Úvodní  >  Související stránky k článku Prastaré srdce Galaxie

Související stránky k článku Prastaré srdce Galaxie

Petr HorálekMultimédia

Obrazem: Nebe z obou polokoulí

Dva fotografové, dvě zemské polokoule, jedna obloha. Pohled k ní je limitován obzorem, a tak v jednom okamžiku na jednom místě můžeme uvidět jen polovinu výhledu do vesmíru. Ale co když – i bez nutného cestování mimo naši planetu – existuje způsob zaznamenat sféru celou? Pak by výsledky vypadaly takto. S legendárním a světově uznávaným fotografem Juanem C. Casadem jsme se zaměřili na záznam nebeského výhledu ve specifické části roku tak, abychom své výhledy dokonale prolnuli v jeden a získali celosférickou mozaiku Mléčné dráhy i zvířetníkového světla z obou polokoulí. Jako bonus, oba pohledy vznikly na půdě jedněch z nejvýznamnějších observatoří na světě, které leží na prakticky stejné zeměpisné šířce, jen v opačných směrech od rovníku. Mozaika byla 27. února 2020 publikována jako Astronomický snímek dne NASA.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Nový snímek Velkého Magellanova oblaku z dalekohledu VISTA

Přehlídkový dalekohled ESO/VISTA pořídil pozoruhodný nový snímek velkého Magellanova oblaku, jednoho z našich nejbližších galaktických sousedů. VISTA provádí přehlídková pozorování Velkého i Malého Magellanova oblaku a jejich nejbližšího okolí s velmi vysokým rozlišením. Program astronomům umožňuje sledovat velké množství hvězd a otevírá novou cestu ke studiu proměnných hvězd, hvězdného vývoje a dynamiky galaxií.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Pohyb hvězdy kolem superhmotné černé díry dává za pravdu Einsteinovi

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé prokázala, že hvězda obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie se pohybuje přesně tak, jak předpovídá Einsteinova obecná teorie relativity. Po mnoha obězích dráha hvězdy opíše v prostoru tvar připomínající květinu, nikoliv jednoduchou elipsu, jak říká Newtonova teorie gravitace. Dlouho očekávaný výsledek přinesla opakovaná měření prováděná se stále vyšší přesností posledních třicet let. Umožnila tak vědcům odhalit další tajemství obra ukrývajícího se v srdci Mléčné dráhy.

Soňa EhlerováVzdálený vesmír

Hvězdy vs. prach v mlhovině Carina

Mlhovina Carina, jedna z největších a nejjasnějších mlhovin na nočním nebi, byla nově pozorována dalekohledem ESO VISTA na observatoři Paranal v Chile. Díky pozorování v infračerveném světle prokoukla VISTA skrz horký plyn a temný prach kolem mlhoviny a ukázala spousty hvězd, jak nově zrozených, tak na pokraji zániku.

Jiří SrbaOstatní

Kontrakty na zrcadla a detektory pro dalekohled ELT podepsány

Na slavnostním setkání v ředitelství ESO byly dnes podepsány čtyři kontrakty na dodávku důležitých součástí nového dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope), který ESO staví. Zakázku na odlitky obřího sekundárního a terciárního zrcadla získala firma SCHOTT, podpůrnou konstrukci těchto dvou optických členů zhotoví skupina SENER Group a hranové sensory, které jsou životně důležitou součástí ovládacího systému mohutného segmentového primárního zrcadla, dodá konsorcium FAMES. Druhý prvek optického systému ELT bude největším vypuklým zrcadlem, jaké bylo kdy vyrobeno, a zároveň největším sekundárním zrcadlem použitým v dalekohledu.

Jiří SrbaHvězdy

Teleskopy ESO objevily v centru Galaxie stopy dávné překotné tvorby hvězd

Vědci pracující s dalekohledem ESO/VLT pozorovali s mimořádným rozlišením centrální část Mléčné dráhy a odhalili nové skutečnosti o historii zrodu hvězd v naší Galaxii. Díky těmto údajům se astronomům podařilo nalézt důkazy dramatické události v životě Galaxie – období neobyčejně intenzivní tvorby hvězd, jehož následkem byly stovky tisíc explozí supernov.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

VISTA oprašuje skryté hvězdy

Na tomto novém snímku, který zachycuje mlhovinu M78, osvětlují mladé modrobílé hvězdy své okolí, zatímco ty sotva zrozené jen vykukují z rudě zářících zárodečných kokonů kosmického prachu. Pro náš zrak by většina těchto hvězd byla schována za neproniknutelnými oponami prachu. Ale dalekohled ESO/VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) je schopen zaznamenat jejich infračervené záření, které prachovým závojem prochází. Teleskop VISTA je tak pro astronomy nástrojem, který umožňuje proniknout hluboko do srdce mlhoviny.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Předpovědi Einsteinovy obecné teorie relativity poprvé potvrzeny v blízkosti superhmotné černé díry

Pozorování pohybů hvězd v extrémním gravitačním poli superhmotné černé díry v centru naší Galaxie, která získal dalekohled ESO/VLT, poprvé odhalila efekty předpovězené Einsteinovou obecnou teorií relativity. Tento dlouho očekávaný výsledek představuje vyvrcholení pozorovací kampaně s teleskopy ESO v Chile trvající 26 let.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

VISTA odhaluje prachový závoj Malého Magellanova oblaku

Blízká trpasličí galaxie známá jako Malý Magellanův oblak je nápadným objektem jižní oblohy i při pozorování pouhým okem. Běžné dalekohledy pracující s viditelným světlem, ale neumožňují nahlédnout do nitra této galaxie, které je zastíněno značným množstvím mezihvězdného prachu. Dalekohled VISTA byl však navržen pro pozorování v infračerveném pásmu elektromagnetického záření a dovoluje astronomům spatřit myriády hvězd této sousední galaxie v dosud nevídaných detailech. Výsledkem provedených pozorování je tento unikátní záběr – největší infračervený snímek Malého Magellanova oblaku zaplněný miliony hvězd.

Jiří SrbaOstatní

ALMA začíná pozorovat Slunce

Radioteleskop ALMA pracující v Chile pořídil nové záběry odhalující jinak nepozorovatelné detaily našeho Slunce. Zachytil například tmavou centrální část sluneční skvrny, která v době pozorování svou velikostí téměř dvakrát předčila průměr planety Země. Jedná se o vůbec první snímky Slunce pořízené pomocí zařízení, na jehož činnosti ESO spolupracuje. Tyto výsledky přinášejí důležité rozšíření palety pozorování, která mohou být využita ke zkoumání fyzikálních procesů naší nejbližší hvězdy. Antény teleskopu ALMA byly pečlivě navrženy tak, aby mohly pozorovat také Slunce, aniž by došlo k jejich poškození intenzivním žárem světla dopadajícího do ohniska.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

První úspěšná pozorování centra Galaxie pomocí GRAVITY

Tým evropských astronomů použil nový přístroj GRAVITY pro dalekohled ESO/VLT a podařilo se mu získat mimořádné záběry centra naší Galaxie. Při tomto pozorování vědci poprvé zkombinovali světlo zachycené všemi čtyřmi hlavními dalekohledy systému VLT najednou. Získaná pozorování jsou však jen předzvěstí přelomových vědeckých výsledků, jakých GRAVITY bude schopen dosáhnout při výzkumu extrémně silných gravitačních polí v blízkosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Znovu tak otestuje předpovědi Einsteinovy obecné teorie relativity.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Skrytá tajemství Orionových oblaků

Tento působivý záběr je jednou z největších mozajek zachycujících molekulární oblak Orion A s vysokým rozlišením v infračervené oblasti spektra. Podklady pro toto panorama byly nasnímány pomocí přehlídkového dalekohledu VISTA pro infračervenou oblast elektromagnetického záření, který pracuje na observatoři ESO/Paranal v severním Chile. Orion A, ležící ve vzdáleností asi 1 350 světelných let od Slunce, je jednou z nejbližších známých mohutných oblastí, ve kterých v současnosti vznikají nové hvězdy. Uvedená fotografie zachycuje celou řadu mladých hvězd a dalších objektů, jinak skrytých našemu zraku hluboko v hustých prachových oblacích.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Temná hmota může být ve vesmíru rozložena rovnoměrněji

Analýza dat získaných v rámci rozsáhlé přehlídky galaxií, kterou v uplynulých letech prováděl dalekohled ESO/VST pracující na observatoři Paranal v Chile, naznačuje, že hustota temné hmoty ve vesmíru by mohla být nižší a její rozložení rovnoměrnější, než se dosud myslelo. Mezinárodní tým vědců využil snímky získané v rámci přehlídky KiDS (Kilo Degree Survey) k výzkumu vlivu gravitačního působení nejrozsáhlejších struktur hmoty ve vesmíru na světlo přicházející od patnácti milionů sledovaných vzdálených galaxií. Zdá se, že výsledky získané tímto způsobem jsou v rozporu se staršími závěry učiněnými na základě údajů z družice Planck.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

U zrodu prvních obřích galaxií

Přehlídkový dalekohled ESO/VISTA se zaměřil na skupinu dosud skrytých hmotných galaxií, které existovaly ve vesmíru již krátce po jeho vzniku. Vědcům se s jeho pomocí podařilo objevit a zkoumat více těchto galaxií než kdykoliv předtím. Zjistili tak, kdy poprvé se obří galaxie ve vesmíru objevily.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

ALMA zkoumá Hubbleovo ultrahluboké pole

Mezinárodní týmy astronomů využily radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) k průzkumu velmi vzdálené oblasti vesmíru, která byla poprvé zobrazena na ikonickém snímku známém jako Hubbleovo ultrahluboké pole (UHDF, Hubble Ultra Deep Field). Nová pozorování získaná pomocí ALMA v milimetrové oblasti elektromagnetického záření mají značně větší dosah a jsou detailnější než předchozí přehlídky provedené na těchto vlnových délkách. Data jasně ukazují, jakým způsobem souvisí úroveň hvězdotvorby v mladých galaxiích s celkovou hmotností hvězd. Pozorování rovněž odhalila dosud neznámé rezervoáry plynu dostupného pro formování nových hvězd v různých časových obdobích vývoje vesmíru a poskytují tak nový pohled na zlaté období vývoje galaxií přibližně před deseti miliardami let.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

ALMA odhalila tajemství obří kosmické kaňky

Mezinárodnímu týmu astronomů pracujícímu s radioteleskopem ALMA a s dalšími přístroji se podařilo odhalit skutečnou povahu neobvyklého typu kosmických objektů ve vzdáleném vesmíru, které vědci označují jako Lyman-alpha Blob. Až dosud výzkumníci nechápali, co nutí tyto obří oblaky plynu tak intenzivně zářit. Pomocí ALMA se však nyní podařilo v srdci jednoho takového objektu nalézt dvojici galaxií, ve kterých překotnou rychlostí probíhá formování nových hvězd. A právě tento proces je zodpovědný za intenzivní vyzařování plynu v celém okolí. Dvě mohutné galaxie jsou navíc obklopeny celou skupinou menších. Zdá se tedy, že sledujeme ranou fázi vývoje velké galaktické kupy. Vědci předpokládají, že centrální dvojice galaxií se postupně vyvine v jednu obří eliptickou galaxii.

Jiří SrbaVzdálený vesmír

Hladovějící černá díra způsobuje slábnutí kdysi jasné galaxie

Mezinárodnímu týmu astronomů se s pomocí dalekohledu ESO/VLT a kosmických teleskopů HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) a Chandra (Chandra X-ray Observatory, NASA) podařilo vyřešit záhadu podivných změn chování superhmotné černé díry, která se nachází v centru jedné vzdálené galaxie. Zdá se, že pro tuto černou díru nastaly zlé časy, nedostává se jí okolní hmoty a díky tomu její okolí zdaleka nezáří tak jasně, jako dříve.

Soňa EhlerováVzdálený vesmír

Nejhlubší pohled do Orionu

Infračervený přístroj HAWK-I na dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) v Chile se zadíval do srdce mlhoviny v Orionu mnohem hlouběji, než kdokoli či cokoli předtím. Pozoruhodný snímek odhaluje asi desetkrát víc hnědých trpaslíků a osamělých objektů s hmotností typickou pro planety, než bylo dosud známo. Tento objev představuje výzvu pro doposud přijímanou představu historie tvorby hvězd v Orionu.

Jiří SrbaOstatní

ESO podepsala největší kontrakt v historii pozemní astronomie — na dodávku kopule a nosné konstrukce pro dalekohled E-ELT

Na ceremoniálu v Garchingu u Mnichova (Německo), který se uskutečnil 25. května 2016, podepsali zástupci ESO a ACe Consorcium (tvořeného firmami Astaldi, Cimolai a subdodavatelskou skupinou EIE) kontrakt na dodávku kopule a nosné konstrukce dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Jedná se o největší kontrakt, jaký kdy ESO uzavřela, a zároveň největší kontrakt v dějinách pozemní astronomie. Při této příležitosti byl zveřejněn návrh konstrukce dalekohledu E-ELT. Stavba kopule i dalekohledu tak může skutečně začít.



26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »