Úvodní  >  Související stránky k článku Kosmický prach se formuje při explozích supernov

Související stránky k článku Kosmický prach se formuje při explozích supernov

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (210): Hydrodynamické simulace expandujících obálek supernov v blízkosti obřích černých děr

Autorský tým složený převážně z pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR s pomocí numerických simulací prověřoval, kolik látky mohou do blízkosti obřích černých děr v centrech galaxií doručit vybuchující supernovy. Přispěli tak do probíhající debaty nad jednou z nejdůležitějších nevyřešených otázek současné astrofyziky.

Martin GembecÚkazy

8. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 2. do 27. 2. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti. Ráno září jasná planeta Venuše, nedaleko ní slabý Mars. Večer lze pozorovat slabé zvířetníkové světlo a několik slabších komet. Aktivita Slunce je nízká, ale velmi silná erupce nastala na odvrácené polokouli. Dalekohled JWST pokročil do další fáze seřizování zrcadel. Rentgenová observatoř IXPE posílá první data. ISS se dočkala dvou zásobovacích kosmických lodí. Česká minidružice VZLUSat-2 pořídila první černobílé snímky Země. Před 35 lety byla zaznamenána exploze supernovy v blízké galaxii Velké Magellanovo mračno, která zde zanechala neutronovou hvězdu. Před 75 lety se narodil známý český astronom Zdeněk Pokorný.

František MartinekHvězdy

ALMA objevila neutronovou hvězdu v místě supernovy 1987A

Dva týmy astronomů získaly přesvědčivé argumenty k vysvětlení 33 roků staré záhady obestírající supernovu 1987A ve Velkém Magellanově oblaku. Na základě pozorování prostřednictvím soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a následných teoretických studií vědci získali nový pohled a argumenty, že se hluboko uvnitř pozůstatků explodované hvězdy ukrývá neutronová hvězda. Jednalo by se tak ve skutečnosti o doposud nejmladší známou neutronovou hvězdu.

Václav GlosMultimédia

Rozhovory o vesmíru – třetí díl

V třetím dílu Rozhovorů o vesmíru Norbert se Samuelem probírají přítomnost vody na osvětlené části Měsíce, Norbiho zážitky s pozorováním na létající observatoři SOFIA a jako hlavní téma si vybrali supermasivní a mikroskopické černé díry.

Martin GembecSluneční soustava

Vodu v kráteru Clavius na Měsíci potvrdila SOFIA

Médii proběhla zpráva, že vědci z NASA našli na Měsíci vodu. Přesněji na sluncem ozářené straně Měsíce, která se zdála být zcela vyprahlá. I to není tak úplné. Vědci už dříve pomocí kosmických sond a družic Měsíce pozorovali stopy vodíku, ale nebylo jisté, zda se vyskytuje v podobě molekul vody. Speciální létající infračervená observatoř SOFIA nyní tyto stopy vody potvrdila během pozorování kráteru Clavius. Ten je jedním z největších kráterů viditelných ze Země na jižní polokouli Měsíce. Jedná se tak o objev vody v místech, kde se jí moc velké množství, pokud vůbec nějaké, neočekávalo. Hlavní místa výskytu jsou totiž v trvale zastíněných kráterech, jaké najdeme například v okolí jižního pólu Měsíce, kde se vyskytuje v podobě ledu.

Martin GembecVzdálený vesmír

Jedna z nejaktivnějších hvězdných porodnic

Hluboko uvnitř záplavy hvězd a za mračny tmavého prachu se uvnitř naší Galaxie známé jako Mléčná dráha nachází obrovský oblak plynu a prachu, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd. Tato oblast označovaná jako W51 byla objevena v rádiovém oboru v roce 1958. Postupným vývojem techniky se podařilo proniknout skrz neproniknutelná oblaka prachu, a to především v infračerveném oboru. Díky tomu se dnes můžeme dívat na detaily dění uvnitř mlhoviny. Jedny z nejlepších snímků pořídily vesmírná observatoř Spitzer a létající dalekohled SOFIA.

František MartinekVzdálený vesmír

Supergalaktický hvězdný vítr představuje klíč k vývoji galaxií

Astronomové využívající létající observatoř NASA s názvem SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) zjistili, že galaktický vítr vanoucí z centra galaxie Messier 82 (zkráceně M82) je uspořádán v souladu s magnetickým polem a transportuje velké množství hmoty v podobě plynu a prachu – přibližně 50 až 60 miliónů hmotností Slunce.

František MartinekSluneční soustava

Pozorování komety při prvním průletu Sluneční soustavou přineslo překvapení

Komety jsou naším přímým spojením s ranými okamžiky vzniku a vývoje Sluneční soustavy. Pouze jednou za několik let je objevena nová kometa, která poprvé přiletí do vnitřních oblastí našeho planetárního systému z oblasti Oortova oblaku, z regionu ledových těles obklopujícího naši soustavu. Takové příležitosti poskytují astronomům možnost výzkumu této výjimečné třídy komet.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »