Hadar, Toliman a Jižní kříž.Autor: Yuri Beletsky.V měsíci květnu 2013 budou témata přednášek na brněnské hvězdárně opět lákavé. Navštívíme Antarktidu, podíváme se na zoubek vzniku vesmíru a pokusíme se nastínit problematiku i přínos obnovitelných zdrojů energie.
RNDr. Jiří Grygar, CSc.Autor: Mgr. Stanislava Kyselová, Akademický bulletin.V měsíci březnu 2013 budou rozmanité přednášky na brněnské hvězdárně zabíhat zejména k výzkumným technologiím a projektům. Mimo přednášky o přesném čase a výzkumu ionosféry se ovšem můžete těšit na legendární Žeň objevů astrofyzika Jiřího Grygara...
Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.Únor 2013 se na brněnské hvězdárně nese plně v duchu našeho nejbližšího kosmického souseda. Měsíc je jak v hledáčku dalekohledů - zejména tento týden - tak tématem hlavního pořadu Měsíční podvod a neposledně populárních přednášek pro veřejnost.
Umělecká představa exoplanety HD 40307Autor: Planetary Habitability Laboratory Na leden roku 2013 láká brněnská hvězdárna k přednáškám o vzácných exoplanetách, hledání léčby proti rakovině nebo mimořádných nebeských úkazech. Na první přednášku se můžete těšit již 15. ledna.
Hurikán Sandy.Autor: NASA.Úžasná fyzika na vlastní oči prostřednictvím strhující experimentální show nebo kuchařka na tvorbu ničemných hurikánů jako současný Sandy - zdaleka nejen na to se můžete těšit v listopadu na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Vstup do brněnské hvězdárny.Autor: HaP Brno.Na Hvězdárně a planetáriu Brno pokračujeme s cyklem přednášek velmi zajímavých a veřejnosti známých hostů. Přijďte si poslechnout například jadernou fyzičku Danu Drábovou, která promluví o bezpečnosti i rizicích jaderné energie...
Detail koróny a chromosféry. Autoři: M. Druckmüller, V. Rušin, M. Dietzel a P. Aniol.Na nově zrekonstruované Hvězdárně a planetáriu Brno pokračujeme s cyklem přednášek velmi zajímavých a veřejnosti známých hostů. Přijďte si poslechnout například brněnského matematika pořizujícího nejlepší snímky sluneční koróny na světě, prof. Miloslava Druckmüllera. Jeho poutavé přednášky se dočkáte již příští týden...
10 přednášek od 12 inspirativních studentů z celého Česka. 300 minut jedinečných příběhů plných informací o vědě, technice a zajímavých příležitostech. Více než 100 nadšených středoškoláků v publiku. Nespočet zajímavých setkání. To jsou jen některá z čísel charakterizujících akci Zvaž vědu!, která se chystá už v pondělí 9. června v prostorách Senátu. Vesmír na ní rozhodně chybět nebude. A zúčastnit se může úplně každý student.
Brněnští hvězdáři kontaktovali autora mimozemského pozdravu na sondách Voyager.
Na konci května budeme mít tu čest přivítat v Praze jednoho z nejvýznamnějších fyziků současnosti – prof. Kipa Thorna, laureáta Nobelovy ceny za fyziku (2017) za zásadní přínos k detekci gravitačních vln. V Karolinu přednese veřejnou přednášku určenou odborné i laické veřejnosti (v angličtině). Přijďte si poslechnout výjimečnou osobnost vědy, která propojuje teorii relativity, kvantovou fyziku i Hollywood!
Jak vypadá naše planeta, když se na ni dívají družice? Představení Skryté tváře Země zve diváky do fascinujícího světa dálkového průzkumu naší planety – světa oběžných drah, chytrých senzorů, ještě chytřejších umělých družic – sestrojených a ovládaných ovšem pozemšťany – a nepředstavitelného množství informací, které odhalují proměny naší modré planety v nejrůznějších souvislostech. Pod hvězdnou kupolí brněnského digitária se z map, čísel a spekter stává strhující vizuální cesta napříč kontinenty a časem.
Pohled na noční oblohu v nás může vyvolávat různé otázky. Díky moderní vědě známe na možná až překvapivě velkou část z nich velmi přesnou odpověď. Astronomie, astrofyzika a kosmonautika jsou v současné době jedněmi z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborů. Přednáškový cyklus Okno do vesmíru umožní studentům nahlédnout na aktuální dění v těchto zajímavých vědeckých oblastech a představí významné české vědce, kteří se jejich studiem zabývají.
Kniha Sedmikrásky na nebi je neformální průvodce po hvězdárnách, planetáriích a science centrech napříč Českem. Autoři Jiří Dušek, Jiří Kokmotos a Michal Okleštěk projeli republiku křížem krážem, ujeli 7 714 km, natočili 707 minut videoprocházek a v rozhlasovém vysílání strávili 867 minut 37 sekund. Výsledkem je hravý i praktický “kompas” pro nováčky i fajnšmekry: kde se dobře dívá na oblohu, co si nenechat ujít s dětmi a jak si výpravu užít navzdory světelnému smogu.
Popularizační přednáška pod záštitou Czech Mars Society od RNDr. Petra Blaschkeho, Ph.D. z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě.
Brněnská hvězdárna je tu pro všechny návštěvníky. S radostí přivítá pozemšťany stejně jako mimozemšťany (konec konců, je jejich kontaktním centrem) a nezklame ani ve chvíli, kdy na její brány zaklepou milovníci esperanta. Přesně to se totiž stane na sklonku letošního července. V rámci Světového kongresu esperanta, který se odehrává v Brně, navštíví brněnskou hvězdárnu početný výsadek esperantistů. Její pracovníci proto neváhali a přestavení „Vesmír všemi smysly 3D“ obohatili o jazyk, jenž je pro desítky tisíc aktivních mluvčích po celém světě nástrojem rovnoprávné mezinárodní komunikace.
V úterý 21.2. v 18:00 v pražském Planetáriu bude mít přednášku o Evropské jižní observatoři (ESO) její generální ředitel, prof. Xavier Barcons. Druhým řečníkem bude Dr. Suzanna Ramsay (ESO, ELT instrumentation manager). Po přednášce bude následovat diskuse. Vstup zdarma, přednáška bude anglicky, otázky budou v případě zájmu přetlumočeny. Více informací na stránkách planetária https://www.planetum.cz/porad/eso-at-60/.
A je to tady zase! Nejoblíbenější akce vesmírného konce školního roku, kterou uvítají všechny pilné školačky a školáci. Obzvlášť v Brně. Jste na základce nebo na střední škole? Skvěje se na vašem aktuálním vízu jednička z matiky nebo fyziky? Pokud jste na obě otázky odpověděli ano, pak pro vás má brněnská hvězdárna a planetárium – za vaši mimořádnou práci a snahu – malou odměnu: Volnou vstupenku do tamního digitária!
Zveme vás hned na tři přednášky, které pronesou laureáti cen ČAS. Doc. Petr Hadrava na téma relativistické a stelární astrofyziky, Dr. Jan Jurčák o stabilitě slunečních skvrn s ohledem na vlastnosti magnetického pole a Bc. Martin Mašek o proměnných hvězdách, kometách a planetkách. Koná se v sobotu 22. 10. 2022 v Planetáriu Praha od 14 hodin. Vstup na akci je zdarma a není třeba rezervace.
Staňte se Alenkou v říši divů kosmu a navštivte „Vesmír za zrcadlem“! Vchod do něj se skrývá na Hvězdárně a planetáriu Brno. Stačí se zanořit do jejího podzemí a vstoupit do sálu exploratoria, jehož prostor vyplňuje výjimečná expozice o skrytých podobách našeho vesmíru. Podobách, které prozatím vnímáme jen v hrubých konturách nebo pouze tušíme. A přitom už víme, že hrají zásadní roli v minulosti i budoucnosti celého univerza.
Dne 12. dubna 2021 uplyne 60 let od okamžiku, kdy lidé zpřetrhali okovy pozemské gravitace a člověk poprvé vzlétl do vesmíru. Přestože od té doby vzlétli do kosmu lidé více než tisíckrát, zůstane Jurij Alexejevič Gagarin navždy tím prvním, který nás do něj pozval. K významenému výročí startu prvního člověka do kosmu připravily různé instituce připomínkové akce. Čekají nás zajímavé online přenosy přímo v den výročí i další s kosmonautikou související aktivity v dalších dnech. Užijte si přenosy z Brna, Prahy, Tábora nebo Liberce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
