Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Další výrazný bolid zazářil nad Českem 16. prosince 2016 večer

Další výrazný bolid zazářil nad Českem 16. prosince 2016 večer

Bolid 16. prosince 2016 zachycený Evropskou bolidovou sítí na stanici Polom.
Autor: AsÚ AV ČR

V pátek 16. prosince v 19:22:17-30 SEČ zazářil nad Českem další výrazný bolid.  Tento Jasný bolid byl podrobně zachycený speciálními kamerami v české části Evropské bolidové sítě a ze získaných dat jsme již spolehlivě určili dráhu tohoto malého meziplanetárního tělesa, tzv. meteoroidu, v atmosféře i jeho „předsrážkovou“ dráhu ve Sluneční soustavě.  Kromě našich přístrojů ovšem tento mimořádný přírodní úkaz viděl i velký počet náhodných pozorovatelů, kteří nám poslali svá hlášení, ve kterých mnohdy velmi podrobně a poutavě popisují, co viděli. Za všechna tato hlášení děkujeme a přinášíme základní informace o tom, co se na obloze v pátek večer 16. prosince odehrálo.

Z hlediska pádu šlo o zajímavé těleso, které se při průletu atmosférou významně rozpadalo, což ukazují záznamy jak z bolidových kamer na několika stanicích, tak hlavně též videokamery z Ondřejova a i podrobné  záznamy světelných křivek s vysokým časovým rozlišením (5000 vzorků/s), které nám poskytují naše speciální kamery. Na mapce na obrázku je znázorněn průmět světelné dráhy kudy bolid letěl. Celá dráha byla dlouhá 209,4 km a trvala 13 sekund. Šlo tedy o opravdu dlouhý průlet atmosférou, což je poměrně výjimečné.

Projekce dráhy bolidu 16. prosince 2016 nad zemí. Autor: Google/Pavel Spurný.
Projekce dráhy bolidu 16. prosince 2016 nad zemí.
Autor: Google/Pavel Spurný.

Bolid začal svítit ve výšce 82,5 km, pohasl ve výšce 37,3 km a sklon jeho dráhy se měnil ze 13,2° na začátku na koncových 11,6°. Jednalo se tedy o velmi plochou dráhu letu. Podle toho, jak výrazně fragmentoval a jak se brzdil, nevylučujeme pád malých meteoritů na zemský povrch na území Polska poblíž hranice s Německem. Předpokládaná pádová oblast ale z charakteru dráhy vlastního bolidu (sklon, výška, četné fragmentace)  je velmi rozlehlá a tak systematické hledání v tomto případě není možné. Pokud jde o dráhu původního meteoroidu ve Sluneční soustavě, tak z našich výpočtů  vyplývá, že těleso pochází z vnitřní části hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Kontakty a další informace:

RNDr. Pavel Spurný, CSc.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR, Fričova 298, 251 65 Ondřejov

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Významné bolidy zachycené Evropskou bolidovou sítí
[2] Formuláře na hlášení jasných bolidů Astronomického ústavu AV ČR
[3] Meteory a meteorické roje na Astro.cz

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Štítky: EN161216, Bolid, Bolid 16. prosince 2016


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 Lemmon

Kométa C/2025 A6 (Lemmon) Zachytená 20. októbra 2025 z Belej nad Cirochou (Bortle 4). Kométa C/2025 A6 (Lemmon) je nová dlhoperiodická kométa objavená začiatkom roka na observatóriu Mount Lemmon v Arizone. Momentálne sa pozvoľna zjasňuje a smeruje k Slnku, pričom už vykazuje prvé známky aktivity – jemné rozptýlené jadro a slabý chvost. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20×30 s, RGB 20×60 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300.

Další informace »