Často se setkáváme s tím, že tělesa prolétající v blízkosti Země, nebo i dále v pásech asteroidů, jsou dvojitá, nebo mají alespoň měsíčky. Někdy se stane, že vědci zpozorují dvě tělesa obíhající kolem společného těžiště a v několika případech šlo dokonce o dvě podobně velké planetky. To je i případ planetky 2017 YE5.
Asteroidy nemusejí být jen osamělými poutníky Sluneční soustavou – některé jsou tvořeny více velikostně srovnatelnými tělesy, jiné mají své malé měsíčky, a další tvoří složité systémy měsíců se dvěma i více tělesy. Nová studie, u níž byli i pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty ASU, se zaměřila na málo známou skupinu asteroidů s družicemi obíhajícími na velmi vzdálených drahách. Tyto tzv. „velmi široké binární systémy“ (VWBA, z anglického very wide binary asteroids) představují extrém v dynamice asteroidů a mohou odhalit klíčové stopy o jejich původu, vývoji, i o kolizní historii rané Sluneční soustavy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 12. do 13. 12. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer nízko nad jihozápadem jsou k sobě už velmi blízko Jupiter a Saturn. Vysoko nad jihem je Mars. Ráno končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Končí radioteleskop v Arecibu. Čínská sonda Chang’e 5 provedla úspěšně odběr vzorků a čekáme, zda se podaří návrat na Zem. V neděli úspěšně přistálo v Austrálii pouzdro se vzorky z planetky Ryugu, které dopravila japonská sonda Hayabusa 2. K ISS míří nákladní Crew Dragon. SpaceX finišuje s přípravami na testovací let Starship. Před 95 lety se narodil český astronom, odborník na sluneční aktivitu, Ladislav Křivský.
V okolí Země se pohybuje každý den několik známých planetek. A zároveň i mnoho menších dosud neobjevených. Když s námi srazí ty nejmenší, udělají možná radost nějakému astronomovi v podobě jasného meteoru, bolidu. Ty velké, v řádu metrů nebo dokonce stovek metrů, pozorujeme většinou dál, než je náš Měsíc. Jednou za čas ale i více než 100m planetka mine Zemi opravdu těsně ve vzdálenosti menší než je vzdálenost Měsíce. Tyto planetky jsou dostupné i amatérskými dalekohledy a zaměřují se na ně i velké radioteleskopy. Dnes se ohlédneme za průletem planetky 2024 MK, protože tak těsný průlet tak velkého tělesa je přeci jen vzácný a nastává maximálně jeden za rok.
Kolektiv autorů vedený Petrem Scheirichem z ASU studoval vzájemné oběžné dráhy dvou kilometrových blízkozemních dvouplanetek a našel důkazy pro jejich ovlivnění tzv. binárním YORP jevem. Práce ukazuje sílu moderních analytických technik, které jsou schopny změřit změnu trajektorie, která probíhá rychlostí několika centimetrů za rok.
Podle zprávy Deborah Martorell na Twitteru se dnes zřítila platforma nesoucí přístroje, která visela nad anténou radioteleskopu. Psali jsme o tom, že u radioteleskopu došlo postupně k poškození, kvůli kterému byl oznámen konec jeho práce a plán na jeho rozebrání.
Blízkozemní planetky prolétají ve vzdálenosti menší, než obíhá Měsíc, celkem běžně. Málokdy jde ale o větší tělesa snadno viditelná dalekohledem. Rozměr tělesa 2023 DZ2 je odhadován v rozmezí 43 až 95 metrů, takže je větší než původce Čeljabinského bolidu z roku 2013, a to možná až pětinásobně, jehož velikost byla odhadnuta na 15 až 17 metrů. Planetka bude z našeho území viditelná nejlépe v noci z pátka na sobotu. Nejbližší průlet kolem Země z České republiky vidět nebude.
Mezi planetkami najdeme páry nebo celé skupiny, jejichž orbitální parametry si jsou natolik blízké, že s vysokou pravděpodobností pocházejí z jednoho původního tělesa. Petr Pravec z ASU vedl početný mezinárodní tým ve studii, která vyústila ve dva rozsáhlé impaktované články zabývající se problematikou rotačního štěpení planetek. Autoři se zabývali vlastnostmi jednak asteroidálních párů, ale také celých shluků těles s podobnými drahami.
Americká národní vědecká nadace NSF oznámila, že velký radioteleskop na ostrově Portoriko bude muset být vyřazen z provozu. Poté, co jej v roce 2017 poškodil hurikán Maria, byl opět uveden do provozu, ale přezkoumání dalšího poškození z letošního roku ukázalo, že jde o technicky obtížný a riskantní krok pro dělníky a zaměstnance zařízení. Zařízení o průměru 305 metrů, které přinášelo důležité poznatky o vesmíru po dobu 57 let tak musí být vyřazeno z provozu. Arecibo se zapsalo do historie výzkumu Sluneční soustavy i vzdáleného vesmíru. Známý je také symbolický vzkaz neznámým civilizacím, vyslaný v roce 1974.
Dalekohled TBT2 – technologický demonstrátor Evropské kosmické agentury (ESA) umístěný na Observatoři La Silla (ESO) v Chile – zahájil svůj operační provoz a stal se součástí celosvětového úsilí při odhalování blízkozemních planetek. Společným koordinovaným pozorováním se svým partnerským teleskopem pracujícím na severní polokouli bude TBT2 propátrávat oblohu, hledat asteroidy, které by mohly představovat riziko pro planetu Zemi, a přitom testovat technické i programové vybavení pro budoucí síť teleskopů.
Velké překvapení čekalo astronomy, když se podrobně podívali na planetku 288P obíhající v hlavním pásu planetek. Ukázalo se, že jde o dvě kolem sebe obíhající tělesa. Navíc je obklopuje koma, kterou normálně pozorujeme jen u komet. Vysvětlení přinesl tento týden časopis Nature.
Oblaka neutrálního vodíku jsou důležitými svědky dynamického dění ve vesmíru. Jednak se stávají oblastmi tvorby nových hvězd, jednak mohou dokumentovat historii dynamického působení mezigalaktického okolí na hvězdné ostrovy. Rhys Taylor z ASU byl členem mezinárodního týmu, který vyšetřoval sedmici oblaků neutrálního vodíku pozorovanou radioteleskopem Arecibo v kupě galaxií v Panně.
Unikátní schopnosti přístroje SPHERE pracujícího na dalekohledu ESO/VLT umožnily získat nejostřejší snímky dvojplanetky 1999 KW4 při jejím průletu kolem Země 25. května 2019. I když tento konkrétní asteroid nepředstavoval pro naši planetu žádné riziko, vědci využili příležitost k nácviku pozorování nebezpečných blízkozemních objektů a ukázali, že špičkové technologie ESO mohou sehrát rozhodující úlohu při ochraně Země.
Dvojplanetky jsou relativně nově zkoumanými objekty ve Sluneční soustavě a astronomové z ASU v něm hrají z celosvětového hlediska důležitou úlohu. Vůbec první dvojplanetka byla objevena vlastně náhodou v roce 1993 a od té doby se i zásluhou ondřejovských astronomů jejich počet rozrostl. Dvojplanetky jsou důležitou laboratoří pro studium chování pevných látek v podmínkách mikrogravitace a mnohé napovídají o podmínkách při vzniku Sluneční soustavy. Tentokrát se v představované práci Petr Pravec z ASU a kolektiv věnovali popisným parametrům sekundárních složek.
Poté, co zasáhl Portoriko ničivý hurikán Maria, byla vážně poškozena i velká anténa 300m radioteleskopu Arecibo. Delší dobu to s radoteleskopem nevypadlo nejlépe. Uvažovalo se o jeho uzavření a hurikán se zdál být poslední kapkou. Naštěstí se našly zdroje nejen na opravu, ale i na další provoz a observatoř se naštěstí již koncem roku mohla opět zahledět do vesmíru. Právě včas, aby zaznamenala radarové odrazy od povrchu planetky Phaeton, zdrojového tělesa meteorického roje Geminid.
V období okolo 19. dubna budeme mít možnost sledovat blízkozemní planetku, a to doslova ze dvorku. Planetka s označením 2014 JO25 se k nám přiblíží natolik, že bude viditelná i malými amatérskými dalekohledy.
V sobotu 5. března letošního roku dojde k blízkému průletu malé planetky 2013 TX68 okolo Země. Pokud se vyplní nejextrémnější předpověď, odehraje se tento průlet ve výšce pouhých 17000 km nad Zemí, tedy asi 2x blíže než obíhají geostacionární družice. Pro astro-nadšence to zní zajímavě, pro někoho možná hrozivě. Není však důvod k obavám. A jak to souvisí s přebíháním dálnice?
V sobotu 31. 10. 2015 se dočkáme relativně blízkého průletu planetky 2015 TB145 kolem Země. Planetka proletí kolem Země v bezpečné vzdálenosti, jen o něco větší než obíhá náš Měsíc. Obyvatelům Země tedy nic nehrozí. Objekt nicméně bude možné sledovat i běžnými amatérskými dalekohledy při nočním pozorování. Pojďme se na následující událost podívat trochu podrobněji.
Týmu vědců podílejících se na tzv. „letní radioastronomické škole“ se podařilo prozkoumat raderem tvar blízkozemní planetky s označením 2015 HM10, který proletěl kolem Země 7. července 2015. Pozorování bylo umožněno díky radioteleskopům v Green Banku v Západní Virginii a radioteleskopu sítě Deep Space Network v Goldstone v Kalifornii.
Dne 30. června 1908 zasáhl Zemi tunguzský meteorit, asi 40 m velká planetka, která vybuchla nad Sibiří. Iniciativa 100 signatářů vyhlásila tento den jako Den planetek (Asteroid Day).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
