Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Supergalaktický hvězdný vítr představuje klíč k vývoji galaxií

Supergalaktický hvězdný vítr představuje klíč k vývoji galaxií

Kompozitní snímek galaxie M82 vzdálené 12 miliónů světelných roků
Autor: NASA/SOFIA/E. Lopez-Rodriguez; NASA/Spitzer/J. Moustakas et al.

Astronomové využívající létající observatoř NASA s názvem SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) zjistili, že galaktický vítr vanoucí z centra galaxie Messier 82 (zkráceně M82) je uspořádán v souladu s magnetickým polem a transportuje velké množství hmoty v podobě plynu a prachu – přibližně 50 až 60 miliónů hmotností Slunce.

Připojený kompozitní obrázek zachycuje galaxii M82 s explozivní tvorbou hvězd. Magnetické pole detekované létající observatoří SOFIA ukazují linie, které vytvářejí bipolární proudy (viz červená barva) generované v důsledku intenzivní tvorby hvězd. Snímek kombinuje viditelné světlo (šedá barva) a záření plynného vodíku (červená barva) na základě pozorování na Kitt Peak Observatory s blízkou a střední oblastí infračerveného záření (žlutá barva) podle pozorování observatoře SOFIA a kosmické observatoře NASA s názvem Spitzer Space Telescope.

Galaxie M82 s překotnou tvorbou hvězd je k nám natočená bokem a nachází se ve vzdálenosti 12 miliónů světelných roků. Nachází se velmi vysoko na severní jarní obloze a promítá se do známého souhvězdí Velké medvědice. Jako první ji pozoroval německý astronom Johann Elert Bode v roce 1744. Je někdy také označována jako Doutníková galaxie, protože má podlouhlý eliptický tvar vytvořený v důsledku sklonu jejího hvězdného disku vzhledem ke směru našeho pohledu.

M82 je pověstná pro svoji mimořádnou rychlost tvorby nových hvězd – hvězdy zde vznikají 10× rychleji než v naší Galaxii.

Prostor mezi galaxiemi není prázdný. Obsahuje plyn a prach – který je zárodečným materiálem pro tvorbu hvězd a galaxií,“ říká spoluautor článku Enrique Lopez-Rodriguez z Universities Space Research Association, který je členem pracovního týmu létající observatoře SOFIA. „Nyní máme lepší představu o tom, jak tento materiál uniká z nitra galaxie v průběhu věků.“

M82 produkuje silný vítr vyfukující prach a plyn do mezigalaktického prostoru. Astronomové se dlouho domnívali, že tyto galaktické větry by také mohly unášet magnetické pole galaxie stejným směrem, avšak navzdory četným studiím žádná pozorování doposud tento koncept nepodpořila.

Enrique Lopez-Rodriguez se svými spolupracovníky definitivně zjistili, že vítr z galaxie M82 nejen že transportuje obrovské množství plynu a prachu do mezigalaktického prostředí, ale také vytahuje magnetické pole tak, že je kolmé na galaktický disk, a to až do vzdálenosti více než 2 000 světelných roků.

Jedním z hlavních cílů tohoto výzkumu bylo zhodnotit, jak účinně může galaktický vítr vytahovat magnetické pole,“ říká Enrique Lopez-Rodriguez. „Neočekávali jsme, že objevené magnetické pole bude kolmé k disku společně s galaktickým větrem napříč tak velkou oblastí.“

Pozorování uskutečněná létající observatoří SOFIA naznačují, že mohutné větry spojené s jevem překotné tvorby hvězd mohou být jedním z mechanismů zodpovědných za rozsévání materiálu společně s magnetickým polem do blízkého intergalaktického prostředí. Jestliže podobné procesy probíhaly i v mladém vesmíru, mohly ovlivňovat stěžejní vývoj prvních galaxií.

Výzkum intergalaktických magnetických polí – a studium jejich vývoje – je klíčem k pochopení vývoje galaxií v průběhu dosavadní historie vesmíru,“ říká profesor Terry Jones, hlavní autor studie z University of Minnesota.

Článek byl publikován v časopise Astrophysical Journal Letters.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Galaktický hvězdný vítr, Létající observatoř SOFIA, Galaxie M82


22. vesmírný týden 2024

22. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 5. do 2. 6. 2024. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, ale noci zůstanou poměrně světlé. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO je Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, a navíc se k nám opět natočila aktivní oblast AR3663 a uvidíme, co přinese zatím schovaná AR3664. K večernímu pozorování vybízí kometa 13P/Olbers, případně C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX bude provádět poslední přípravy k 4. testovacímu letu SuperHeavy Starship a mezitím Boeing má jednu z posledních možností na start Starlineru, jinak hrozí dlouhý odklad.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Teleplus 2x teleconverter, Canon 60D, Baader photographic solar foil + Baader Semi-APO filter, myFP2Pro focuser Software: PIPP, Autostakkert (5%), Registax, Adobe photoshop 409x 1/8000 ISO160 26.5.2024

Další informace »