světelných roků daleko v malém jižním souhvězdí Hodiny.
Fotografie byla pořízena pomocí kamery Wide Field Camera 3 (WFC3) a kamerou Advanced Camera for Surveys (ACS) na palubě Hubbleova teleskopu v oboru infračerveného záření a ve viditelné části elektromagnetického spektra. Bylo přitom použito sedm filtrů pro rozličné vlnové délky. Barevným výsledkem je přiřazení rozdílných barev ke každému monochromatickému snímku přidružených k jednotlivým filtrům.
Galaktické kupy obsahují tisíce galaxií různého věku, tvarů a velikostí. Jejich typická hmotnost dosahuje přibližně několik biliard hmotností Slunce.
V určitém období astronomové předpokládali, že se jedná o největší struktury ve vesmíru – až do té doby, než byly v 80. letech minulého století objeveny superkupy galaxií.
Nicméně kupy mají jednu věc společnou, a to, že přiléhají pevně k sobě; superkupy nedrží pohromadě gravitace, takže kupy galaxií stále ještě drží titul největší struktury ve vesmíru svázané gravitací.
Albert Einstein předpověděl ve své obecné teorii relativity, že velmi hmotné objekty budou deformovat strukturu samotného prostoru. Když světlo prochází skrz takovéto objekty, jako jsou velmi hmotné kupy galaxií, jeho dráha se poněkud změní.
Tento efekt známý jako gravitační čočkování je pozorovatelný jenom ve vzácných případech a pouze těmi nejlepšími dalekohledy můžeme pozorovat související jevy.
„Kupa ACO S 295 dominuje centru nové fotografie, jak vizuálně, tak i fyzicky,“ říkají astronomové zpracovávající snímky z HST. „Obrovská hmotnost kupy galaxií působí jako gravitační čočka na galaxie v pozadí; deformuje je a poněkud rozmazává jejich tvary.“
Stejně tak jako poskytuje astronomům výsledky práce s přirozeným zvětšujícím sklem, se kterým studují vzdálené galaxie, metoda gravitačního čočkování nepatrně přizpůsobila střed tohoto snímku, vytvářející vizuálně pozoruhodnou scénu. Galaxie všech tvarů a velikostí „obývají“ tuto fotografii, v rozmezí od vznešených spirálních galaxií až po mlhavé eliptické objekty.
Stejně jako rozsahem velikostí se tento galaktický zvěřinec honosí rozsahem orientací, se spirálními galaxiemi, jako je ta uprostřed tohoto snímku, která se jeví téměř jako natočená k nám čelem. Další spirální galaxie jsou k nám natočeny bokem a vidíme je jako jehly zářícího světla.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
