Související stránky k článku Rozhovor: Petr Horálek - O umění astrofotografie
Každý chce vidět svoji hvězdu! aneb Děti se učí, že světelné znečištění je vážný problém…
Žákyně pedagogické školy v Boskovicích seznamují děti s problémem světelného znečištění. Žákyně 3. ročníku Pedagogického lycea Střední pedagogické školy Boskovice, příspěvkové organizace, Veronika Chrastinová, Michaela Brožovičová a Klára Jandorová jsou autorkami environmentálního výukového projektu pro děti předškolního a mladšího školního věku, popřípadě děti věku rozumově znevýhodněné Každý chce vidět svoji hvězdu.
Objevena exoplaneta u nejbližší hvězdy
Doslova vysněný objev se podařil evropským astronomům na observatoři La Silla v Chile. Pomocí přístroje HARPS na 3,6m dalekohledu našli planetu podobnou Zemi obíhající u nejbližšího hvězdného systému ke Slunci – Alfa Centauri. Trojhvězdný systém, který patří k tomu nejjasnějšímu, co lze na jižní obloze spatřit, leží ve vzdálenosti jen přes 4 světelné roky.
Bílé LED osvětlení: o kolik horší pro nás je?
Internetem se nyní šíří nový Atlas umělého jasu noční oblohy (zjednodušeně Atlas světelného znečištění). Součástí studie je i obrázek upozorňující na problematiku světelného znečištění s ohledem na rozmach LED osvětlení. Nevhodná konstrukce svítidel má na světelné znečištění vliv pouze částečný. Často se zapomíná, že ne zrovna malá část světelného znečištění vzniká odrazem od země (a té se nedá nijak zabránit), takže i plně cloněné lampy svítící na zem budou mít určitý vliv. LED osvětlení, ačkoliv je lépe směrovatelné, je horší především v tom, že oproti oranžovým sodíkovým výbojkám svítí v širokém pásmu viditelného spektra s maximem v modré oblasti. A právě modrá složka světla se v ovzduší rozptyluje nejvíce a lidské oko je na ni při nočním vidění nejcitlivější. Bílé LED svítidlo tedy způsobí více světelného znečištění, než klasická sodíková výbojka o stejném světelném toku!
Zúčastněte se soutěží ESO
Ráno na observatoři La Silla.Autor: Zdeněk Bardon.Jak jste již mohli zaznamenat v dřívější tiskové zprávě, Evropská jižní observatoř (ESO) pořádá k 50. výročí jejího založení dvě zajímavé soutěže pro všechny. Zapojit se můžete do interaktivní znalostní soutěže Putování za Jižní korounou nebo literární soutěže Ve stínu dalekohledu. Uzávěrka obou soutěží je 5. prosince 2012.
Co skrývá fotografie Venuše z vesmíru? Budete se divit!
Co všechno skrývá zdánlivě tuctová fotografie pořízená z vesmírné stanice ISS na počátku prosince letošního roku? Budete se divit! Dne 5. prosince 2015 pořídil japonský astronaut Kimiya Yui z paluby ISS v rámci mise za JAXA (Japonskou leteckou a výzkumnou agenturu) tento zdánlivě komorní snímek. V horní části je jasně zahlédnutelná planeta Venuše, kterou nyní najdete na české obloze nad jihojihovýchodním obzorem ještě před svítáním, tedy okolo 6. hodiny ranní. A aby nebyla sama, tak ji vysoko nad ní, u konstrukce ISS, „doplňuje“ slabší hvězda Spica v souhvězdí Panny. Vypadá to, jakoby Spica s Venuší tvořily jakousi spoutanou dvojici. Ovšem to není zdaleka vše, co snímek skrývá…
5. října 2012 si Evropská jižní observatoř (ESO) připomene 50. výročí založení
Přímý přenos z ESO 5. 10. 2012.Autor: ESOV den výročí bude k dispozici přímý přenos z nejvýkonnějšího dalekohledu světa na Paranalu v Chile. Byly vyhlášeny dvě české soutěže, vydána informační brožura pro veřejnost a pexESO pro děti, výročí se připomíná např. ve Valašském Meziříčí či v Sedlčanech a Českých Budějovicích. Tisková zpráva ESO ze 4. října 2012.
Proběhlo celostátní setkání o světelném znečištění
V neděli 21. června se konala výroční schůze Odborné skupiny pro tmavé nebe, která působí v rámci České astronomické společnosti. Přinášíme vám ohlédnutí za tímto setkáním a zároveň malé shrnutí toho, co se kolem světelného znečištění v rámci astronomické společnosti děje. Rádi bychom poděkovali Astronomickému ústavu AV ČR za poskytnutí prostor a podporu, kterou nám tímto poskytl.
Obrovská bublina ve Velkém Magellanově oblaku
Obří superbublina v LMC - znázorněná modrou barvou - na základě měření X zářeníTento kompozitní snímek představuje superbublinu ve Velkém Magellanově oblaku (Large Magellanic Cloud, LMC), který je malou satelitní galaxií doprovázející naši Galaxii (Mléčnou dráhu). Od Země je vzdálena 160 000 světelných roků. Nacházejí se zde četné nové hvězdy, z nichž některé jsou velmi hmotné, a které vznikly v otevřené hvězdokupě NGC 1929, která je součástí mlhoviny N44.
Komu vadí?
Modrý vír v řece Eridanus
galaxie ngc_1187 a SN_2007_Y - eso1231Poklidně vypadající galaxie skrývá bouřlivé děje Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (031/2012): Dalekohled ESO/VLT pořídil nový snímek galaxie NGC 1187. Tato působivá spirála se nachází asi 60 milionů světelných let od nás a na obloze ji naleznete v souhvězdí Eridanus. V této galaxii byly za uplynulých třicet let pozorovány dva výbuchy supernovy. Ten poslední v roce 2007. Uvedený snímek je nejdetailnějším záběrem této galaxie, jaký byl kdy pořízen.
Jak svítit lépe
APEX se podílel na pozorování s dosud nejvyšším dosaženým rozlišením
kvasar 3C 279 - představa - eso1229Dalekohledy v Chile, na Havaji a v Arizoně uskutečnily pozorování s rozlišením 2milionkrát lepším než lidský zrak. Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (029/2012): Mezinárodní tým astronomů pozoroval centrální oblasti vzdáleného kvasaru s rozlišením, které je 2milionkrát lepší, než umožňuje lidský zrak. Pozorování bylo provedeno díky prvnímu propojení dalekohledu APEX (Atacama Pathfinder Experiment) a dvou dalších teleskopů ležících na jiných kontinentech. Jedná se o důležitý krok na cestě k dosažení vědeckého cíle projektu 'Event Horizon Telescope‘: zobrazování supermasivní černé díry v jádře naší Galaxie i jiných galaxiích.
Hvězdná obloha
Temné galaxie raného vesmíru poprvé zachyceny
kvasar HE0109-3518 - eso1228 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (028/2012): Astronomům se poprvé podařilo pozorovat temné galaxie - počáteční vývojové stadium galaxií, které sice předpovídá teorie, ale dosud nebylo zaznamenáno. Jedná se o galaxie obsahující jen velmi málo hvězd a bohaté na plyn. Mezinárodní tým vědců provedl pozorování pomocí dalekohledu ESO/VLT, na základě kterých se domnívá, že se jim tyto mysteriózní objekty podařilo zachytit. Spatřit je můžeme díky tomu, že jsou osvětlovány kvasarem.
Pozorovací stanoviště
Hlubinami vesmíru s Janem Kondziolkou
Jan Kondziolka v pořadu Hlubinami vesmíru.Autor: TV Noe.V sobotu 6. dubna 2013 od 20 hodin se můžeme těšit na vydání dalšího dílu pořadu TV Noe s názvem Hlubinami vesmíru. Hostem tohoto vydání bude fotograf a amatérský astronom Jan Kondziolka, který nás zavede do míst daleko od světelného znečištění. O co nás umělé světlo připravuje a co s tím můžeme dělat? Nejen na tyto otázky budeme hledat odpovědi.
Zamyšlení nad světelným znečištěním: Nikdo tu nechce 18. století
Prognóza světelného znečištění.Autor: ČAS.Se skončením 19. sjezdu České astronomické společnosti přišla do zápisu i rezoluce, kterou poměrně přísně za své přijali jeho delegáti. V rámci rezoluce hlavně hlásají, že světelné znečištění je za poslední léta viditelně vzrůstající ekologický problém, který je tak viditelný, jak viditelně se s ním v podstatě nic nedělá. Obecné povědomí o nějakém problému se světlem už věru má nemalé procento (zdaleka nejen) českých občanů. Efektivně do toho zasáhnout však mohou hlavně námi zvolení poslanci. Celé to pomalé jednání ovšem vychází bezpochyby z toho, že za těmi výhružnými superlativy mnozí přesně nechápou jádro problému. K astronomům se odevšad vrací jejich upozornění bez významnější odezvy, nebo v horším případě i s narážkami, že astronomové se pro pár pohledů k hvězdám chtějí vrátit do 18. století a podporují tmářství. Přitom celé to nedorozumění by stačilo vyřešit klidným vysvětlením celé věci. Aspoň teda toho, co to světelné znečištění je a o jakých opatřeních se tu vlastně ve skutečnosti mluví…
Astronomové žádají stát - řešte světelné znečištění
Praha z paluby Mezinárodní kosmické stanice.Autor: NASA, Kevin Ford.Česká astronomická společnost vyzvala Ministerstvo životního prostředí a Parlament České republiky, aby se věnovaly problému s nadměrným světelným znečištěním. Shodli se na tom delegáti víkendového sjezdu, který se pořádal v Brně. Delegáti na sjezdu České astronomické společnosti přijali následující rezoluci...
V Brně o víkendu skončil 19. sjezd České astronomické společnosti
Předseda ČAS Jan Vondrák.Autor: Wiki (uživatel Packa). V neděli 24. března 2013 skončil na Hvězdárně a planetáriu Brno dvoudenní 19. sjezd České astronomické společnosti. Předsedou na další čtyřleté období byl zvolen vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR Ing. Jan Vondrák, DrSc., který byl předsedou i v uplynulém volebním období. Čestným předsedou České astronomické společnosti je RNDr. Jiří Grygar, CSc. Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 25. března 2013.
