Z pátku 12. srpna na sobotu 13. srpna nezůstávejte doma. Teple se oblečte, lapněte karimatku se spacákem a vydejte se na brněnskou Kraví horu. Již podruhé se odtud můžete dívat na meteory z roje Perseid. Výjimečná Noc padajících hvězd začíná v pátek 12. srpna kolem 22. hodiny a končí až za svítání v sobotu 13. srpna.
Po přechodu studené fronty v posledním červnovém týdnu se na několik dní vyčistil vzduch natolik, že v tuzemsku i v nižších zeměpisných šířkách bylo možné zaznamenat relativně méně obvyklý úkaz - zelený záblesk. Ten se objevuje nejčastěji na horním okraji zapadajícího nebo vycházejícího Slunce jako důsledek tzv. atmosférické refrakce. V našich zeměpisných čířkách trvá velmi krátce, většinou zlomky sekund, a jeho záznam je proto dosti velkou výzvou. Zelené (a červené) "blýskání" se podařilo zaznamenat při západu Slunce 3. července 2018 za východočeskou zříceninou Lichnice ze 13. století...
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v odpoledních hodinách 12. srpna, tedy v pátek. Nejvíce meteorů v Česku spatříme v nocích ze čtvrtka na pátek (11./12. srpna) a z pátka na sobotu (12./13. srpna). V průběhu těchto nocí uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na krásné seskupení dorůstajícího Měsíce se dvěma planetami Sluneční soustavy a jasnou hvězdou.
Na tichomořském břehu Jižní Ameriky se do chilského vnitrozemí rozkládá vysokohorská poušť Atacama s unikátními podmínkami pro pozorování a fotografování nočního nebe. Ne náhodou zde proto mezivládní organizace zvaná Evropská jižní observatoř vybudovala a dále buduje hned několik pracovišť s největšími a vědecky nejproduktivnějšími astronomickými přístroji světa. Ovšem i mimo hledáčky těchto teleskopů, jen pouhýma očima, je možné na chilské obloze spatřit to, co málokde na světě. Jaké klenoty skrývá hvězdné nebe nad observatořemi Paranal, La Silla nebo ALMA? A jak je dokáží zachytit citlivé fotoaparáty? A jak vůbec tyto obří astronomické obrazy vznikají?
Není to tak dávno, co vyšel snímek s původním názvem „Cestičky Perseid“ jako Astronomický snímek dne NASA. Hned na to se spustila smršť dotazů, jak taková fotografie vlastně vznikla. Nuže, nebyl to žádný med. Ale než abych oprašoval dva roky starou práci, nic netuše o vysněném úspěchu v APODu (prakticky mimo internet) jsem mezitím s velkými nervy i očekáváními v plném proudu cvakal data do zbrusu nového portrétu tohoto překrásného každoročního meteorického roje. A protože pohled na snímek z jista znovu vyvolá spoustu otázek, napadlo mě vás raději přímo pozvat do perného zákulisí vzniku této nezvyklé mozaiky. Abyste pochopili – snímek rozhodně není výsledkem „fotošopování“, nýbrž poměrně náročných fotografických sekvencí, kalibračních a geometrických procedur a především fantastického štěstí a krásného nebe ve slovensko-ukrajinsko-polském Parku tmavé oblohy Poloniny. Článek je tak zároveň velkým poděkováním těm, kteří mi toto umožnili, zejména pak Paľovi Rapavému z Hvězdárny v Rimavské Sobotě a pochopitelně všem pracovníkům Vihorlatské hvězdárny s odloučeným pracovištěm v Kolonickom Sedle…
Na konci srpna roku 2016 navštívil český fotograf Petr Horálek ondřejovskou observatoř a zaznamenal hned několik pestrých nočních portrétů, zejména v oblasti radarové louky, historické části a slunečního radioteleskopu. Bohužel o půl roku později byla všechna jeho data odcizena během krádeže v Argentině. Štěstí tomu však přálo a některá data se podařila zachránit ze starých záloh, a tak se teď můžete pokochat výslednými unikátními nočními fotografiemi nad slavnou českou observatoří, které Petr posledních asi 5 týdnů zpracovával.
Meteory z Perseid a ranní seskupení.Autor: Martin GembecMeteorický roj Perseidy dosahuje maxima své aktivity a lidé z celé severní polokoule světa obdivují na bezoblačné noční obloze až desítky meteorů za hodinu. Někdy jsou to meteory opravdu jasné. Ke vší potěše se navíc těm nejvytrvalejším v časných ranních hodinách před rozbřeskem odkrývá nad severovýchodním a východním obzorem dvojice planet, hvězdokup, Měsíc a dokonce krásné zimní souhvězdí Orionu. Do redakce už došlo několik snímků všeho toho dění na současné noční obloze. Autorům za snímky děkujeme. Aktualizováno: 9. října 2012, 23:48 SELČ.
Maximum meteorického roje Perseid v roce 2004.Autor: Fred BruenjesMaximum meteorického roje Perseid nastane během dne 12. srpna. Nejvhodnějším obdobím pro jeho pozorování budou noci z 11. na 12. srpna a z 12. na 13. srpna. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 172 z 8. 8. 2012.
V pátek a víkendu 14. – 16. září 2018 se na hvězdárně v Pardubicích uskuteční další workshop věnovaný krajinářské astrofotografii, které povede český astrofotograf Petr Horálek. V příjemném zázemí pardubické hvězdárny se zájemci budou moci nejen naučit nové postupy tohoto mladého fotografického oboru, ale také si v případě jasného počasí užít pohledu na hned 4 planety Sluneční soustavy nebo Měsíc přes druhý největší dalekohled v České republice, který je určený k pozorování pro veřejnost.
Fotogalerie letošních Perseid - pošlete nám svoje fotografie
Čtyři země, čtyři dobrodružství, čtyři příběhy a čtyři nezapomenutelné zážitky. Jedním ze snů pravděpodobně každého lovce zatmění je možnost uvidět, či ideálně úspěšně nafotografovat všechna zatmění, která v daném kalendářním roce proběhnou. Pochopitelně to není snadné, neboť nikdy se neodehrají zatmění tak, aby byla všechna vidět alespoň z části na jednom místě. A taky celý ten sen může zhatit počasí. No, s hrdostí i radostí mohu potvrdit, že můj šťastný je právě tento rok – spatřil a nafotografoval jsem je všechna a zároveň jedno z nich bylo mým druhým té samé zatměňové série SAROS po 18 letech...
ÚSTŘEDÍ EVROPSKÉ JIŽNÍ OBSERVATOŘE, GARCHING, 22. ZÁŘÍ 2017: Obloha nad observatořemi Evropské jižní observatoře (ESO) v poušti Atacama v Chile patří k nejtemnějším a lidskou činností nejméně dotčeným místům na světě. Profesionální astronomové používají pokročilou technologii ESO k hledání odpovědí na naše nikdy nekončící otázky o vesmíru. Ovšem tmavé chilské nebe mají v lásce také fotografové. Oddělení ESO pro popularizaci a styk s veřejností podporuje skupinu fotografů nočního nebe zvaných „fotovyslanci ESO“. Na jejich snímcích se kombinují noční obloha a přístroje a zařízení ESO. Jedním z fotovyslanců je Petr Horálek, světově proslulý astrofotograf, spisovatel, cestovatel a astronom. Specializuje se na fotografování vzácných jevů noční oblohy a jeho záběry se často objevují v publikacích ESO, na webových stránkách ESO a objevily se také jako snímky týdne ESO či jako Astronomický snímek dne NASA. Popovídali jsme si s ním o triumfech a výzvách astrofotografie.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2017 obdržel snímek „Odhalené vrstvy Slunce“, jehož autory jsou Miloslav Druckmüller a Petr Horálek. „Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za vznikem vítězného snímku dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce. Ovšem nejenom ona …
Nenechte si ujít pokračování pořadu Hlubinami vesmíru s astrofotgrafem a popularizátorem astronomie Petrem Horálkem. Zatímco v minulém díle jste si mohli užít alespoň prostřednictvím obrazovek cesty za krásnými kouty světa, v následujícím díle nás Petr seznámí se světem krajinářské astrofotografie. Pořad sledujte již tuto sobotu 6. května 2017 od 20 hodin na TV Noe.
Prstencové zatmění Slunce viditelné letos v únoru v Argentině se stalo cílem česko-slovenských astronomů. Díky přízni počasí se jim podařilo získat jedinečný záznam úkazu, který následně zpracoval brněnský matematik prof. Miloslav Druckmüller z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Výsledek ukazuje úkaz v té nejvěrnější podobě, jakou se kdy podařilo získat. Záznam, jenž vznikl na klasický film, je o to vzácnější, že jako jediný z bohatého nafotografovaného materiálu nebyl odcizen během následné loupeže v argentinském městě Bariloche.
Do našeho studia jsme si pozvali neúnavného popularizátora astronomie a astrofotografa Petra Horálka. Ten nás v příjemné společnosti moderátora Jindřicha Suchánka zavede v pořadu Hlubinami vesmíru za klenoty nočního nebe a také se rozpovídá o zákulisí jeho cesty za „Dobytím jižního hvězdnatého ráje“, o čemž dokonce vydal knihu. Pořad sledujte již tuto sobotu 1. dubna 2017 od 20 hodin na TV Noe.
Nenechte si ujít oslavu Hodiny Země v sobotu 25. března 2017 unikátním programem ve slovenském Púchově. Uvidíte jedinečnou výstavu, poslechnete si přednášku o fantastických končinách na zeměkouli a zažijete tmu při symbolickém zhasnutí města na celou hodinu, ve které budete moci pozorovat při jasném počasí klenoty nočního nebe!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 8. do 17. 8. 2025. Měsíc po úplňku ubývá do poslední čtvrti. 12. 8. nastává maximum roje Perseid a blízké setkání Jupiteru a Venuše na ranní obloze. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala slabší geomagnetická bouře. Posádka Crew-10 z ISS přistála zpět na Zemi. Zemřel Jim Lowell, známý hlavně z Apolla 13. Před dvaceti lety se k Marsu vydal Mars Reconnaissance Orbiter.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
