Úvodní  >  Související stránky k článku Rover Curiosity objevil na Marsu dávnou oázu

Související stránky k článku Rover Curiosity objevil na Marsu dávnou oázu

František MartinekSluneční soustava

Pradávná jezera na Marsu poskytují vodítko ke vzniku života na Zemi

Mars je možná v současné době vyprahlou pustinou, avšak nebylo tomu tak vždycky – vědci objevili důkazy, že na jižní polokouli rudé planety existovala zhruba před 3,7 miliardami roků obrovská jezera, která byla zásobována horkými prameny (zřídly). Ty do nich čerpaly vodu obohacenou o minerály. A co více, odborníci se domnívají, že tato hydrotermální „podmořská“ aktivita se shoduje s tím, co ve stejnou dobu probíhalo na Zemi; možná nám to poskytne klíč ke vzniku života na naší rodné planetě.

František MartinekSluneční soustava

Nové důkazy pro teplý a mokrý mladý Mars

Mapa Marsu na obrázku v úvodu článku byla zhotovena ve falešných barvách. Byla vytvořena na základě dat z laserového výškoměru MOLA (Mars Orbiter Laser Altimeter) na sondě Mars Global Surveyor a znázorňuje topografii povrchu Marsu. Hellas Basin, velká tmavě modrá oblast pod středem obrázku, má průměr 2 300 kilometrů a je jedním z největších identifikovaných impaktních kráterů na Marsu,  i v celé Sluneční soustavě. Podle astronomů je jeho stáří přibližně 4 miliardy roků.

František MartinekSluneční soustava

Zásoby vody ve středních šířkách Marsu

Mars má již dlouho známé výrazné ledové polární čepičky. Kromě toho je také obklopen pásy ledovců ve středních šířkách severní a jižní polokoule. Tlusté vrstvy prachu zde pokrývají ledovce, takže povrch vypadá jako hornina, avšak měření pomocí radaru ukázala, že pod vrstvou prachu se nacházejí ledovce tvořené zmrzlou vodou.

František MartinekSluneční soustava

Curiosity nalezl na Marsu organické molekuly, které mohou mít biologický původ

Organické sloučeniny nazývané thiofeny se na Zemi nacházejí v uhlí, naftě a kupodivu i v bílých lanýžích – požitkářských houbách a v bílé ředkvi. Thiofeny byly rovněž nedávno objeveny na Marsu a astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z Washington State University si myslí, že jejich přítomnost by byla konzistentní s přítomností raného života na planetě Mars.

Petr BrožSluneční soustava

Přítomnost podzemního jezera na Marsu dokládá nedávnou sopečnou činnost na rudé planetě

V létě roku 2018 se světem prohnala zpráva, že se za pomoci penetračního radaru umístěného na palubě evropské sondy Mars Express podařilo objevit pod povrchem Marsu oblast s výraznou odrazivostí. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení její přítomnosti se jeví, že se v blízkosti jižní polární čepičky nachází podzemní jezero slané vody. Případná přítomnost podzemního jezera ale vyvolává palčivou otázku. Kde se bere teplo potřebné k udržení vody v kapalném stavu? Odpověď se zdá nabízí nová vědecká studie, jejíž výsledky jsou podobně překvapivé jako objev samotného jezera. Naznačuje totiž, že Mars musel být v nedávné geologické minulosti sopečně aktivní!

František MartinekSluneční soustava

Čtyři nejnadějnější tělesa pro život ve Sluneční soustavě

Zemská biosféra obsahuje všechny známé ingredience nezbytné pro život, jak jej známe. Nejvíce zmiňovanými jsou: kapalná voda, alespoň jeden zdroj energie a zásoba biologicky potřebných chemických prvků a molekul. Avšak nedávný objev snad biogenního fosfinu v oblacích Venuše nám připomíná, že přinejmenším některé z těchto ingrediencí existují rovněž jinde ve Sluneční soustavě. Takže kde jsou jiné nejslibnější lokality pro existenci mimozemského života?

Vít StrakaSluneční soustava

Teče po povrchu Marsu voda?

NASA a její průzkumné automaty nedávno přinesly další střípek do příběhu planety Mars a ukázaly něco, co mohou být stopy po nedávném průtoku slané vody. Co by to znamenalo pro pátrání po možnostech tamního života?

František MartinekKosmonautika

Perseverance – pojízdná vědecká laboratoř NASA zamířila k Marsu

Rover NASA s předběžným označením Mars 2020 bude pátrat po zajímavých horninách, které by mohly obsahovat důkazy o dávné přítomnosti mikrobiálního života. Jako místo přistání roveru byl vybrán kráter s názvem Jezero, v němž se kdysi nacházela delta velké řeky. Hlavním úkolem zde bude pátrání po stopách minulého života na Marsu. Robot v hodnotě 2,9 miliardy dolarů, který je zdokonalenou variantou laboratoře Curiosity, odstartoval 30. července 2020. Ještě před startem dostal robot jméno Perseverance.

František MartinekSluneční soustava

Záhada okolí pólů planety Mars objasněna

V roce 1966 dva vědci z Caltech (California Institute of Technology) přemítali nad významem řídké atmosféry Marsu tvořené oxidem uhličitým (CO2), poprvé odhalené průletovou sondou NASA s názvem Mariner 4, kterou postavila a provozovala Laboratoř tryskových pohonů JPL. Domnívali se, že Mars s takovou atmosférou může vlastnit dlouhodobě stabilní polární depozity oxidu uhličitého (suchého ledu), které by střídavě ovládaly celoplanetární atmosférický tlak.

František MartinekSluneční soustava

Záhada metanu na Marsu nevyřešena, přibyla další: nárůst kyslíku

Vůbec poprvé v historii kosmického výzkumu vědci měřili sezónní změny obsahu plynů, které se nacházejí v ovzduší Marsu, přímo nad povrchem kráteru Gale, kde přistála pojízdná vědecká laboratoř Curiosity. Výsledkem toho je záznam něčeho poněkud nepochopitelného: kyslík sloužící na Zemi k dýchání se zde chová takovým způsobem, že to doposud vědci nemohou vysvětlit pomocí známých chemických procesů.

František MartinekSluneční soustava

Koroljov – kráter na planetě Mars se zásobami ledu

Publikovaný obrázek ukazuje, jak by mohla vypadat hromada čerstvého nepošlapaného sněhu – což je snem pro každého milovníka zimní dovolené. Bohužel, nachází se poněkud daleko pro zimní výlet v podobě last-minute: tento charakteristický útvar známý jako kráter Koroljov byl objeven na planetě Mars a je zde vyobrazen v nádherném detailu, jak byl pozorován sondou Mars Express, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA.

František MartinekKosmonautika

Trojice roverů pro budoucí výzkum planety Mars

Třebaže nejnovější průzkumník Marsu se teprve připravuje k dlouhodobému studiu rudé planety ne jejím povrchu, na Zemi již vrcholí přípravy trojice pojízdných laboratoří a přinejmenším dvou orbiterů k uskutečnění vědeckého výzkumu. Sonda NASA s názvem InSight přistála na povrchu 26. 11. 2018 v oblasti marťanského rovníku, necelých 640 km od roveru Curiosity, jediné v současnosti fungující pojízdné vědecké laboratoře studující planetu Mars. InSight je osmý úspěšný lander na povrchu Marsu – jeho úkolem bude po dobu dvou let studovat podpovrchové vrstvy planety a registrovat zdejší „zemětřesení“ až do doby, než na Marsu přistanou pojízdné laboratoře vyrobené v Evropě, v USA a v Číně.

Petr HorálekMultimédia

Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu

Pokud za jasného počasí vyhlédnete večer směrem k jihozápadnímu obzoru, ještě stále vás zaujme výrazná naoranžovělá „hvězdička“, která do dané hvězdné oblasti typicky nepatří. Je to totiž planetární „poutník“, rudá planeta Mars. Té se v letošním roce (oprávněně) věnovalo patřičné množství pozornosti, neboť se po dlouhých 15 letech octla nejblíže k Zemi. Ač od té doby už uplynulo pár měsíců, pro romantické chvíle na romantických místech je Mars pořád výsadním objektem večerní oblohy. A já k tomu vybral v tomto směru věhlasnou slovenskou Liptovskou Maru.

František MartinekSluneční soustava

Evropská sonda Mars Express pozorovala kuriózní oblak

Vysoko přes vrcholek dlouho mrtvého vulkánu v blízkosti marťanského rovníku se táhnul napříč zdejší oblohou nadýchaný bílý oblak. Na první pohled vypadal podobně jako kouřová vlečka vytvořená při vulkanické erupci, avšak planeta Mars je světem se „studeným a mrtvým srdcem“. Ačkoliv to vypadá, že se oblak vynořil z vrcholku vulkánu, astronomové z Evropské kosmické agentury ESA se domnívají, že se zkrátka jedná o něco zcela jiného. Na Marsu nebyly pozorovány erupce sopek po milióny roků, takže je nulová šance, že právě oblast Arsia Mons je na pokraji svého probuzení.

František MartinekSluneční soustava

Nové výzkumy mění pohled astronomů na mladý Mars

Klima mladé planety Mars je předmětem rozsáhlých diskusí astronomů. Zatímco dříve se předpokládalo, že na Marsu panovalo teplé a mokré klima podobně jako na Zemi, někteří astronomové se domnívali, že v raném období planety Mars existovalo do značné míry dlouhé zalednění. Z poslední studie, kterou vypracovali Ramses Ramirez z Earth-Life Science Institute (Tokyo Institute of Technology, Japonsko) a Robert Craddock z National Air and Space Museum's Center for Earth and Planetary Studies (Smithsonian Institution, USA), vyplývá, že povrchu mladého Marsu nedominoval led, ale planeta mohla být místo toho mírně teplá a mít sklon k častým dešťům. Pouze malá část povrchu mohla být pokryta vodním ledem.

František MartinekSluneční soustava

Atmosférický metan v atmosféře Marsu vykazuje záhadné sezónní změny

Od pastvin až po bažiny jsou emise metanu na Zemi produktem života. A jaký je původ tohoto plynu na sterilním Marsu? Jeho občas letmo zaznamenané stopy vedly k debatám, zda je tento plyn biologického či nebiologického původu. Koncem minulého roku na konferenci Americké geofyzikální unie (American Geophysical Union, AGU), která se uskutečnila v New Orleans, Louisiana, vědci NASA informovali o nových poznatcích: o sezónních cyklech ve výskytu metanu v atmosféře Marsu, které pravidelně dosahují maxima koncem léta na severní polokouli.

František MartinekSluneční soustava

Vysoký obsah zinku a germania naznačuje obyvatelné prostředí na Marsu

Nová data shromážděná pojízdnou vědeckou laboratoří Curiosity naznačují existenci hydrotermální aktivity v kráteru Gale. Ne dnes, ale v dávné minulosti, kdy mohly na rudé planetě Mars být rozmanitější podmínky, které mohly více vyhovovat případnému životu. Informují o tom astronomové v nové studii. Vědci zjistili, že koncentrace chemických prvků zinku a germania zde jsou 10× až 100× vyšší v porovnání s typickou marťanskou kůrou.

Petr BrožSluneční soustava

Nedávná sopečná činnost v oblasti Valles Marineris na Marsu

Jedním z nejvýraznějších útvarů na povrchu Marsu je obrovská štítová sopka Olympus Mons tyčící se 26 kilometrů nad okolní pláně v oblasti Tharsis – v rozsáhlé sopečně-tektonické provincii dosahující svými rozměry velikosti Evropy. Existence Tharsis, společně s několika menšími sopečnými centry, dokládá, že sopečná činnost byla na Marsu dříve široce rozšířena. Další rozsáhlý geologický útvar se nachází na východním okraji této provincie. Jedná se o přibližně 4000 kilometrů dlouhý a až 10 kilometrů hluboký systém kaňonů Valles Marineris, jehož vznik není dosud uspokojivě vysvětlen. Sice je často označován za rift, lineární zónu, ve které je litosféra roztahována do stran, ale přesvědčivý důkaz chybí. U pozemských riftů je běžné, že jejich vznik a vývoj je doprovázen sopečnou činností. To vedlo vědce k předpokladu, že by tomu mělo být podobně i v případě Marsu. Jenže se po desetiletí nedařilo přítomnost sopek uvnitř Valles Marineris přesvědčivě prokázat. Změnu přinesl až výzkum mezinárodního týmu vědců pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR v. v. i., kterému se podařilo doložit, že se na dně nejhlubšího kaňonu Valles Marineris, v Coprates Chasma, nachází rozsáhlé pole tvořené malými sopkami a lávovými proudy.



40. vesmírný týden 2020

40. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 9. do 4. 10. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko nad jihovýchodem Mars a nad ránem je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Minulý týden přinesl jen jediný, ale úspěšný, start čínské rakety. V tomto týdnu by mohla přijít startovací nálož až se třemi nebo dvěma starty denně. Před 100 lety se narodil italský inženýr Bepi Colombo, který navrhl gravitační manévry u planet (cesta k Merkuru kolem Venuše) a jmenuje se po něm evropská sonda k nejmenší planetě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Expedícia Perzeidy 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2020 získal snímek „Expedícia Perzeidy 2020“, jehož autorem je Robert Barsa   Slzy svatého Vavřince. Pravděpodobně jste toto pojmenování někdy slyšeli. Kdo byl svatý Vavřinec a proč o něm píšeme v tomto textu? Každý rok, okolo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn

Foceno v primárním ohnisku Canon eos dalekohled Bresser AR 152/760 mm

Další informace »