Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – čtvrtý díl

Rozhovory o vesmíru – čtvrtý díl

Čtvrtý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Ve čtvrtém dílu mluvíme o misi Perseverance a dalších novinkách ve výzkumu rudé planety, o černé díře Cygnus X-1, která se ukázala být výrazně hmotnější, než se původně předpokládalo a hlavním tématem je kosmická pavučina aneb inventura škál ve Vesmíru.

Na Mars dorazila trojice nových robotických průzkumníků. Kromě tunového roveru Perseverance, který úspěšně přistál v náročném terénu kráteru Jezero, se na oběžnou dráhu Marsu dostala ambiciózní čínská sonda Tianwen-1 a sonda Spojených arabských emirátů Hope. Zajímá vás co mají tyto sondy za úkol a jaký neskromný cíl si vybrali konstruktéři první čínské sondy, která úspěšně dorazila k Marsu?

Nový výzkum černé díry Cygnus X-1 nutí vědce k modifikaci teorií hvězdného vývoje. Je totiž hmotnější, než se u "hvězdných" černých děr považovalo za možné. Chcete vědět jak se měří hmotnost černé díry?

Nejspíš každý zájemce o vesmír už někdy slyšel o kosmické pavučině. Jen málokdo si ale umí představit škálu této struktury v porovnání s naší Galaxií či Sluncem. V našem hlavním tématu se pokusíme vám tuto představu přiblížit. Začneme od rozměrů, které známe z běžného života a pomocí jednoduchých přirovnání se dostaneme až po největší struktury ve vesmíru.

Čtvrtý díl Rozhovorů o vesmíru najdete na: https://youtu.be/QKoMl0ELNGE




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Kosmická pavučina, Perseverance rover, Mars 2020, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »