Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena exoplaneta u nejbližší hvězdy

Objevena exoplaneta u nejbližší hvězdy

Exoplaneta u hvězdy Alfa Centauri B. Foto: ESO.Doslova vysněný objev se podařil evropským astronomům na observatoři La Silla v Chile. Pomocí přístroje HARPS na 3,6m dalekohledu našli planetu podobnou Zemi obíhající u nejbližšího hvězdného systému ke Slunci – Alfa Centauri. Trojhvězdný systém, který patří k tomu nejjasnějšímu, co lze na jižní obloze spatřit, leží ve vzdálenosti jen přes 4 světelné roky.

Objevená exoplaneta astronomy mimořádně překvapila. Kolem své hvězdy sice obíhá ve vzdálenosti asi 6 milionů km, tedy o dost blíže než Merkur kolem Slunce a musí na ní být tudíž pro život nepříznivé podmínky. Jde ovšem o první planetu zemského typu objevenou u hvězdy podobné Slunci. Poprvé byla exoplaneta u hvězdy slunečního typu objevena v roce 1995, šlo ovšem o planetu podobnou Jupiteru. Od té doby učinili astronomové zejména pomocí vesmírného dalekohledu Kepler nad 800 objevů exoplanet, z nichž mnoho je o dost větších jak Země a některé jak Jupiter. Astronomové se v posledních letech proto zaměřili na rozvoj metod pro detekování exoplanet zemského typu v pokud možno obyvatelných zónách. A právě tento objev jim do jisté míry potvrdil, že se jejich snahy ubírají správným směrem.

Navíc je hvězda Alfa Centauri B součástí hvězdného systému Alfa Centauri, který ke Slunci leží bezprostředně nejblíže. Objev bližší exoplanety už proto asi ani nelze čekat. Trojhvězdný systém se skládá z těsné dvojhvězdy Rigil Kent (nebo též Toliman) a třetí složkou je notoricky známá Proxima Centauri. Právě jedna ze složek zmíněné těsné dvojhvězdy je Alfa Centauri B. Celý systém leží od Slunce asi 4,3 světelného roku daleko. Konkrétně: dvojhvězda Rigil 4,35 sv. let a o něco bližší Proxima 4,24 sv. let.

Hadar, Toliman a Jižní kříž. Autor: Yuri Beletsky.
Hadar, Toliman a Jižní kříž.
Autor: Yuri Beletsky.
Na obrázku je souhvězdí Jižního kříže a mlhovina Uhelný pytel. Jasné hvězdy v levé dolní části snímku jsou Rigil Kent (vlevo, bělavý) a Hadar (namodralý). Tento skvostný pohled se vám naskytne na jižní obloze nedaleko jižního nebeského pólu. Foto: Yuri Beletsky. Více také: Astronomický snímek dne 17. května 2007.

Kdybyste chtěli systém na obloze spatřit, nečinilo by vám to žádný velký problém – tedy až na cestování, neboť jde o hvězdy jižní oblohy. Na nočním nebi je Rigil Kent čtvrtou nejjasnější hvězdou. Navíc, pokud byste měli po ruce dalekohled o průměru aspoň 50 mm (tedy větší triedr na stativu), poměrně bez problému byste odlišili jednotlivé složky dvojhvězdy Rigil. Slabší načervenalou Proximu byste potom našli o něco dále od dvojhvězdy. Při její 11. hvězdné velikosti byste ovšem potřebovali o něco větší dalekohled. Celý systém najdete v krásné oblasti Mléčné dráhy nedaleko symbolického Jižního kříže a jeho temné mlhoviny Uhelný pytel.

Exoplanetu našel tým švýcarských a portugalských astronomů pomocí přístroje HARPS, což je zkratka ve volném překladu znamenající „Hledání planet na základě vysoké přesnosti měření jejich rychlostí“. Jinými slovy astronomové studují malé gravitační projevy planet na jejich mateřské hvězdy, a tak exoplanety detekují. Přístroj je součástí rozsáhlého systému 3,6m dalekohledu na observatoři La Silla v Chile. Ironií osudu je, že takto významný objev učinili astronomové na Evropské jižní observatoři jen krátce po oslavách jejího významného půl stoletého jubilea od svého založení. Lepší dárek si tak ESO nemohla přát. Další informace o objevu najdete v české verzi tiskové zprávy ESO.

Loading player...

Zdroj a další informace: ESO.org.


Poznámka redakce: Nechte se i tímto mimořádným objevem inspirovat v literární soutěži "Ve stínu dalekohledu", která byla vyhlášena k 50. výročí ESO. Další informace na stránkách ESO.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: La Silla, ESO, Objev , Alfa Centauri


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »