Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Brně vznikne vesmír a obnovitelné zdroje energie

V Brně vznikne vesmír a obnovitelné zdroje energie

Hadar, Toliman a Jižní kříž. Autor: Yuri Beletsky.
Hadar, Toliman a Jižní kříž.
Autor: Yuri Beletsky.
V měsíci květnu 2013 budou témata přednášek na brněnské hvězdárně opět lákavé. Navštívíme Antarktidu, podíváme se na zoubek vzniku vesmíru a pokusíme se nastínit problematiku i přínos obnovitelných zdrojů energie.

Březnový cyklus přednášek probíhá každé úterý od 18 hodin. Přednášky se konají buď ve velkém planetáriu nebo v přednáškovém sále. Rezervaci nebo předprodej vtupenek lze uskutečnit na této adrese. V květnu se můžete těšit na tyto přednášky:

14. května 2013

Mgr. Daniel Nývlt, Ph.D.
Česká geologická služba

Od pralesů k ledovcům aneb jak se měnila Antarktida
Čeští vědci už desátou sezónu pracují na ostrově Jamese Rosse při severním výběžku Antarktického poloostrova. Antarktida však nebyla vždy pokrytá mocnou ledovcovou pokrývkou, jak je tomu dnes. Před 100 milióny lety poloostrov omývaly teplé vody mělkých moří plné života, pokrývala jej vegetace a pod sopkami se proháněli dinosauři.


21. května 2013

prof. Jiří Chýla, CSc.
Fyzikální ústav AV ČR v Praze

O vzniku a vývoji vesmíru
Jaký je dnešní stav znalostí o vzniku a vývoji vesmíru? Navíc s důrazem na základní rys moderní fyziky, jímž je úzká souvislost zákonitostí a jevů mikrosvěta a makrosvěta. Propojení bude demonstrováno na hlavních záhadách současné fyziky: Odkud se vzala ve vesmíru hmota a co je podstatou temné hmoty a temné energie.


28. května 2013

Ing. Libor Lenža
ředitel Hvězdárny ve Valašském Meziříčí

Sláva a prokletí obnovitelných zdrojů energie
Obnovitelné zdroje energie jsou některými považovány za spásu, druhými za prokletí dnešní doby. Jaké jsou reálné a praktické možnosti jejich ekonomicky efektivního využívání? Která oblast je nadějí pro budoucnost a která může být problémem? Do jaké míry situaci komplikuje či vylepšuje politika? Jaké jsou pozitivní, ale i nepříjemné souvislosti výrazného růstu využívání obnovitelných zdrojů energie?


Přišli jste o přednášku? Najděte si nás na Youtube...

Všem zájemcům, kteří se nějaké přednášky nemohou zůčastnit, doporučujeme náš Youtube kanál brnoobservatory, na kterém najdete jak záznamy z uskutečněných přednášek a některých audiovizuálních představení, tak i krátké pořady pro veřejnost. Archiv a záznamy přednášek najdete rovněž na stránkách hvězdárny, kde si můžete videa či audiozáznamy z přednášek stáhnout.




O autorovi

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Přednáška 


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »