Úvodní  >  Související stránky k článku Jiří Grygar oceněn za popularizaci výzkumu

Související stránky k článku Jiří Grygar oceněn za popularizaci výzkumu

Petr KomárekMultimédia

Unikátní výstava, kniha Zdeňka Kopala a přednáška Jiřího Grygara v Litomyšli

Pakliže nemáte na sobotní odpoledne 6. února 2016 žádné plány, méme pro vás naprosto bezkonkurenční tip! Zajeďte si do malebné Litomyšle, rodného města legendárního astronoma Zdeňka Kopala, a vychutnejte si pestrý program v tamním Regionálním muzeu. Od 14 hodin se můžete těšit na vernisáž unikátní putovní výstavy o astronomii, představení cestopisné knihy Zdeňka Kopala a vše završí velmi populární přednášející dr. Jiří Grygar - jak jinak než - přednáškou o Plutu.

Dušan MajerMultimédia

Video: Okna digitálního vesmíru dokořán

Říká se, že najít jehlu v kupce sena je těžké. Proti hledání člověka, který by neznal předního českého astrofyzika Jiřího Grygara je to ale brnkačka. Tento mimořádně známý popularizátor vědy se zapsal do mysli diváků především bezkonkurenčním seriálem Okna vesmíru dokořán, který spoustě lidí ukázal krásy kosmu. Nyní máte možnost shlédnout záznam z nového pořadu, ve kterém Jiří Grygar putuje digitálním vesmírem.

Jindřich SuchánekMultimédia

Ptejte se významných hostů TV Noe u Kulatého stolu

Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe.Na pátek 14. června 2013 připravuje TV Noe na 20:00 živé vysílání Kulatého stolu o aktuálním dění v astronomii. Na dotazy diváků budou připraveni odpovídat tři hosté - astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, děkan Filozoficko přírodovědecké fakulty Slezské univerzity Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. a teoretický fyzik Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z ČVUT.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)

Z expedice 1973.Autor: Miroslav Šulc. Po poměrně úspěšné expedici v r. 1972 došel V. Znojil k názoru, že je třeba uspořádat ještě jednu, kvůli doplnění materiálu. Jejím vedoucím měl být opět J. Grygar z AsÚ ČSAV, ale metodiku naplánoval V. Znojil. Byla rafinovanější než v předchozím roce, pozorovatelé měli ve stanovených okamžicích přestavovat dalekohledy na jiné oblasti oblohy. Bylo to zapříčiněno snahou využít činnost meteorického roje delta-Aquariid, radar musel být nastavován do úhlové vzdálenosti 90°  od radiantu, tudíž muselo být spočteno – kvůli dennímu pohybu – 20 záměrů dalekohledů pro každou stanici. Za tím účelem vyráběl V. Znojil a V. Musil mapky a J. Žižka se pokoušel vyrobit digitální hodiny (odečítání sekund z obyčejných hodinek bylo nepohodlné), což se mu nepodařilo.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)

Z expedice 1972.Autor: Miroslav Šulc. Vzrůst aktivity  brněnské  MS pod personálním vedením V. Nečase a vědeckým řízením V. Znojila díky zvýšení počtu členů v předchozím letech (20 řádných a 11 kandidujících) pokračoval a spěl do vrcholu. Díky tomu mohla být uspořádána v r. 1972  16. celostátní expedice (27. dle BD) s třetím pokusem o souběžná radarová a optická pozorování.  Podílel se na ní AsÚ ČSAV v Ondřejově (J. Grygar a M. Šimek), MS ČAS (M. Šulc), LHaP v Brně (Z. Mikulášek, V. Nečas, V. Znojil), hvězdárna, resp. Šroubárna Ždánice a LH v Úpici.  Expedice se konala ve dnech 6. - 20. 8. na základně Ondřejov -  Rápošov (obec cca 20 km JZ od Kutné Hory; stanice byla asi 1 km od Rápošova severně na kótě 516 m) a podle jmen obcí obdržela název RAPONDEX.

Petr SobotkaMultimédia

Radiová astronomie s Jiřím Grygarem

Radioteleskop Green Bank Telescope (GBT, West Virginia, USA) V sobotu 18. května 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas na své nové stanici Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Hlavním tématem bude při příležitosti 90 let vysílání rozhlasu radiová astronomie.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)

Expedice z roku 1969.Autor: Foto: Miroslav Šulc.14. dílem byla ukončena I. perioda historie meteorických expedic, tímto dílem otevíráme periodu II. Je charakterizována skutečností, že hlavní organizátoři celostátních meteorických expedic, Z. Kvíz a L. Kohoutek emigrovali; poněvadž Z. Kvíz byl předsedou meteorické sekce ČAS a L. Kohoutek členem jejího předsednictva, stala se ve věci pořádání expedic ČAS neakceschopnou. Z organizátorů zůstal k dispozici jen J. Grygar, který se však primárně věnoval astrofyzice a na meteorickou astronomii mu čas nezbyl.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)

Expedice z roku 1968.Autor: Foto: Miroslav Šulc. Zdálo se, že rok 1968 bude úspěšný, když se zdařila expedice MARODEX a v plánu byla celostátní expedice.  Události se ovšem, jak asi sami tušíte, vyvinuly zcela jinak. Nejprve na jaře proběhl v klidu průlet planetky Ikaros kolem Země, který vzbuzoval u obyvatelstva již v roce 1967 obavy z katastrofy. Ta nastala, ale ne kosmická...

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)

Expedice 1966.Autor: Archiv M. Šulce. Po neúspěšném roku 1965 následoval zajímavější rok 1966, neboť byly uspořádány dvě celostátní expedice, z nichž první byla přímo velkolepá a druhá z hlediska pozorování debaklem, nicméně byla naplněna kulturním přínosem. V obou případech šlo ovšem o nezapomenutelný zážitek.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)

Bezovec 1964.Autor: Archiv J. Mikuška. Jak se ukázalo v minulých letech, volba pozorovacího stanoviště expedice v Povážském Inovci byla šťastná. Proto i v roce 1963 zorganizovala Československá astronomická společnost 8. celostátní expedici (14. dle BD) na Bezovci ve dnech 14. - 28. září (!), se základnou nikoliv v hotelu, nýbrž v rekreačním středisku Slovakofarmy Hlohovec. Programem expedice bylo pozorování různými přístroji a pozorování přes barevné filtry v systému BVR. Druhý z programů určil název expedice: COLOREX 63. Garanty programů byli L. Kohoutek a J. Grygar.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)

Expedice TEXAS-D z roku 1959.Autor: Archiv J. Mikuška. V předcházejícím díle jsme prošli rokem 1958, v němž se podařilo uspořádat 2 expedice, jednu celostátní a jednu menší, obě úspěšné, neboť napozorované materiály byly zpracovány a výsledky zveřejněny. Následující rok 1959 zdaleka tak úspěšný nebyl. Zábava ovšem vítězila nad vším...

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)

Účastníci expedice GELOMEX.Autor: Archiv J. Mikuška. Ve 4. dílu „Ohlédnutí“ jsme se seznámili se dvěma neúspěšnými brněnskými expedicemi. Následovala však velmi úspěšná 3. celostátní expedice (7. dle BD) T-KODEX (teleskopická - Kohoutkové Dany - expedice), konaná 10. - 26. července 1958. Tentokrát na kopci Bezovec v Povážském Inovci, přičemž materiální základnou byl hotel (pravděpodobně patřící n.p. Slovakofarma v Hlohovci). Expedici po odborné stránce vedli Z. Ceplecha, L. Kohoutek a Z. Kvíz, ale celkový provoz řídila paní Dana Kohoutková z Osvětového úřadu.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)

Pozorovací protokol z 6. expedice BD.Autor: Archiv meteorických expedic. V předcházejících dílech jsme se seznámili s prvními čtyřmi expedicemi, na nichž se podílela meteorická sekce při Oblastní lidové hvězdárně v Brně. Ne všechny byly úspěšné a tak tomu bylo i nadále. Neúspěchy byly střídány zdařilými akcemi.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)

Zdeněk Kvíz a Karel Pavlů při expedici z r. 1957.Autor: Archiv Zdeňka Štorka. Na Silvestra 31. prosince 1956 byla zahájena dosti bláznivá expedice QUADRAD (3. dle BD). Zdá se, že jejím iniciátorem byl Zdeněk Kvíz, v té době zaměstnaný na brněnské hvězdárně, ve spolupráci s předsedou MS v Brně Jiřím Grygarem. Účelem expedice bylo pozorování Quadrantid, a to na Radhošti (kvůli nadmořské výšce a blízké hvězdárně ve Valašském Meziříčí), třebaže se vyskytly názory, že bude špatné počasí. O průběhu expedice mi podal zprávu brněnský účastník Jiří Sedláček, ale až o tři roky později.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)

Zdeněk Kvíz vypráví o meteoritech při expedici z r. 1956.Autor: Adolf Pánek. Před několika dny jsem na Astro.cz začal písemně vzpomínat na dnes již legendární meteorické expedice pořádané významnými osobnostmi České astronomické společnosti od poloviny 60. let minulého století. Na první a velmi úspěšnou expedici v Beskydech (kde je nyní shodou okolností čerstvě vyhlášená oblast tmavé oblohy) o rok později navázala druhá, o které bych rád dnes povyprávěl.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)

Účastníci meteorické expedice z roku 1960.Autor: Miroslav Šulc.V době, kdy se žalostí nad klesající úrovní matematicko-fyzikálního vzdělání středoškolské mládeže, se zdá, že z těchto stesků je nutno vyjmout astronomii. Rozhodně si nemůžeme naříkat nad úspěchy mladé generace např. v astronomické olympiádě či nad výsledky pozorovacími, o čemž svědčí webové stránky různých astronomických subjektů. Zjevně astronomie přináší amatérům mnohé radosti ve větší míře, než jiné obory. A není tomu tak jen nyní, bylo tak i v minulosti. Mezi ty nejvýraznější vzpomínky patří dnes již legendární meteorické expedice...

Pavel SuchanOsobnosti

Cena Františka Nušla za rok 2011 Jiřímu Grygarovi

Logo České astronomické společnosti.Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2011 RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3 ve středu 7. 12. 2011 v 18:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Záludné výběrové efekty a zářivé vyhlídky astronomie“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma). Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti se Střediskem společných činností, Divizí vnějších vztahů Akademie věd ČR. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 163 z 2. 12. 2011.



22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha z Vozky

Jedná se o výřez ze sférického panorama ze 48 fotek ve třech řadách. Canon 6D + Samyang 24mm F/1.4 Každá fotka 15s při ISO 10000

Další informace »