Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Další výrazný bolid zazářil nad Českem 16. prosince 2016 večer

Další výrazný bolid zazářil nad Českem 16. prosince 2016 večer

Bolid 16. prosince 2016 zachycený Evropskou bolidovou sítí na stanici Polom.
Autor: AsÚ AV ČR

V pátek 16. prosince v 19:22:17-30 SEČ zazářil nad Českem další výrazný bolid.  Tento Jasný bolid byl podrobně zachycený speciálními kamerami v české části Evropské bolidové sítě a ze získaných dat jsme již spolehlivě určili dráhu tohoto malého meziplanetárního tělesa, tzv. meteoroidu, v atmosféře i jeho „předsrážkovou“ dráhu ve Sluneční soustavě.  Kromě našich přístrojů ovšem tento mimořádný přírodní úkaz viděl i velký počet náhodných pozorovatelů, kteří nám poslali svá hlášení, ve kterých mnohdy velmi podrobně a poutavě popisují, co viděli. Za všechna tato hlášení děkujeme a přinášíme základní informace o tom, co se na obloze v pátek večer 16. prosince odehrálo.

Z hlediska pádu šlo o zajímavé těleso, které se při průletu atmosférou významně rozpadalo, což ukazují záznamy jak z bolidových kamer na několika stanicích, tak hlavně též videokamery z Ondřejova a i podrobné  záznamy světelných křivek s vysokým časovým rozlišením (5000 vzorků/s), které nám poskytují naše speciální kamery. Na mapce na obrázku je znázorněn průmět světelné dráhy kudy bolid letěl. Celá dráha byla dlouhá 209,4 km a trvala 13 sekund. Šlo tedy o opravdu dlouhý průlet atmosférou, což je poměrně výjimečné.

Projekce dráhy bolidu 16. prosince 2016 nad zemí. Autor: Google/Pavel Spurný.
Projekce dráhy bolidu 16. prosince 2016 nad zemí.
Autor: Google/Pavel Spurný.

Bolid začal svítit ve výšce 82,5 km, pohasl ve výšce 37,3 km a sklon jeho dráhy se měnil ze 13,2° na začátku na koncových 11,6°. Jednalo se tedy o velmi plochou dráhu letu. Podle toho, jak výrazně fragmentoval a jak se brzdil, nevylučujeme pád malých meteoritů na zemský povrch na území Polska poblíž hranice s Německem. Předpokládaná pádová oblast ale z charakteru dráhy vlastního bolidu (sklon, výška, četné fragmentace)  je velmi rozlehlá a tak systematické hledání v tomto případě není možné. Pokud jde o dráhu původního meteoroidu ve Sluneční soustavě, tak z našich výpočtů  vyplývá, že těleso pochází z vnitřní části hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Kontakty a další informace:

RNDr. Pavel Spurný, CSc.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR, Fričova 298, 251 65 Ondřejov

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Významné bolidy zachycené Evropskou bolidovou sítí
[2] Formuláře na hlášení jasných bolidů Astronomického ústavu AV ČR
[3] Meteory a meteorické roje na Astro.cz

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Štítky: EN161216, Bolid, Bolid 16. prosince 2016


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »