Kometa 273P/Pons-Gambart.Autor: Foto: Martin Lehký.V minulosti velmi obtížně zastihnutelná kometa 273/Pons-Gambart bude dalším březnovým příspěvkem mezi očekávanými vlasaticemi. Ne však proto, že by měla být mimořádně jasná, ale prostě proto, že spatřit ji znovu znamená počkat si další téměř dvě století. Kometa s krásnou historií je ovšem lákadlem, i když není zrovna nejzářivějším objektem oblohy. Proto si ji nenechte ujít.
Vědcům se pomocí dalekohledu ESO/VLT podařilo nalézt důkazy přítomnosti velké extrasolární planety v blízkosti hvězdy typu bílý trpaslík. Planeta obíhá kolem žhavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku kolem hvězdy a nakonec dopadá na povrch bílého trpaslíka. Tento jedinečný systém nám nabízí představu o tom, jak by jednou v daleké budoucnosti mohla vypadat Sluneční soustava.
Kometa Lemmon ze 28. ledna 2013.Autor: Rolf Wahl Olsen.… a další kometa se blíží Astronomové hlásí, že zjasňující kometa C/2012 F6 Lemmon se dostává pomalu ale jistě na hranici viditelnosti pouhýma očima. První pozorovatel na jižní polokouli, astronom Will Godward z městečka Monta v Jižní Austrálii, zahlásil do mezinárodního sběrníku kometárních pozorování odhad jasnosti, který provedl pouhýma očima. Na čisté a tmavé obloze je proto v této chvíli již spolehlivě jedna kometa viditelná bez dalekohledu. Bohužel pro nás září hluboko pod obzorem, na jižní obloze nedaleko pólu. Další kometa ale na sebe nenechá dlouho čekat.
Astronomové využívající radioteleskop ALMA pořídili mimořádně detailní záběr zachycující dvojici kompaktních prachoplynných disků, v jejichž nitrech se vyvíjejí mladé hvězdy. Systém obklopuje spletitá síť filamentů hmoty, kterou hvězdy nasávají a využívají k dalšímu růstu. Pozorování tohoto neobvyklého útvaru může vědcům pomoci pochopit nejranější fáze života hvězd a odhalit podmínky, za jakých se utvářejí dvojhvězdy.
Snímek komety 274P/Tombaugh-Tenagra pořízený 11. prosince 2012.Autor: Jean-Francois Soulier.Když se v roce 2006 Mezinárodní astronomická unie rozhodla vyškrtnout ze seznamu planet Sluneční soustavu Pluto, byla to rána především pro americkou (nejen) vědeckou komunitu. Pluto bylo totiž jediné těleso prohlášené za planetu objevené z USA. Za jeho objevem stál v roce 1930 Clyde Tombaugh. Málokdo ovšem ví, že jeho píle mu přinesla ještě jeden krásný objev - posmrtně uznaný objev komety... Snímek komety 274P/Tombaugh-Tenagra pořízený 11. prosince 2012 v 01h 04m UT pomocí 0.30-m f/3 reflektoru na francouzské amatérské observatoři Seine et Marne. Expozice 20 x 120s. Zorné pole 7' x 4'. Kredit: Jean-Francois Soulier.
Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá jako mlhovina Racek, protože svým vzhledem připomíná ptáka v letu. Útvar tvoří oblaky prachu, vodíku, hélia a malého množství těžších chemických prvků. Celá oblast je místem zrodu nových hvězd. Mimořádné rozlišení tohoto záběru pořízeného pomocí přehlídkového teleskopu ESO/VST odhaluje detaily jednotlivých astronomických objektů, které celou mlhovinu tvoří, stejně jako jemných útvarů mezi nimi. VST je jedním z největších přehlídkových dalekohledů na světě pro viditelnou oblast světla.
Kometa Lemmon z 11. ledna 2013.Autor: Rolando Ligustri.Již delší dobu se můžeme těšit na letošní rok z důvodu příletu dvojice jasných komet PanSTARRS a ISON, které by měly být pohodlně viditelné pouhým okem ze severní polokoule letos v březnu, resp. prosinci. Aby toho nebylo málo, nedávno objevená kometa C/2012 F6 (Lemmon) se plánuje přidat do této společnosti. Vývoj její jasnosti ukazuje, že by měla v březnu dosáhnout možná až 3 magnitudy, tedy jako slabší hvězdy viditelné z měst. Bohužel pro nás, při nejvyšší jasnosti bude vidět jen z jižní polokoule a na naši oblohu se dostane až v květnu.
Uvedený snímek je složeninou několika záběrů pořízených pomocí dalekohledu ESO/VST a zachycuje – v podobě řady drobných teček mezi hvězdami ve spodní polovině obrázku – kosmickou přehlídkovou observatoř Gaia, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Pozorování byla získána v rámci probíhající spolupráce zaměřené na zpřesnění dráhy družice Gaia, které přinese další vylepšení přesnosti přelomové prostorové mapy Galaxie.
Snímek komety PanSTARRS z 9. ledna 2013.Autor: John Drummond.Jasnost dlouho očekávané komety C/2011 L4 (PanSTARRS), která má potenciál stát se jasnou kometou letošního roku, se začíná odchylovat od původních předpovědí. Bohužel pro nás je to odchylka špatným směrem. Aktuální předpověď jasnosti odpovídá pesimističtějšímu odhadu zveřejněném v našich předchozích článcích. Momentálně je viditelná pouze z jižní polokoule, můžeme proto pouze napjatě očekávat další zprávy o vývoji její jasnosti.
EHT (Event Horizon Telescope) - skupina osmi pozemských radioteleskopů rozložená po celé Zemi - byl vytvořen proto, aby zachytil obraz černé díry. 10. dubna, v několika dohromady koordinovaných tiskových konferencích, vědci EHT ukázali první přímý vizuální důkaz supermasivní černé díry a jejího stínu.
Nejjasnější kometa Kreutzovy skupiny Ikeya-Seki zazářila na obloze v roce 1966.Autor: Roger Lynds.Již je tomu dva měsíce, co jsme informovali o objevu potenciální komety století, která by mohla zazářit na naší obloze na podzim roku 2013 a v období Vánoc proletět poměrně blízko Země. Kometa je díky této „slávě“ bedlivě sledována astronomy z celého světa, mimo jiné i pomocí robotického dalekohledu FRAM. Jak si tedy kometa zatím vede? Co víme o její dráze a jak bude jasná?
Stavba observatoře na severním vrcholu hory Cinchado na okraji pouště Atacama v Chile byla zahájena v roce 1965, tři roky po založení ESO [1]. Místo bylo vybráno kvůli své dostupnosti, suchému klimatu a ideálním pozorovacím podmínkám vhodným pro stavbu špičkových vědeckých astronomických přístrojů. Duben 1969 byl prvním měsícem, kdy byla observatoř v provozu po slavnostní inauguraci 25. března 1969.
Jeden z nádherných vánočních snímků komety C/2011 W3 (Lovejoy).Autor: Scott AlderZatímco veřejnosti ještě pořád trošku mrazí v zádech nesmyslné předpovědi o blížícím se letošním konci světa, astronomové mají jasný důvod, proč se těšit na rok následující. Za několik posledních let se stále mluví o tom, kdy se konečně dočkáme nějaké pořádné komety. A ačkoliv je v tomto ohledu nanejvýš vhodné stát nohama raději pevně na zemi, než si něco namlouvat, stále více se rýsují možnosti, že následující rok nám přinese hned dvě vzácná kometární představení. První z nich už jsme několikrát nakousli v minulých článcích, to druhé je momentálně v plenkách svého vývoje a my o něm přinášíme jedny z úplně prvních informací.
Skrytý v jednom z nejtemnějších koutů souhvězdí Orion, dva tisíce světelných let od nás, roztáhl mezihvězdným prostorem svá jemná křídla kosmický netopýr. Mlhovinu NGC 1788 osvětlují paprsky mladých hvězd vznikajících v jejím nitru, přestože jsou zahaleny v téměř neprůhledných obálkách prachu. Objekt je sice příliš slabý na to, aby bylo možné ho pozorovat pouhým okem, ale dalekohled ESO/VLT, který pořídil jeden z dosud nejdetailnějších snímků této oblasti, dokázal odhalit nenápadnou barevnost této mlhoviny.
Voda má původ v kometách nebo asteroidech?Zda byly zdrojem vody na Zemi komety nebo asteroidy, je téma, které bylo dlouhou dobu námětem debat astronomů. Nyní byl na základě analýzy složení meteoritů vysloven názor, že pozemská voda nemá původ ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, ale zdá se být pravděpodobnější, že ji na Zemi dopravily asteroidy.
Planetárium a návštěvnické centrum ESO Supernova od svého otevření v dubnu 2018 přiblížilo krásy vesmíru více jak 55 tisícům návštěvníků a upoutalo pozornost publika z celého světa. Nyní ESO Supernova zdarma zpřístupňuje rozsáhlý on-line archiv snímků s vysokým rozlišením, videí, vzdělávacích materiálů, podkladů pro projekce v planetáriích, ale také digitální verzi své unikátní astronomické výstavy.
Kometa Garradd z 15. března 2012.Autor: Peter PetrechKometa C/2009 P1 Garradd sice není žádnou vysněnou vlasaticí noční oblohy, přesto už skoro tři čtvrtiny roku hrdě "proplouvá" ve stínu zajímavějších nebeských událostí. Se svým obřím kometárním jádrem se od Země pomalu ale jistě vzdaluje, nicméně právě v těchto dnech je pozorovatelná nejlépe. Najdeme ji vysoko nad obzorem v souhvězdí Velké medvědice (v níž leží známé ne-souhvězdí Velký vůz), a to hned po setmění. Zamiřte proto své objetivy k loučící se dvojocasé vlasatici, která je viditelná už v malých přístrojích. Těm, co to již udělali a zaslali do redakce své fotografické úlovky, děkujeme. Aktualizováno: 7. dubna 2012, 21:14 SELČ.
Vědci pracující na projektu SPECULOOS provedli první úspěšná pozorování z observatoře ESO/Paranal v severním Chile. Zaměří se na hledání planet o velikosti Země obíhajících v obyvatelných zónách kolem blízkých mimořádně chladných hvězd a hnědých trpaslíků.
Fotogalerie: Kometa C/2009 P1 Garradd Podzimní kometou numero uno bude téměř zjista C/2009 P1 Garradd. Ačkoliv ji dalekohledem neozbrojené oči na čisté a parazitním světlem nerušené obloze patrně do konce roku nespatří, zjasňující vlasatice je už od poloviny letošního léta na výsluní pozornosti. Jako nápadná mlhavá skvrnka se na sklonku července vyloudila z časné ranní oblohy a octla se na prahu Mléčné dráhy. Díky tomu se stala v srpnu celonočně pozorovatelnou a v následujících měsících bude tiše zdobit na večerní obloze západní hvězdné nebe. Ideální příležitost k vyfotografování... Aktualizováno: 24. října 2011, 0:13 SELČ.
Kolem Barnardovy hvězdy – Slunci nejbližší osamocené stálice a jedné z nejbližších sousedních hvězd vůbec – obíhá planeta hmotností alespoň třikrát převyšující Zemi. Kamenné extrasolární planety této velikosti jsou označovány jako super-Země. Zmrzlý a málo osvětlený svět byl odhalen v rámci projektu Red Dots – jedné z nejrozsáhlejších pozorovacích kampaní současnosti, která využívá k pátrání po exoplanetách celou řadu teleskopů a přístrojů po celém světě, včetně spektrografu ESO/HARPS. Nově objevená planeta je druhou nejbližší známou extrasolární planetou a obíhá kolem hvězdy, která se po obloze pohybuje ze všech nejrychleji.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
