Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Ultrafialové záření může být ultra důležité při hledání života ve vesmíru

Ultrafialové záření může být ultra důležité při hledání života ve vesmíru

Předpokládaný vzhled planety u červeného trpaslíka
Autor: M. Weiss/CfA

V každodenním životě má ultrafialové záření mimo jiné špatnou pověst vzhledem k tomu, že je zodpovědné za to, že jsme se spálili při opalování a má i další škodlivé vlivy na lidstvo. Avšak někteří vědci se domnívají, že UV záření mohlo hrát rozhodující úlohu při vzniku života na Zemi a může být klíčem k určení, kde hledat život jinde ve vesmíru.

Nová studie, kterou vypracoval Sukrit Ranjan z amerického Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) se svými spolupracovníky, předpokládá, že hvězdy typu červeného trpaslíka nemohou produkovat dostatečné množství ultrafialového záření k nastartování biologických procesů velmi dobře známých na naší planetě. Například určitá úroveň UV záření by mohla být nutná pro vznik ribonukleových kyselin – molekul potřebných pro všechny formy známého života.

To by bylo podobné jako mít hromadu dřeva a třísky na podpal a chtít rozdělat oheň, avšak nemít zápalky,“ říká Sukrit Ranjan. „Náš výzkum ukázal, že správné množství UV záření může být takovou zápalkou, která zažehne život v podobě, jak jej známe.“

Výzkum je zaměřen na studium červených trpasličích hvězd, které jsou menší a méně hmotné než Slunce, a na planety, které kolem nich obíhají. V poslední době bylo několik planetárních soustav s potenciálními obyvatelnými zónami, kde na planetách může existovat kapalná voda, objeveno u červených trpaslíků, jako je například Proxima Centauri, TRAPPIST-1 či LHS 1140.

Při použití počítačových modelů a známých vlastností červených trpaslíků autoři odhadli, že povrch kamenných planet v potenciálně obyvatelných zónách v okolí červených trpaslíků by obdržel 100× až 1000× menší dávku ultrafialového záření, než může být potřebné pro vznik života, jako tomu bylo na mladé Zemi. Za těchto podmínek mohou být chemické pochody, které jsou závislé na UV záření, zredukovány na velmi nízkou úroveň, a pokud vůbec začnou, mohou probíhat mnohem pomalejším tempem, než v raném období planety Země. Nástup života by se tak mohl opozdit.

Potřebujeme mít dostatek ultrafialového záření ke spuštění procesu vzniku života, avšak ne příliš mnoho, aby nedošlo k narušení a odstranění planetární atmosféry,“ říká spoluautor Robin Wordsworth z Harvard School of Engineering and Applied Science.

Předešlé studie ukázaly, že na hvězdách typu červeného trpaslíka v soustavách, jako je například TRAPPIST-1, může docházet k výbuchům doprovázeným dramatickým výronem ultrafialového záření. Pokud se při těchto výronech uvolní příliš mnoho energie, mohla by být silně narušena atmosféra a poškozen život na případných planetách. Na druhou stranu výrony UV záření mohou poskytnout dostatek energie k vyrovnání nižších úrovní ultrafialového světla stabilně vyzařovaných hvězdou.

Stále je ještě před námi hodně práce v laboratořích i jinde, abychom přesně zjistili, jak různé faktory včetně UV záření ovlivňují proces vzniku života,“ říká Dimitar Sasselov z CfA, spolupracovník při výzkumu. „Rovněž musíme zjistit, zda život může vzniknout i za působení mnohem nižší dávky ultrafialového záření v porovnání s tím, jaké máme zkušenosti na Zemi.“

O studium této otázky je intenzivní zájem, protože hvězdy typu červeného trpaslíka představují velmi přesvědčivé kandidáty na objevení předpokládaných planet obdařených životem včetně hvězd již zmiňovaných výše. Až začnou v nejbližších letech pozorovat připravované teleskopy jako kosmický dalekohled James Webb Space Telescope nebo pozemní Giant Magellan Telescope, budou mít astronomové možnost získat dostatek informací o možných kandidátech a nejlepších objektech za účelem hledání života mimo naši Sluneční soustavu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] cfa.harvard.edu
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život ve vesmíru, Ultrafialové záření, Červený trpaslík


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 Lemmon

Kométa C/2025 A6 (Lemmon) Zachytená 20. októbra 2025 z Belej nad Cirochou (Bortle 4). Kométa C/2025 A6 (Lemmon) je nová dlhoperiodická kométa objavená začiatkom roka na observatóriu Mount Lemmon v Arizone. Momentálne sa pozvoľna zjasňuje a smeruje k Slnku, pričom už vykazuje prvé známky aktivity – jemné rozptýlené jadro a slabý chvost. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20×30 s, RGB 20×60 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300.

Další informace »