Související stránky k článku Německý bolid zachycen i českými astronomy
Večer ve středu 14. 6. 2017 krátce po desáté hodině večer (22h 07m 07s SELČ), tedy za pokročilého soumraku, zazářil na obloze nejen nad Českou republikou velmi jasný meteor – bolid. Pozornost si vynutil nejen svou relativně vysokou jasností, ale také tím, že jeho atmosférická dráha dosahovala stovek kilometrů. V databázi vizuálních pozorování Astronomického ústavu AV ČR se k dnešnímu dni nachází 14 pozorování tohoto úkazu. Meteory (bolidy) s radiantem velmi nízko nad obzorem urazí v atmosféře Země během svého letu běžně stovky kilometrů a samotný úkaz trvá nezřídka déle než 10 s, jedná se tedy o výrazný jev, který je často hlášen náhodnými pozorovateli.
V pondělí 27. února 2017 velmi časně ráno krátce po půl čtvrté středoevropského času ozářil především jihozápad Čech velmi jasný meteor - bolid. I když nad velkou většinou naší republiky byla jasná obloha (s výjimkou severozápadních a části severních a středních Čech), tak z důvodů především velmi časného rána jsme obdrželi jen 3 vizuální pozorování. Z hlediska popsání a objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo ovšem důležité, že byl zaznamenán prakticky všemi našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na stanicích především české části Evropské bolidové sítě. Po následných výpočtech se ukázalo, že úkaz mohly následovat i pády malých meteoritů, které by se mohly najít poblíž českých Osečan a Kňovic.
Superbolidy, tedy extrémně jasné meteory, způsobené vstupem asi metrových těles do atmosféry, jsou velmi vzácnými událostmi. Přesto přinášejí důležité informace o vlastnostech meziplanetárních těles. Praktické dopady jsou zřejmé: jednak jsou fyzikální vlastnosti asteroidů důležité pro posouzení rizik při dopadech velkých těles na Zemi, a také pro plánování budoucích kosmických misí k blízkým planetkám. Jiří Borovička a Pavel Spurný z ASU analyzovali dostupný pozorovací materiál z průletu superbolidu, k němuž došlo v lednu 2015 nad rumunským územím.
Začátkem února si připomeneme 40 let od dopadu třetího meteoritu, který dostal přízvisko „s rodokmenem“. Malá část meziplanetární hmoty se tehdy střetla se Zemí a její zbytky skončily v kanadské provincii Alberta v blízkosti městečka Innisfree. Právě podle něj dostal meteorit své jméno.
V pátek 16. prosince v 19:22:17-30 SEČ zazářil nad Českem další výrazný bolid. Tento Jasný bolid byl podrobně zachycený speciálními kamerami v české části Evropské bolidové sítě a ze získaných dat jsme již spolehlivě určili dráhu tohoto malého meziplanetárního tělesa, tzv. meteoroidu, v atmosféře i jeho „předsrážkovou“ dráhu ve Sluneční soustavě. Kromě našich přístrojů ovšem tento mimořádný přírodní úkaz viděl i velký počet náhodných pozorovatelů, kteří nám poslali svá hlášení, ve kterých mnohdy velmi podrobně a poutavě popisují, co viděli. Za všechna tato hlášení děkujeme a přinášíme základní informace o tom, co se na obloze v pátek večer 16. prosince odehrálo.
Ve středu 7. prosince 2016 časně ráno krátce před čtvrt na šest středoevropského času ozářil celé Čechy velmi jasný meteor - bolid, který nejen svými světelnými, ale také zvukovými projevy upoutal pozornost obyvatel na území celé České republiky a také některých okolních států. Kromě velmi časného rána byla vizuální pozorování tohoto bolidu limitována poměrně rozsáhlou a kompaktní oblačností, která v té době pokrývala velkou část jak České republiky, tak i střední Evropy. Přesto se však i na našem území našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno a několik náhodných pozorovatelů tohoto mimořádného přírodního úkazu nám poslalo svá hlášení, ve kterých mnohdy velmi podrobně a poutavě popsali, co viděli. Za všechna tato hlášení děkujeme. Jasný bolid je spojený s pádem meteoritů a byl podrobně zachycený českou částí Evropské bolidové sítě. Máte-li zájem, můžete se do hledání těchto meteoritů zapojit.
Ve spolupráci s kolegy z FMFI UK (Fakulta matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislavě) byly 11.11.2016 instalovány dvě spektrální kamery s vysokým rozlišením na observatořích Teide a Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech. Instalace obou kamer byla provedena vedle již fungujících celooblohových kamer AMOS, které jsou na obou observatořích v provozu od března 2015. Vzhledem k vynikajícím podmínkám na obou observatořích jsou tyto celooblohové kamery v provozu prakticky každou noc.
Dva jasné meteory (bolidy) ozářily večer 21. listopadu krajinu nad střední Evropou. První byl sporadický s koncovou dráhou v blízkosti planety Jupiter a druhý jasnější z roje severních Taurid. Prohlédněte si obrázek.
V období od konce prosince do poloviny dubna není v činnosti žádný významný meteorický roj (s výjimkou lednových Quadrantid), celková aktivita meteorických rojů je tudíž velmi nízká a rovněž sporadické pozadí se nachází na minimu své činnosti v průběhu roku. V uvedeném období jsou v činnosti převážně meteorické roje patřící do antihelionového zdroje, přičemž převažuje v měsících leden až březen aktivita komplexu Virginid–Leonid, která pak v dubnu přechází do komplexu Scorpio-Sagittarid.
Klepeštův ondřejovský bolid v Andromedě se objevil i v publikaci Vladimíra Gutha Katalog fotografovaných stop meteorů 1885-1930, kterou vydala Československá Akademie věd v roce 1954. V ní se můžeme dočíst, že první meteor na území Čech, a vlastně na světě vůbec, byl vyfotografován roku 1885 z Klementina. Klepeštův bolid byl teprve třetí zdokumentovanou fotografií. V roce 1925 Klepešta v Podolí a prof. Sýkora v Ondřejově poprvé vyfotografovali meteor ze dvou míst. V knize má číslo 11.
V úterý 17. května 2016 v časných ranních hodinách, přesně v 3:04:02-07 SELČ proletěl nad severovýchodní částí Čech jasný bolid, který velmi pravděpodobně skončil pádem meteoritů. Podle našich výpočtů několik meteoritů o hmotnosti až několik set gramů mohlo dopadnout na zem severozápadně od Hradce Králové. Vzhledem k tomu, že pádová oblast začíná zarůstat trávou, hledání těchto úlomků kosmického tělesa je čím dál náročnější. Rádi bychom vás tedy požádali o pomoc s hledáním, z vědeckého hlediska by totiž právě tyto úlomky mohly být opravdu unikátní!
Na konci dubna byl k vidění další mimořádný bolid. Čtvrt hodiny po jedenácté hodině večer místního času začal svítit relativně nízko nad jihozápadním obzorem pro pozorovatele v západní části České republiky nepříliš jasně, ale postupně zvyšoval svou jasnost a svým letem směřoval k severu. Po více než 20 sekund se stal velmi poutavým pohybujícím se objektem na jinak temné bezměsíčné obloze. Po obloze se bolid pohyboval relativně pomalu a letěl po jen velmi málo skloněné dráze. Tyto okolnosti spolu s tím, že na velké části našeho území bylo jasno nebo jen malá oblačnost, způsobily, že tento vzácný přírodní úkaz pozorovalo velké množství náhodných svědků a také mnoho z nich nám o tomto jevu poslalo svá svědectví. Tímto také všem pisatelům za jejich zprávy velmi děkujeme a podáváme vysvětlení, k čemu přesně 30. dubna pozdě večer došlo, co tento přírodní úkaz způsobilo a kde a jak probíhal.
Jak jsme již podrobně informovali v tiskové zprávě ze 17. března 2016, v neděli 6. března krátce po půl jedenácté večer místního času proletěl nad Horním Rakouskem velmi jasný meteor - bolid, který svými světelnými a zvukovými projevy upoutal pozornost velkého počtu obyvatel střední Evropy a který skončil pádem meteoritů na území ležícím převážně v Bavorsku severně od řeky Inn, které je zhruba ohraničeno vesnicemi Stubenberg na západě a Ering na východě. Na základě záznamů z moderních digitálních bolidových kamer z české části Evropské bolidové sítě, kde na 6 stanicích v době přeletu bolidu bylo aspoň částečně jasno, bylo možné tento bolid velmi podrobně a přesně popsat a mimo jiné i předpovědět místo pádu meteoritů. V době vydání první tiskové zprávy jsme informovali o nálezu několika úlomků o celkové hmotnosti kolem 45 gramů, evidentně pocházejících ze stejného fragmentu, který se při pádu roztříštil. Zde podáváme informaci o tom, co přineslo prohledávání předpovězené pádové oblasti měsíc poté.
Jarní bolidová sezóna je v plném proudu a tak není divu, že přibývají hlášení o pozorování jasných bolidů. V letošním roce počasí v České republice není příliš přející a tak nezbývá než sledovat záběry jasných bolidů z ostatních zemí světa. Stejně tak tomu je i v případě bolidu, který byl pozorován převážně ve Velké Británii brzy ráno 17. 3. 2016 ve 3:16:54 UT (tedy místního času). Tento bolid ozářil krajinu po dobu bezmála 4 sekund a stal se tak objektem pozorovaným mnoha náhodnými svědky.
Vzhledem k nepříznivému počasí nad územím České republiky v průběhu února, a tím i nedostatku bolidů charakteristických pro toto období roku, se vracíme k velmi jasnému meteoru, který byl pozorován 21. února 2016 ve 22:18:15 UT (23:18:15 SEČ). Počátek průmětu atmosférické dráhy bolidu spadá ještě nad území České republiky, převážná část úkazu se odehrála nad Opolským vojvodstvím v Polsku.
Protože se k nám stále dostávají další pozorování jasného bolidu, který i přes poměrně nepříznivé počasí spatřilo mnoho náhodných svědků především z jižní a střední části území ČR pozdě večer 21. února 2016, tak podáváme krátký popis a vysvětlení toho, co se tedy na noční obloze odehrálo.
V sobotu 6. února 2016 viděla řada obyvatel Dánska a okolních států velmi jasný bolid, který na konci explodoval. Projevil se i zvukovými efekty a jeho zbytky byly nalezeny v okolí Kodaně.
Australští vědci našli na dně vyschlého jezera meteorit, který dopadl na zemský povrch 27. listopadu 2015. Na úspěchu akce se velkou měrou podílela data z bolidové sítě Desert Fireball Network (DFN). Úspěch symbolicky slavili na Silvestra 2015, kdy kosmický úlomek vylovili.
Nad Rakouskem přeletěl v úterý 19. ledna 2016 večer velmi jasný bolid. A protože se k nám dostalo velké množství pozorování úkazu i z Česka, odkud jej spatřilo mnoho náhodných svědků krátce po půl osmé večer, přinášíme krátký popis toho, co se tedy na noční obloze nad střední Evropou odehrálo. Tímto i děkujeme všem pozorovatelům, kteří nás o úkazu informovali!
Snímek, který svým nápadem, vznikem i notnou dávkou štěstí jeho autora Lubomíra Sklenára, oslovil také organizátory soutěže Česká astrofotografie měsíce. Již deset let porota soutěže měsíc co měsíc prochází nové snímky nejen amatérských či profesionálních astronomů, ale i milovníků oblohy, kteří zachytili svým fotoaparátem zajímavý objekt či úkaz na denní či noční obloze a vybírá z nich ten nejkvalitnější, nejestetičtější či nejnápaditější. Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2015 obdržel snímek „Bolid“, jehož autorem je Lubomír Sklenár.
