Úvodní  >  Související stránky k článku Multivesmír nemusí být tak nehostinný pro život, jak se předpokládalo

Související stránky k článku Multivesmír nemusí být tak nehostinný pro život, jak se předpokládalo

František MartinekSluneční soustava

Čtyři nejnadějnější tělesa pro život ve Sluneční soustavě

Zemská biosféra obsahuje všechny známé ingredience nezbytné pro život, jak jej známe. Nejvíce zmiňovanými jsou: kapalná voda, alespoň jeden zdroj energie a zásoba biologicky potřebných chemických prvků a molekul. Avšak nedávný objev snad biogenního fosfinu v oblacích Venuše nám připomíná, že přinejmenším některé z těchto ingrediencí existují rovněž jinde ve Sluneční soustavě. Takže kde jsou jiné nejslibnější lokality pro existenci mimozemského života?

František MartinekVzdálený vesmír

Mimozemšťané nám mohou být podobní více, než si myslíme

Filmy produkované v Hollywoodu a literatura science fiction podporují naše představy, že mimozemšťané jsou bytosti pocházejí z jiného světa, které jsou podobné monstrům, a které se velmi odlišují od lidí. Avšak z nových výzkumů vyplývá, že můžeme mít mnohem více společného s našimi možnými mimozemskými sousedy, než jsme si doposud mysleli.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

ALMA a Rosetta detekovaly ve vesmíru chlormetan

Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a kosmické sondy Rosetta odhalila přítomnost chlormetanu (molekuly známé také pod názvem Freon-40) v plynu vyskytujícím se v okolí mladé hvězdy i kometárního jádra. Sloučeniny halogenů běžně vznikají při organických procesech na Zemi. Poprvé se však zástupce této skupiny podařilo detekovat i v mezihvězdném prostoru. Objev naznačuje, že tyto molekuly by nemusely být tak dobrými indikátory života, jak se dříve myslelo, ale naopak by mohly být důležitou součástí hmoty, ze které se rodí planety. Výsledek, který byl publikován ve vědeckém časopise Nature Astronomy, poukazuje na náročnost pátrání po chemických indikátorech přítomnosti života mimo planetu Zemi.

František MartinekKosmonautika

Závěry z ISS možná potvrzují teorii panspermie

Odebrané vzorky z vnějšího povrchu Mezinárodní kosmické stanice ISS přesvědčivě dokazují, že některé druhy bakterií jsou schopny přežívat i v podmínkách silné radiace kosmického prostoru. A život na Zemi se tak mohl objevit v důsledku zanesení obdobných mikroorganismů na naši planetu. Jak informovala 1. září 2017 ruská agentura RIA Novosti, takové předpoklady vyslovil velitel nejnovější kosmické expedice Alexandr Misurkin, která na ISS odstartovala 12. září 2017.

František MartinekExoplanety

Ultrafialové záření může být ultra důležité při hledání života ve vesmíru

V každodenním životě má ultrafialové záření mimo jiné špatnou pověst vzhledem k tomu, že je zodpovědné za to, že jsme se spálili při opalování a má i další škodlivé vlivy na lidstvo. Avšak někteří vědci se domnívají, že UV záření mohlo hrát rozhodující úlohu při vzniku života na Zemi a může být klíčem k určení, kde hledat život jinde ve vesmíru.

Viktória ZemančíkováOstatní

Je nevyhnutné, aby obyvateľná planéta mala pevninu?

Keď príde reč na objavovanie exoplanét, môže byť rozumné vziať si so sebou potápačskú výstroj. Nová štúdia publikovaná v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, na základe štatistického modelu vyriekla predpoklad, že väčšine obývateľných planét môžu dominovať oceány, ktoré presahujú viac ako 90% ich plochy.

Viktória ZemančíkováExoplanety

Nové nástroje umožňujúce detekciu života

Astronómovia nedávno zverejnili objav, že okolo hviezdy TRAPPIST-1 obieha sedem planét vo veľkosti Zeme. Tri z nich sú umiestnené vo vnútri obyvateľnej zóny – v oblasti okolo hviezdy, kde s najväčšou pravdepodobnosťou existuje voda v tekutom skupenstve. Ostatné potenciálne obyvateľné planéty nám takisto naskýtajú otázku: Ako môžeme zistiť, či na týchto planétach existuje život?

Petr SobotkaMultimédia

Život ve vesmíru s Jiřím Grygarem

Život ve vesmíru?V sobotu 4. května 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas na své nové stanici Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Hlavním tématem bude hledání života ve vesmíru. Toto je částečně upoutávka na pořad, částečně pohled do zákulisí jeho přípravy.

František MartinekOstatní

Možnosti života ve vesmíru

Hvězdárna Valašské MeziříčíAutor: Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje, pořádá ve dnech 19. až 21. dubna 2013 ve svém přednáškovém sále ve spolupráci s Krajským úřadem Zlínského kraje, Českou astronomickou společností a Valašskou astronomickou společností mezinárodní mezioborový seminář na téma Možnosti života ve vesmíru.



24. vesmírný týden 2021

24. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 6. do 20. 6. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Nad ránem jsou dobře viditelné planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká. Čínská kosmická loď Šen-čou 12 je připravena ke startu s třemi kosmonauty ke stanici Tiangong 3. Juno přinesla fantastické snímky Jupiterova měsíce Ganymedu. Před 230 lety se narodil americký astronom Denison Olmsted, který prováděl pozorování z Yale jedním z prvních univerzitních dalekohledů v USA a v roce 1833 po spatření meteorického deště Leonid poukázal na jejich radiant a kosmický původ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Leo Triplet

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2021 obdržel snímek „Leo Triplet“, jehož autorem je Zdeněk Vojč   Na noční obloze se nalézá nepřeberné množství zajímavých objektů či jejich skupin. Jednou z nich je i skupina tří galaxií, nazvaná též Leo Triplet. To proto, že ji na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2020 M5 (ATLAS)

Snímek komety C/2020 M5 (ATLAS). Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa se na obloze pohybovala souhvězdím Malé medvědice. Vzdálenost od Země 3.192 au, od Slunce 3.077 au. Rychlost pohybu po obloze 1.34 arcsec/min, jasnost podle efemeridy 16.4 mag.

Další informace »