Ve čtvrtém dílu mluvíme o misi Perseverance a dalších novinkách ve výzkumu rudé planety, o černé díře Cygnus X-1, která se ukázala být výrazně hmotnější, než se původně předpokládalo a hlavním tématem je kosmická pavučina aneb inventura škál ve Vesmíru.
V tomto díle nám naše akademická dvojice představí velmi významného hosta a nositele Nobelovy ceny, Kipa Thorna, průkopníka v teorii gravitačních vln a astrofyzice. Udělat rozhovor s Kipem Thornem byl dosud jen sen Samuela a Norbiho, které se jim po tolika letech podařilo konečně uskutečnit.
Právě dnes, 12. dubna slavíme (často poněkud opomíjený) významný den: mezinárodní den kosmonautiky. Pojďme si říct jeho stručnou historii a důvod, proč připadá právě na toto datum.
Na webu 21. STOLETÍ vyšel zajímavý rozhovor s Petrem Horálkem, jehož snímky byly již několikrát vybrány jako prestižní Astronomické snímky dne (NASA) a Astronomické snímky týdne (ESO).
V úterý 23. června ve 12:53 SELČ úspěšně odstartovala z rampy SLC-40 raketa Falcon 9 na misi Starfall Demo. Šlo o testovací let prvního exempláře návratového pouzdra Starfall, které má bezpilotně dopravovat cenný vědecký náklad z oběžné dráhy zpět na Zemi. Za tímto doposud utajovaným projektem stojí společnost SpaceX a je primárně určen pro vynášení na raketách Super Heavy Starship, která bude moci v budoucnu vynášet více těchto kapslí najednou.
Tento díl RoV o kosmickém počasí je zaměřen na polární záře. Mladá slovenská vědkyně Míša Brchnelová nám s pomocí animací ukáže, kde a jak vznikají, kam se na ně jet podívat a jak úspěšně je lze pomocí počítačových simulací předvídat.
Soukromé lety do vesmíru byly kdysi jen velkou vzácností, ale dnes těchto misí probíhá stále víc a víc. Nejvíce na poli soukromých orbitálních pilotovaných startů exceluje americká společnost SpaceX, jejíž znovupoužitelné rakety z rodiny Falcon a kosmické lodě Crew Dragon jsou pro tyto účely jako dělané. My se dnes podíváme na misi Fram2, jež se podívala dokonce až na polární oběžnou dráhu. Její poněkud „zvláštní“ název byl odvozen od norské polárnické lodi Fram, která na přelomu 19. a 20. století prováděla klíčové expedice jak v oblasti severního, tak jižního pólu Země.
Ako chlapec netrpezlivo čakal kedy sa na oblohe zjaví prvá hviezda a pohľad na prstence Saturna ho priviedol k astronómii. Astronómiu vyštudoval, ale jeho pobyt a práca na observatóriu na Skalnatom Plese trvala krátko. Potreboval uživiť rodinu a tak sa pobral preč. Bol programátor, projektant a dlhé roky pedagóg. Viac než dve desaťročia prednášal fyziku na univerzite vo Zvolene. Dnes popularizuje svet hviezd občas na obrazovkách televízie, a vo vlastnej hvezdárni často víta návštevníkov, ktorým ukazuje krásy vesmíru, doc. RNDr. Vladimír Bahýl, Csc.
19. června v 10:50 SELČ se od rampy SLC-4E na Vandenbergově letecké základně odlepila raketa Falcon 9. Při misi NROL-179 nosič vynesl blíže neupřesněný náklad pro Národní úřad vojenského a kosmického zpravodajství (NRO). První stupeň s označením B1103 úspěšně přistál na betonové plošině LZ-4 a šlo o jeho třetí let.
V dalším díle Rozhovorů o vesmíru jsme měli tu čest se seznámit se švýcarským astrofyzikem Michelem Mayorem, který spolu se svým kolegou D. Quelozem objevil první exoplanetu obíhající kolem hvězdy slunečního typu. Motivován technologickým pokrokem, náš host odstartoval novou oblast výzkumu v astronomii.
Popularizační přednáška pod záštitou Czech Mars Society od RNDr. Petra Blaschkeho, Ph.D. z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě.
ÚSTŘEDÍ EVROPSKÉ JIŽNÍ OBSERVATOŘE, GARCHING, 22. ZÁŘÍ 2017: Obloha nad observatořemi Evropské jižní observatoře (ESO) v poušti Atacama v Chile patří k nejtemnějším a lidskou činností nejméně dotčeným místům na světě. Profesionální astronomové používají pokročilou technologii ESO k hledání odpovědí na naše nikdy nekončící otázky o vesmíru. Ovšem tmavé chilské nebe mají v lásce také fotografové. Oddělení ESO pro popularizaci a styk s veřejností podporuje skupinu fotografů nočního nebe zvaných „fotovyslanci ESO“. Na jejich snímcích se kombinují noční obloha a přístroje a zařízení ESO. Jedním z fotovyslanců je Petr Horálek, světově proslulý astrofotograf, spisovatel, cestovatel a astronom. Specializuje se na fotografování vzácných jevů noční oblohy a jeho záběry se často objevují v publikacích ESO, na webových stránkách ESO a objevily se také jako snímky týdne ESO či jako Astronomický snímek dne NASA. Popovídali jsme si s ním o triumfech a výzvách astrofotografie.
Ve středu 27. srpna brzy ráno se po dvou probdělých nocích fanoušci kosmonautiky dočkali. Ze startovního stolu na testovací základně Boca Chica v Texasu se odlepil mohutný kolos tvořený boosterem Super Heavy a kosmickou lodí Starship soukromé společnosti SpaceX.
V pátek 23. února krátce po půlnoci středoevropského času přistál na povrchu Měsíce lunární lander Nova-C se jménem Odysseus. Stojí za ním americká soukromá firma Intuitive Machines, která se tím stala první společností v historii, které se kdy něco takového povedlo. Doposud toho byly schopny jen vládní agentury USA, Sovětského svazu, Číny, Indie a Japonska. Zároveň se jedná o první americké přistání na měsíčním povrchu od mise Apollo 17, která se uskutečnila v roce 1972, tedy před více než půl stoletím. Pojďte se s námi podívat na to, jak tento projekt vůbec vznikl, jaké jsou jeho cíle, co všechno už se během této zajímavé mise událo a co to vůbec znamená pro průzkum Měsíce jako takový.
Dechberoucí fotografie krajin dekorované Mléčnou dráhou, jedinečné záběry slunečních i měsíčních zatmění, schopnost poutavě vyprávět o krásách nočního nebe, cestovatelská dobrodružství do temných končin světa… To vše charakterizuje Petra Horálka, šéfredaktora astro.cz, výjimečného fotografa a nadšeného cestovatele. Petr za své fotografické umění získal mnoho cen, mezi ty nejvýznamnější patří trojnásobné ocenění jeho snímků jako ESO's Picture of the Week a šestinásobné jako NASA's Astronomy Picture of the Day. V roce 2015 vydalo nakladatelství Albatros Petrovu knižní prvotinu – Tajemná zatmění – fascinujícího průvodce nebeskými úkazy, při kterých si Měsíc se Sluncem hrají na schovávanou. Za všemi snímky, kterými Petr pravidelně udivuje fanoušky nočního nebe, stojí nesmírné množství pečlivé práce. A my jsme velmi rádi, že se Petr o své zkušenosti podělil právě se čtenáři Astro.cz.
Ještě stále máme v hlavách dozvuky neuvěřitelného okamžiku v dějinách kosmonautiky, kdy nejsilnější nosič historie dokázal vzlétnout, vynést druhý stupeň Starship a ještě přistát zpět přímo na startovní věži. Mezi nedělním startem Super Heavy Starship a úterním vynesením Starlinků na Falconu 9 jsme ale mohli vidět další významný start se sondou Europa Clipper k Jupiteru, kterou obstaral Falcon Heavy.
Co všechno mají Češi a Slováci společného s vesmírem? Co nebo koho jsme kdy ke hvězdám vyslali? A jak se podílíme na celosvětovém výzkumu? Nový dokumentární cyklus mapuje cestu našich nadšenců i odborníků od úplných počátků bádání až po současnost.
jižní zatmění Měsíce, ikonkaAutor: Petr HorálekVážení čtenáři. Možná jste zaznamenali změnu v úbytku příspěvků našeho dlouholetého šéfredaktora. Je to tím, že Petr Horálek využil možnosti odcestovat dlouhodobě na Nový Zéland, ráje kiwi a jižní oblohy. Stihl přitom spatřit první z nadcházející tetrády úplných zatmění Měsíce. A vzhledem k tomu, že na jeho webu a facebookovém profilu se začaly objevovat úchvatné fotografie, poprosili jsme jej o rozhovor.
Starship dnes udělala další ohromný krok ve svém vývoji. Po více než půl roce nadešel druhý testovací start celé monstrózní sestavy Super Heavy Starship. Oficiálně nesl označení IFT-2, neboli Integrated Flight Test 2, v českém překladu Druhý integrovaný letový test. Jeho výsledek je více než pozitivní. Druhý let rozhodně předčil očekávání většiny odborníků na kosmonautiku a otevřel největší raketě všech dob cestu ke svým nemalým cílům.
V okamžiku, kdy ve středu 27. září 2023 dosedne kosmická loď Sojuz MS-23 v kazašské stepi, skončí pro tříčlennou rusko-americkou posádku v kabině více než roční kosmický let. Velitel Sergej Prokopjev z Ruska a jeho kolega Dmitrij Petělin, spolu s americkým astronautem Frankem Rubiem se v tu chvíli zařadí na třetí místo historických světových tabulek v délce jednoho kosmického letu. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 301 ze 14. 9. 2023.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
