Jedna z nejaktivnějších hvězdných porodnic

Mlhovina se nám na obloze promítá do souhvězdí Orla a je zhruba 17 tisíc světelných roků od nás. Z toho odhadujeme, že mračno má velikost kolem 350 světelných roků. Pro běžné dalekohledy je prakticky neviditelná. V infračerveném a rádiovém oboru se však objeví překvapivé detaily. Pozorování Spitzerova dalekohledu přinesla ohromující zjištění, že zářivý výkon mlhoviny odpovídá výkonu 20 milionů Sluncí.

Pokud vám také výše uvedené číslo přijde velké a nic neříkající, ale třeba znáte alespoň Velkou mlhovinu v Orionu M42, pojďme to srovnat s ní. Také tato mlhovina je známou oblastí tvorby hvězd s výrazně jasnými hvězdami uvnitř. Jenže mlhovina v Orionu je k nám blíž, a přitom zabírá na obloze stejnou velikost (asi jako měsíční úplněk), takže tato skrytá mlhovina je ve skutečnosti mnohem větší. Navíc W51 je také mnohem svítivější, i proto, že uvnitř najdeme více než 30 velmi hmotných jasných hvězd, zatímco v M42 v Orionu jsou takové jen čtyři.

Ze snímků v infračerveném oboru je patrné, že pravá část mlhoviny je starší a erodovaná zářením a výbuchy jasných hvězd. Levá část je mladší a mnoho hvězd se zde teprve chystá opustit zámotky prachu a plynu, v nichž vznikají. Vypadají jako hvězdy uvnitř prázdných bublin, které kolem svým zářením vyfoukaly. 

Snímek ze Spitzerova vesmírného infračerveného dalekohledu vznikl během hlavní pozorovací kampaně Galactic Legacy Infrared Mid-Plane Survey Extraordinaire (GLIMPSE) v roce 2004, během které se vědci pokusili mapovat velké struktury uvnitř Mléčné dráhy. To je docela výzva vzhledem k tomu, že Slunce leží uvnitř galaktického disku a řada struktur se skrývá za množstvím hvězd, plynu a prachu.

Kromě Spitzerova dalekohledu mají vědci k dispozici i další přístroje. Jedná se například o submilimetrovou soustavu radioteleskopů ALMA vysoko v horách Chile, nebo létající observatoř SOFIA, která také oblast W51 snímala. Na jejím snímku vidíme okolí jasných velkých hvězd (o hmotnostech 20 i více Sluncí).

SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) je létající dalekohled na palubě upraveného Boeingu 747 o průměru 2,7 metru provozovaný společně NASA a německou DLR. V daném oboru spektra poskytla SOFIA dosud nejdetailnější pohled na tuto hvězdotvornou oblast. Některé hvězdy zde spatřené jsou opravdu masivní. Jedna má dokonce hmotnost kolem 100 Sluncí a pokud se potvrdí, že jde o jedinou hvězdu, paří mezi rekordmany mezi známými hvězdami naší Galaxie.

Závěrem se ještě podívejme na to, jak tuto oblast viděla prohlídka 2MASS (Two Micron All-Sky Survey), která v letech 1997 a 2001 snímala celou oblohu ze dvou pozemských observatoří v Arizoně a Chile pomocí 1,3m dalekohledů. Ačkoli i zde se jedná o snímek mimo oblast viditelného světla, už zde můžeme dobře detekovat množství hvězd, které jsou zde směrem k středu Mléčné dráhy pozorovatelné a také je patrné, jak hodně stíněná mlhovina je.

 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Novinky JPL/NASA
[2] NASA-SOFIA
[3] Caltech-2MASS