Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – Rádiové galaxie

Rozhovory o vesmíru – Rádiové galaxie

Čtrnáctý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

V době svého objevu rádiové galaxie ve vědecké komunitě nevzbudily příliš velkou pozornost. Dnes ale víme, že jsou to jedny z nejvýznamnějších objektů, které formují náš vesmír. Zjistěte, jak rádiové galaxie pozorujeme, co jsme o nich schopni zjistit, ale také to, čemu stále nerozumíme.

Při prvním pohledu na rádiovou galaxii většinou člověka nejvíce překvapí rozměr rádiové emise, která je mnohokrát rozměrnější než samotná galaxie. Jaký mechanismus může být schopný “vyfouknout” plyn z centra galaxie až daleko za její okraj? Mohla by za tím být supermasivní černá díra, kterou najdeme v centru většiny galaxii? Černá díra ale umí materiál jen přitahovat a pohlcovat, tak jak by mohla být zodpovědná za jeho vystřelení ven z galaxie?

Černá díra na své okolí však nepůsobí jen gravitačně. Vysvětlení přináší druhý základní parametr černé díry a tím je její magnetické pole. Toto magnetické pole při interakci s magnetickým polem rychle rotujícího akrečního disku v blízkosti černé díry vytváří tzv. jety, tedy jedním směrem urychlené proudy částic s rychlostmi blízkými rychlosti světla.

Zajímá Vás, čím rádiové galaxie pozorujeme, jak určujeme výkony jetů, jak rychle se tyto výkony můžou měnit a jak z parametrů rázové vlny zjišťujeme rychlost vyfukovaného plynu? Pak si pusťte další epizodu Rozhovorů o vesmíru, do které jsme si pozvali naše studenty, kteří se právě těmto otázkám věnovali ve svých závěrečných pracích.

Video najdete na: https://youtu.be/QWOd51t7OIw




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: VZLUSat-2, Studium, Agn, Very large array, Rádiové galaxie, Samuel Kováčik, Norbert Werner, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »