V termíne 25. 3. 2017 sa konala v Púchove vernisáž výstavy fotografií s astronomickou tematikou. Fotografie od nadaných fotografov zo Slovenska aj Českej republiky sú inštalované vo vestibule Divadla Púchov. Jedinečnú výstavu 106 astrofotografií si môžete ešte pozrieť do 9. 4. 2017. Potom bude výstava dostupná všetkým záujemcom o vystavenie. Ak byste tedy potom mali o výstavu záujem (alebo zakúpenie fotografií), neváhajte a kontaktujte nás.
Na Noc vědců připravuje pardubická hvězdárna bohatý program plný novinek. Tou nejlákavější by se mohla stát zbrusu nová výstava cestovatele, fotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka. Výstava s názvem "Sedm perel astronomie" přiblíží návštěvníkům prostřednictvím autorových fotografií sedm nejkrásnějších či nejvzácnějších astronomických úkazů, o které by žádný smrtelník neměl přijít, a na několika panelech nám připomene i problematiku světelného znečištění.
Již druhou nemocnici v České republice navštívila astronomická výstava Vesmír blíže lidem, uspořádaná k 60. výročí založení Evropské jižní observatoře (ESO). Výstava zachycuje na deseti panelech několik velkých teleskopů této instituce, včetně astronomických objektů, pozorovatelných z jižní polokoule.
Další povídání z cyklu Hlubinami vesmíru s Mgr. Petrem Horálkem bude převážně o jeho zálibě i odbornosti, tedy astrofotografii. Čeká nás přehled aktuálního dění na obloze i pozvánka za zatměním Slunce v roce 2026. Podíváme se na dechberoucí astronomické fotografie a na závěr zažijeme i krátký minikurz, jak to celé vzniká.
Kulturní dům Josefa Suka v Sedlčanech hostil v sobotu 17. května 2025 slavnostní vernisáž výstavy Příroda a umění: Dialog struktur. Autorem expozice je přední český vědec prof. RNDr. Svatopluk Civiš, DSc. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který ve své tvorbě propojuje vědeckou přesnost s uměleckou citlivostí.
Zajímají vás fotografie z různých oblastí astronomické fotografie v podání českých autorů? Pak navštivte výstavu Současná česká astrofotografie, kterou pořádají Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AVČR a Astronomický ústav AVČR! Vernisáž výstavy proběhne 22. 6. v 15.30 v aule Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AVČR v Praze!
Astronom a prestižní astrofotograf, ambasador Evropské jižní observatoře (ESO) a NOIRLab (USA) a propagátor astronomie současně pracuje na Slezské universitě v Opavě. Budeme účastni přiblížení jevů v atmosféře, ovlivněné astronomickými vlivy.
Před dvěma lety zamířila první výstava astronomických fotografií fotoambasadora ESO a člena východočeské pobočky České astronomické společnosti Zdenka Bardona k pacientům i lékařům do nemocnic pardubického a královéhradeckého kraje. Je zamluvena na dlouhou dobu dopředu. V roce 2023 se Hvězdárně v Úpici podařilo získat dotaci na pořízení další astronomické výstavy od Evropské jižní observatoře (ESO).
V pátek 10. dubna 2020 od 18 hodin se v DDM ALFA odl. pracoviště DELTA na Gorkého ulici 2658 v Pardubicích uskuteční vernisáž výstavy pardubického fotografa Petra Horálka s názvem „(Více jak) dvacetkrát v NASA“. V rámci vernisáže zazní autorova stejnojmenná přednáška o nejrůznějších zajímavostech souvisejících s oceněnými obrázky, které uspěly v prestižním výběru Astronomického snímku dne NASA. Výstava bude k vidění až do konce května 2020.
V každodenním zveřejňování nejkrásnějších astronomických fotografií NASA 29. května 2023 zveřejnila snímek od českého autora. K dnešnímu dni se v tomto prestižním přehledu objevilo celkem 61 českých fotografií. Dominuje mezi nimi autor dnešního Astronomického snímku dne Petr Horálek, který tímto dosáhl na celou čtyřicítku takto zveřejněných snímků. Astronomické snímky dne NASA jsou dostupné i české veřejnosti, a to na webu České astronomické společnosti www.astro.cz, kde je každý den zveřejňujeme s českým popisem, jehož autorem je Ing. Josef Chlachula, který jej každý den bez jediné přestávky překládá již neuvěřitelných více jak 23 roků. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 297.
Světem planetárií od historie až po blízkou budoucnost vás provede naše speciální výstava. Kdo jako první na světě planetárium postavil, na jakých neobvyklých místech na něj můžete narazit, proč nestojí pražské planetárium na Malé Straně, z jakých přístrojů se promítalo a co se právě chystá uvnitř naší zavřené kopule, se dozvíte na šesti výstavních panelech před budovou planetária ve Stromovce.
V úterý 4. června proběhla vernisáž výstavy Obloha v atriu Gymnázia Františka Křižíka. Na výstavě je k vidění okolo 80 fotografií hvězdné oblohy, galaxií, polárních září, halových jevů, duh a dalších jevů. Své fotografie zde představuje několik fotografů - Václav Uhlíř, Libor Šmíd, Pavel Pech, Josef Jíra, Jan Hosnedl a další.
Úřad NASA v pondělí 9. srpna 2021 publikoval snímek s názvem „Perseus and Lost Meteors“ (v překladu Perseus a ztracené meteory). Jeho autory jsou slovenský astrofotograf a popularizátor astronomie Tomáš Slovinský a český astrofotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Nezvyklý kompozitní snímek, který oběma autorům zabral stovky hodin práce, upozorňuje na blížící se maximum každoročního meteorického roje Perseidy a problém světelného znečištění, díky němuž se (nejen tento) meteorický roj čím dál hůře pozoruje.
Přijměte pozvání na nezvykle temnou a dobrodružnou výstavu představující pozoruhodný svět noční přírody, v níž vyhrává ten, kdo je nejlépe tmě přizpůsoben. Výstava je k vidění v Muzeu trojmezí v Jablunkově od 5. dubna do 29. října 2023. Přijďte poznat svět bez světelného znečištění.
V sobotu 23. března 2019 se v příjemné atmosféře společenského klubu mokerské knihovny odehrálo vyhodnocení mezinárodní soutěže „Pohlednice z mého vesmíru“, kterou spolupořádala Česká astronomická společnost. Na 50 návštěvníků, mnohdy autorů vítězných snímků, docestovalo v některých případech až z dalekých slovenských měst. Absolutním vítězem se stal Pavol Kostolný s originálním kompozitním snímkem lednového zatmění Mésíce nazvaným „Mesiačný servis“. Celkem si nějaké ocenění odneslo přes 40 účastníků fotografické soutěže, a to v šesti různých kategoriích.
Pohled na tento snímek může evokovat, že jde o celkem pěkné spojení hvězdného nebe severní a jižní polokoule. Hlubší pohled pak přinese otázku, proč ty dva oblouky na sebe zcela nenavazují? Až pohled na anotovanou verzi anebo přečtení tohoto textu přinese překvapivé vysvětlení, které byste s velkou pravděpodobností vůbec nečekali…
Výstav obrazů, soch či fotografií je jistě hodně, stačí ostatně nahlédnout do informačních brožur či letáků toho či onoho města. Výstava fotografií, jejíž vernisáž se odehrála v podvečer 27. ledna tohoto roku v prostorách fotogtrafického centra FotoŠkoda v Praze je však jiná. Zavede nás do vzdálenosti 150 miliónů kilometrů od naší Země, až tam, kde naše Slunce vytváří dech beroucí kulisy, které autor snímků, prof. Miloslav Druckmüller, profesionální matematik a zárověň profesionální amatérský astronom již přes 25 let převádí do obrazů zpodobujících nevídané a nikdy dříve neviděné.
Na 20 panelech 2x2 metry najdete pohledy do objektů vzdáleného vesmíru, získané největšími teleskopy světa. Výstava bude od 26. do 30. června 2017 umístěna na Palachově náměstí v Praze, před Rudolfinem, jako součást programu mezinárodní astronomické události: Evropského Týdne Astronomie a Kosmických Věd EWASS 2017.
Meteorický roj Perseidy, pocházející z prachu komety 109P/Swift-Tuttle, je obecně mezi lidmi tím nejznámějším a nejpopulárnějším každoročním kosmickým představením. Za noc maxima člověk může napočítat až stovky meteorů, uzřít některé opravdu jasné a díky dlouhé, více jak měsíční aktivitě od poloviny července do třetí dekády srpna si oněch „padajících hvězd“ právě z Persea všimne za letních nocí opravdu každý. A tak mě napadlo: Co kdybychom vzali všechny zaznamenané meteory v průběhu alespoň týdne a zobrazili je do jediného snímku celonoční mozaiky (tedy mozaika oblohy od soumraku do úsvitu)? Na tuto otázku jsem se rozhodl odpovědět fotograficky i zpracováním dosti náročným projektem, který jsem dokončil až po bezmála dvou letech.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
