Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorování komety při prvním průletu Sluneční soustavou přineslo překvapení

Pozorování komety při prvním průletu Sluneční soustavou přineslo překvapení

Kometa C/2012 K1 PanSTARRS
Autor: NASA

Komety jsou naším přímým spojením s ranými okamžiky vzniku a vývoje Sluneční soustavy. Pouze jednou za několik let je objevena nová kometa, která poprvé přiletí do vnitřních oblastí našeho planetárního systému z oblasti Oortova oblaku, z regionu ledových těles obklopujícího naši soustavu. Takové příležitosti poskytují astronomům možnost výzkumu této výjimečné třídy komet.

Pomocí dalekohledu na palubě létající observatoře NASA s názvem SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) tým astronomů, jehož vedoucím byl Charles Woodward z University of Minnesota's Minnesota Institute for Astrophysics, pozoroval kometu C/2012 K1 (objevenou v roce 2012 pomocí dalekohledu Pan-STARRS) za účelem lepšího pochopení vývoje mladé Sluneční soustavy.

Komety pocházející z Oortova oblaku, jako například C/2012 K1, zůstaly neovlivněné působením slunečního tepla a záření. Díky nedotčené podstatě těchto těles se mohl na jejich povrchu uchovat původní materiál, což z nich dělá ideální cíl pro výzkum složení plynů a prachových částic.

Kometa C/2012 K1 je časovou schránkou materiálu z počátečního období formování Sluneční soustavy,“ říká Charles Woodward. „Každá příležitost k výzkumu takových těles přispěje ke zlepšení našich znalostí o obecných vlastnostech komet a o vzniku malých těles v období zrodu naší planetární soustavy.“

Na palubě létající observatoře SOFIA je dalekohled o průměru 2,5 m Autor: NASA
Na palubě létající observatoře SOFIA je dalekohled o průměru 2,5 m
Autor: NASA
Vědecký tým využil kameru FORCAST (Faint Object infraRed CAmera for the SOFIA Telescope) na palubě stratosférické létající observatoře ke studiu světla emitovaného v oblasti kometární komy, což je oblak prachu a plynu obklopující jádro komety vznikající v důsledku zahřívání Sluncem. Vědecký tým využil tato pozorování k určení velikosti a složení zrníček prachu a k určení jejich tepelných vlastností.

Neočekávaně tento výzkum odhalil u komety slabé emise křemičitanů místo očekávaných silných emisích objevených při některých dřívějších pozorováních komet pocházejících z Oortova oblaku včetně komety Hale-Bopp a výzkumů uskutečněných pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (Spitzer Space Telescope). Na základě analýzy těchto emisí křemičitanů a srovnáním s modely astronomové určili, že prachová zrníčka v oblasti komy jsou větší a obsahují především amorfní uhlík a ne krystalické křemičitany. Toto složení je v rozporu s některými teoretickými modely vzniku komet v Oortově oblaku.

Komety jsou tvořeny materiálem, který nebyl spotřebován při vzniku planet, takže studium jejich prachu nám pomůže pochopit složení, původ a vývoj Sluneční soustavy v raném období včetně procesu vzniku kamenných planet,“ říká Charles Woodward.

Zatímco mise jako Rosetta Evropské kosmické agentury ESA nebo sonda Stardust , kterou vypustila NASA, zkoumaly bezprostředně vzorky kometárního materiálu, pozorování „na dálku“, jaké v tomto případě uskutečnila létající observatoř SOFIA, poskytlo astronomům příležitost porozumět odlišnostem mezi různými typy komet.

Intenzita záření křemičitanů pozorovaná v oblasti středních vlnových délek infračerveného záření observatoří SOFIA poskytla podklady pro budoucí pozorování prostřednictvím připravovaného kosmického dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST) – ke studiu ještě slabších a vzdálenějších komet,“ doplňuje Charles Woodward. „Domnívám se, že spolupráce mezi těmito pozorovacími prostředky při výběru cílů a následném detailním pozorování bude dobře fungovat.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] iopscience.iop.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kometa C/2012 K1, Létající observatoř SOFIA


22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »