Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST pozoroval nejvzdálenější osamělou hvězdu ve vesmíru

HST pozoroval nejvzdálenější osamělou hvězdu ve vesmíru

Hvězda Earendel (na fotografii vyznačena šipkou) se nachází v blízkosti zvlnění časoprostoru poskytujícího extrémní zvětšení
Autor: NASA/ESA/B. Welch, JHU/D. Coe, STScI/A. Pagan, STScI

V rámci programu HST s názvem Hubble’s Reionization Lensing Cluster Survey (RELICS) byla objevena hvězda, kterou opustilo záření v době, kdy byl vesmír starý pouze 6 % jeho současného věku, tedy zhruba 900 miliónů roků po Velkém třesku. Obdržela označení WHL0137-LS a přezdívku Earendel. Světlo této hvězdy, jejíž rudý posuv je z = 6,2, potřebuje 12,9 miliardy roků, než dosáhne Země.

Nejmenší objekty doposud spatřené na takto velkou vzdálenost byly hvězdokupy uvnitř prvotních galaxií.

Skoro jsme se zpočátku domnívali, že nebude možné pozorovat ještě vzdálenější objekt než Icarus, který byl dříve nejvzdálenější hvězdou s největším rudým posuvem,“ říká Brian Welch, astronom na Johns Hopkins University. Icarus se nachází ve vzdálenosti 9 miliard světelných roků a světlo zachycené na Zemi jej opustilo v době, kdy stáří vesmíru bylo 30 % jeho současného věku.

Když bylo vyzářeno světlo, které pozorujeme od hvězdy Earendel, byl vesmír méně než jednu miliardu let starý,“ dodává Victoria Strait, postgraduální vědecká pracovnice v Cosmic Dawn Center, Niels Bohr Institute at the University of Copenhagen a University of California, Davis. „Tehdy byla hvězda 4 miliardy světelných roků daleko od vznikající proto-mléčné dráhy, avšak následujících téměř 13 miliard roků trvalo, než její světlo dospělo k Zemi. Vesmír expandoval tak, že je nyní o ohromujících 28 miliard světelných roků větší. Předcházející rekord držela hvězda, kterou astronomové pozorovali, když byl vesmír starý zhruba třetinu současného věku. V této době byla již většina struktur vesmíru zformována a vyvinuta. Hvězda Earendel je tak skutečně průkopnickým rekordmanem.“

Astronomové odhadují, že Earendel je přinejmenším 50krát hmotnější než Slunce a miliónkrát jasnější, čímž soupeří s nejhmotnějšími známými hvězdami ve vesmíru.
Avšak dokonce ani tak zářivou, velmi hmotnou hvězdu, by nebylo možné spatřit na tak velkou vzdálenost bez zvětšení prostřednictvím hmotné kupy galaxií WHL0137-08, nacházející se přesně mezi námi a hvězdou Earendel, tj. působením gravitační čočky.

Hmota kupy galaxií WHL0137-08 zakřivuje strukturu prostoru, čímž vytváří silné přírodní zvětšovací sklo, které kromě zakřivování značně zesiluje světlo přicházející ze vzdálených objektů za touto kupou.

Díky vzácné poloze přímo za zvětšující kupou galaxií se hvězda Earendel objevila přímo, nebo neobyčejně blízko zvlnění struktury prostoru. Toto zvlnění, které je definováno v optice jako kaustika, poskytuje maximální zvětšení a zjasnění.

V těchto vzdálenostech vypadají galaxie obvykle jako malé šmouhy, kde je světlo z miliónů hvězd smíchané dohromady,“ říká Brian Welch. „Galaxie, jejímž členem je tato hvězda, byla zvětšena a deformována působením gravitační čočky do dlouhého srpku, který obdržel pojmenování Sunrise Arc.“

Hvězda Earendel existovala před tak dlouhou dobou, že nemohla vzniknout ze stejného materiálu jako hvězdy v současné době všude kolem nás. Studium těchto hvězd bude novým oknem do éry vesmíru, kterou neznáme, avšak která vede ke všemu, co o vesmíru dnes víme. Je to podobné, jako když čteme vskutku zajímavou knihu, ale začneme druhou kapitolou; nyní budeme mít příležitost spatřit, jak to všechno začalo.“

Objev byl popsán v článku publikovaném v časopise Nature.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov
[3] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Gravitační čočka, HST, Nejvzdálenější hvězda Earendel


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »