Související stránky k článku Páry těžkých kovů nečekaně nalezeny u komet na různých místech Sluneční soustavy i mimo ni
Snímek komety 274P/Tombaugh-Tenagra pořízený 11. prosince 2012.Autor: Jean-Francois Soulier.Když se v roce 2006 Mezinárodní astronomická unie rozhodla vyškrtnout ze seznamu planet Sluneční soustavu Pluto, byla to rána především pro americkou (nejen) vědeckou komunitu. Pluto bylo totiž jediné těleso prohlášené za planetu objevené z USA. Za jeho objevem stál v roce 1930 Clyde Tombaugh. Málokdo ovšem ví, že jeho píle mu přinesla ještě jeden krásný objev - posmrtně uznaný objev komety...
Snímek komety 274P/Tombaugh-Tenagra pořízený 11. prosince 2012 v 01h 04m UT
pomocí 0.30-m f/3 reflektoru na francouzské amatérské observatoři Seine et Marne.
Expozice 20 x 120s. Zorné pole 7' x 4'. Kredit: Jean-Francois Soulier.
Vědcům se pomocí dalekohledu ESO/VLT podařilo nalézt důkazy přítomnosti velké extrasolární planety v blízkosti hvězdy typu bílý trpaslík. Planeta obíhá kolem žhavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku kolem hvězdy a nakonec dopadá na povrch bílého trpaslíka. Tento jedinečný systém nám nabízí představu o tom, jak by jednou v daleké budoucnosti mohla vypadat Sluneční soustava.
Kometa Lemmon z 11. ledna 2013.Autor: Rolando Ligustri.Již delší dobu se můžeme těšit na letošní rok z důvodu příletu dvojice jasných komet PanSTARRS a ISON, které by měly být pohodlně viditelné pouhým okem ze severní polokoule letos v březnu, resp. prosinci. Aby toho nebylo málo, nedávno objevená kometa C/2012 F6 (Lemmon) se plánuje přidat do této společnosti. Vývoj její jasnosti ukazuje, že by měla v březnu dosáhnout možná až 3 magnitudy, tedy jako slabší hvězdy viditelné z měst. Bohužel pro nás, při nejvyšší jasnosti bude vidět jen z jižní polokoule a na naši oblohu se dostane až v květnu.
Astronomové využívající radioteleskop ALMA pořídili mimořádně detailní záběr zachycující dvojici kompaktních prachoplynných disků, v jejichž nitrech se vyvíjejí mladé hvězdy. Systém obklopuje spletitá síť filamentů hmoty, kterou hvězdy nasávají a využívají k dalšímu růstu. Pozorování tohoto neobvyklého útvaru může vědcům pomoci pochopit nejranější fáze života hvězd a odhalit podmínky, za jakých se utvářejí dvojhvězdy.
Snímek komety PanSTARRS z 9. ledna 2013.Autor: John Drummond.Jasnost dlouho očekávané komety C/2011 L4 (PanSTARRS), která má potenciál stát se jasnou kometou letošního roku, se začíná odchylovat od původních předpovědí. Bohužel pro nás je to odchylka špatným směrem. Aktuální předpověď jasnosti odpovídá pesimističtějšímu odhadu zveřejněném v našich předchozích článcích. Momentálně je viditelná pouze z jižní polokoule, můžeme proto pouze napjatě očekávat další zprávy o vývoji její jasnosti.
Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá jako mlhovina Racek, protože svým vzhledem připomíná ptáka v letu. Útvar tvoří oblaky prachu, vodíku, hélia a malého množství těžších chemických prvků. Celá oblast je místem zrodu nových hvězd. Mimořádné rozlišení tohoto záběru pořízeného pomocí přehlídkového teleskopu ESO/VST odhaluje detaily jednotlivých astronomických objektů, které celou mlhovinu tvoří, stejně jako jemných útvarů mezi nimi. VST je jedním z největších přehlídkových dalekohledů na světě pro viditelnou oblast světla.
Nejjasnější kometa Kreutzovy skupiny Ikeya-Seki zazářila na obloze v roce 1966.Autor: Roger Lynds.Již je tomu dva měsíce, co jsme informovali o objevu potenciální komety století, která by mohla zazářit na naší obloze na podzim roku 2013 a v období Vánoc proletět poměrně blízko Země. Kometa je díky této „slávě“ bedlivě sledována astronomy z celého světa, mimo jiné i pomocí robotického dalekohledu FRAM. Jak si tedy kometa zatím vede? Co víme o její dráze a jak bude jasná?
Uvedený snímek je složeninou několika záběrů pořízených pomocí dalekohledu ESO/VST a zachycuje – v podobě řady drobných teček mezi hvězdami ve spodní polovině obrázku – kosmickou přehlídkovou observatoř Gaia, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Pozorování byla získána v rámci probíhající spolupráce zaměřené na zpřesnění dráhy družice Gaia, které přinese další vylepšení přesnosti přelomové prostorové mapy Galaxie.
Jeden z nádherných vánočních snímků komety C/2011 W3 (Lovejoy).Autor: Scott AlderZatímco veřejnosti ještě pořád trošku mrazí v zádech nesmyslné předpovědi o blížícím se letošním konci světa, astronomové mají jasný důvod, proč se těšit na rok následující. Za několik posledních let se stále mluví o tom, kdy se konečně dočkáme nějaké pořádné komety. A ačkoliv je v tomto ohledu nanejvýš vhodné stát nohama raději pevně na zemi, než si něco namlouvat, stále více se rýsují možnosti, že následující rok nám přinese hned dvě vzácná kometární představení. První z nich už jsme několikrát nakousli v minulých článcích, to druhé je momentálně v plenkách svého vývoje a my o něm přinášíme jedny z úplně prvních informací.
EHT (Event Horizon Telescope) - skupina osmi pozemských radioteleskopů rozložená po celé Zemi - byl vytvořen proto, aby zachytil obraz černé díry. 10. dubna, v několika dohromady koordinovaných tiskových konferencích, vědci EHT ukázali první přímý vizuální důkaz supermasivní černé díry a jejího stínu.
Voda má původ v kometách nebo asteroidech?Zda byly zdrojem vody na Zemi komety nebo asteroidy, je téma, které bylo dlouhou dobu námětem debat astronomů. Nyní byl na základě analýzy složení meteoritů vysloven názor, že pozemská voda nemá původ ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, ale zdá se být pravděpodobnější, že ji na Zemi dopravily asteroidy.
Stavba observatoře na severním vrcholu hory Cinchado na okraji pouště Atacama v Chile byla zahájena v roce 1965, tři roky po založení ESO [1]. Místo bylo vybráno kvůli své dostupnosti, suchému klimatu a ideálním pozorovacím podmínkám vhodným pro stavbu špičkových vědeckých astronomických přístrojů. Duben 1969 byl prvním měsícem, kdy byla observatoř v provozu po slavnostní inauguraci 25. března 1969.
Kometa Garradd z 15. března 2012.Autor: Peter PetrechKometa C/2009 P1 Garradd sice není žádnou vysněnou vlasaticí noční oblohy, přesto už skoro tři čtvrtiny roku hrdě "proplouvá" ve stínu zajímavějších nebeských událostí. Se svým obřím kometárním jádrem se od Země pomalu ale jistě vzdaluje, nicméně právě v těchto dnech je pozorovatelná nejlépe. Najdeme ji vysoko nad obzorem v souhvězdí Velké medvědice (v níž leží známé ne-souhvězdí Velký vůz), a to hned po setmění. Zamiřte proto své objetivy k loučící se dvojocasé vlasatici, která je viditelná už v malých přístrojích. Těm, co to již udělali a zaslali do redakce své fotografické úlovky, děkujeme.
Aktualizováno: 7. dubna 2012, 21:14 SELČ.
Skrytý v jednom z nejtemnějších koutů souhvězdí Orion, dva tisíce světelných let od nás, roztáhl mezihvězdným prostorem svá jemná křídla kosmický netopýr. Mlhovinu NGC 1788 osvětlují paprsky mladých hvězd vznikajících v jejím nitru, přestože jsou zahaleny v téměř neprůhledných obálkách prachu. Objekt je sice příliš slabý na to, aby bylo možné ho pozorovat pouhým okem, ale dalekohled ESO/VLT, který pořídil jeden z dosud nejdetailnějších snímků této oblasti, dokázal odhalit nenápadnou barevnost této mlhoviny.
Fotogalerie: Kometa C/2009 P1 Garradd Podzimní kometou numero uno bude téměř zjista C/2009 P1 Garradd. Ačkoliv ji dalekohledem neozbrojené oči na čisté a parazitním světlem nerušené obloze patrně do konce roku nespatří, zjasňující vlasatice je už od poloviny letošního léta na výsluní pozornosti. Jako nápadná mlhavá skvrnka se na sklonku července vyloudila z časné ranní oblohy a octla se na prahu Mléčné dráhy. Díky tomu se stala v srpnu celonočně pozorovatelnou a v následujících měsících bude tiše zdobit na večerní obloze západní hvězdné nebe. Ideální příležitost k vyfotografování...
Aktualizováno: 24. října 2011, 0:13 SELČ.
Planetárium a návštěvnické centrum ESO Supernova od svého otevření v dubnu 2018 přiblížilo krásy vesmíru více jak 55 tisícům návštěvníků a upoutalo pozornost publika z celého světa. Nyní ESO Supernova zdarma zpřístupňuje rozsáhlý on-line archiv snímků s vysokým rozlišením, videí, vzdělávacích materiálů, podkladů pro projekce v planetáriích, ale také digitální verzi své unikátní astronomické výstavy.
Autor: Martin GembecKometa 103P Hartley 2 poměrně rychle zjasňuje. Po tiskovém prohlášení přinášíme první fotografie čtenářů. Fotogalerii budeme samozřejmě postupně aktualizovat, přičemž nejnovější snímky najdete vždy jako první. V článku také najdete stručný recept, jak jednoduše kometu zachytit na digitální fotoaparát. Sledujte s námi díky fotografiím čtenářů vývoj této komety s tak jedinečným návratem. Všem fotografům za došlé i budoucí snímky děkujeme!
Vědci pracující na projektu SPECULOOS provedli první úspěšná pozorování z observatoře ESO/Paranal v severním Chile. Zaměří se na hledání planet o velikosti Země obíhajících v obyvatelných zónách kolem blízkých mimořádně chladných hvězd a hnědých trpaslíků.
V krátké době se v redakční poště sešly snímky komety 17P Holmes.
Kromě ČAM za měsíc říjen se můžete potěšit i snímky které poslali:
Libor Vyskočil
Pavel a Petr Cagašovi
Petr Horálek (kresba)
Milan Uhlář
Ladislav Spejchlík
Ladislav Šmelcer a Jiří Srba
Vaše snímky rádi přidáme, zasílejte je společně s popisem na info@astro.cz
Kolem Barnardovy hvězdy – Slunci nejbližší osamocené stálice a jedné z nejbližších sousedních hvězd vůbec – obíhá planeta hmotností alespoň třikrát převyšující Zemi. Kamenné extrasolární planety této velikosti jsou označovány jako super-Země. Zmrzlý a málo osvětlený svět byl odhalen v rámci projektu Red Dots – jedné z nejrozsáhlejších pozorovacích kampaní současnosti, která využívá k pátrání po exoplanetách celou řadu teleskopů a přístrojů po celém světě, včetně spektrografu ESO/HARPS. Nově objevená planeta je druhou nejbližší známou extrasolární planetou a obíhá kolem hvězdy, která se po obloze pohybuje ze všech nejrychleji.
