Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Brně vznikne vesmír a obnovitelné zdroje energie

V Brně vznikne vesmír a obnovitelné zdroje energie

Hadar, Toliman a Jižní kříž. Autor: Yuri Beletsky.
Hadar, Toliman a Jižní kříž.
Autor: Yuri Beletsky.
V měsíci květnu 2013 budou témata přednášek na brněnské hvězdárně opět lákavé. Navštívíme Antarktidu, podíváme se na zoubek vzniku vesmíru a pokusíme se nastínit problematiku i přínos obnovitelných zdrojů energie.

Březnový cyklus přednášek probíhá každé úterý od 18 hodin. Přednášky se konají buď ve velkém planetáriu nebo v přednáškovém sále. Rezervaci nebo předprodej vtupenek lze uskutečnit na této adrese. V květnu se můžete těšit na tyto přednášky:

14. května 2013

Mgr. Daniel Nývlt, Ph.D.
Česká geologická služba

Od pralesů k ledovcům aneb jak se měnila Antarktida
Čeští vědci už desátou sezónu pracují na ostrově Jamese Rosse při severním výběžku Antarktického poloostrova. Antarktida však nebyla vždy pokrytá mocnou ledovcovou pokrývkou, jak je tomu dnes. Před 100 milióny lety poloostrov omývaly teplé vody mělkých moří plné života, pokrývala jej vegetace a pod sopkami se proháněli dinosauři.


21. května 2013

prof. Jiří Chýla, CSc.
Fyzikální ústav AV ČR v Praze

O vzniku a vývoji vesmíru
Jaký je dnešní stav znalostí o vzniku a vývoji vesmíru? Navíc s důrazem na základní rys moderní fyziky, jímž je úzká souvislost zákonitostí a jevů mikrosvěta a makrosvěta. Propojení bude demonstrováno na hlavních záhadách současné fyziky: Odkud se vzala ve vesmíru hmota a co je podstatou temné hmoty a temné energie.


28. května 2013

Ing. Libor Lenža
ředitel Hvězdárny ve Valašském Meziříčí

Sláva a prokletí obnovitelných zdrojů energie
Obnovitelné zdroje energie jsou některými považovány za spásu, druhými za prokletí dnešní doby. Jaké jsou reálné a praktické možnosti jejich ekonomicky efektivního využívání? Která oblast je nadějí pro budoucnost a která může být problémem? Do jaké míry situaci komplikuje či vylepšuje politika? Jaké jsou pozitivní, ale i nepříjemné souvislosti výrazného růstu využívání obnovitelných zdrojů energie?


Přišli jste o přednášku? Najděte si nás na Youtube...

Všem zájemcům, kteří se nějaké přednášky nemohou zůčastnit, doporučujeme náš Youtube kanál brnoobservatory, na kterém najdete jak záznamy z uskutečněných přednášek a některých audiovizuálních představení, tak i krátké pořady pro veřejnost. Archiv a záznamy přednášek najdete rovněž na stránkách hvězdárny, kde si můžete videa či audiozáznamy z přednášek stáhnout.




O autorovi

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Přednáška 


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »