Související stránky k článku Spektra meteorů v roce 2015 na Hvězdárně Valašské Meziříčí
Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky. Hvězdárna ve Valašském Meziříčí spolu s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s Hvězdárnou Františka Krejčího v Karlových Varech vytvořily konsorcium zabývající se pozorování meteorů pomocí vlastní sítě spektrografů, radarů a monitorů ionosféry a také studiem plazmatu meteorů v laboratorních podmínkách. Ve spolupráci s Ústavem fyziky plazmatu AV ČR vytvoříme tento rok padající hvězdu pomocí nejvýkonnějšího terawattového laseru ve střední Evropě, pražského Asterixu. Možná bude podobná jasnému maďarskému bolidu. Ale o tom snad někdy příště. Nyní se vydejme pátrat po jeho tajemství. Co všechno lze odhalit na dálku z pohodlí českých hvězdáren?
Ve spolupráci s kolegy z FMFI UK (Fakulta matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislavě) byly 11.11.2016 instalovány dvě spektrální kamery s vysokým rozlišením na observatořích Teide a Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech. Instalace obou kamer byla provedena vedle již fungujících celooblohových kamer AMOS, které jsou na obou observatořích v provozu od března 2015. Vzhledem k vynikajícím podmínkám na obou observatořích jsou tyto celooblohové kamery v provozu prakticky každou noc.
Přístroj NIRPS (Near InfraRed Planet Searcher) umístěný na 3,6m teleskopu ESO na observatoři La Silla v Chile úspěšně zvládl svá první pozorování. Jeho úkolem bude hledat nové exoplanety kolem nejchladnějších hvězd Mléčné dráhy.
Nízká meteorická aktivita, která začíná po konci aktivity meteorického roje Quadrantid na začátku ledna, neznamená v žádném případě, že jsou pozorovatelé ochuzeni o jasné bolidy. Právě naopak, období tzv. „jarní díry“ bývá prakticky každý rok bohaté na jasné bolidy. Při pohledu na statistiku poměru počtu bolidů a běžných meteorů zjistíme, že toto období není výjimečné absolutním počtem jasných bolidů, ale právě tímto poměrem. A každá taková událost je pak na pozadí nízkých pozorovaných počtů meteorů velmi výrazná. Nejinak tomu bylo i během pozdního večera 28. 1. 2024, kdy severovýchodně od Olomouce proletěl oblohou další jasný bolid.
Pozorování jasných meteorů – bolidů – má v Oddělení meziplanetární hmoty ASU dlouhou tradici. Práce Vlastimila Vojáčka a jeho kolegů nyní ukazuje, že k rozumnému odhadu některých vlastností bolidů lze použít i nečekaný typ pozorování – snímky z meteorologických družic zaměřené na detekci blesků.
Úderem půlnoci na Silvestra 2017 dovršila pozorovací síť pro videopozorování meteorů CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) osmý rok své existence. Za tento poměrně dlouhý čas prošla překotným vývojem, kdy se z pozorování ojedinělých vícestaničních meteorů stala efektivním nástrojem pro studium nejmenších částic Sluneční soustavy. Společný projekt českých a slovenských amatérských astronomů se v průběhu své existence rozrůstal a systém širokoúhlých kamer byl doplňován spektrografickými systémy a NFC systémy pro záznam slabých meteorů. Centrem celého výzkumu se v průběhu vývoje sítě CEMeNt stala Hvězdárna Valašské Meziříčí, na jejíž půdě se kromě širokoúhlých systémů, spektrografů a systému pro studium slabých meteorů nachází také radar pro sledování meteorů a monitor ionosféry (SID monitor). Rozsáhlá spolupráce s amatérskými i profesionálními astronomy v rámci celé Evropy vyvrcholila v roce 2014 zahájením spolupráce s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, díky níž je možné provádět studium plazmatu meteorů v laboratorních podmínkách a také rozsáhlé simulace zaznamenaných spekter meteorů. Vzhledem k objemu dat, který byl shromážděn v roce 2017 sítí CEMeNt, se v první části souhrnu zaměříme na širokoúhlé systémy (WF).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 11. do 21. 11. 2021. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká a jsou vidět jen menší skvrny. Aktivita roje Leonid vyvrcholí kolem 17. listopadu. U ISS se vyměnily lodě Crew Dragon – mise Crew-2 skončila přistáním u břehů Floridy a začala Crew-3. Planetum chystá vlastní družici. Vzpomínáme výročí meteorických dešťů Leonid a 110 let narození Aloise Vrátníka, astronoma z dob začátků České astronomické společnosti, nositele Nušlovy ceny.
Tým odborníků z Oddělení meziplanetární hmoty ASU podrobně studoval osmici bolidů, jejichž původci byly zjevně železné meteoroidy. Autoři studovali nejen atmosférickou a heliocentrickou dráhu těchto těles, ale modelovali i jejich postupnou fragmentaci. Ukazují, že popisy, které jsou úspěšné v případě milimetrových těles, u těles centimetrových nepostihují realitu dostatečně přesně a spolehlivě.
Central European Meteor Newtork (CEMeNt), založená v roce 2010, je platformou pro přeshraniční spolupráci v oblasti pozorování videometeorů mezi Českou republikou a Slovenskem. Od počátku byly pozorovací aktivity sítě CEMeNt koordinovány s profesionální sítí Slovak Video Meteor Network (SVMN) a dalšími podobnými sítěmi v oblasti střední Evropy (maďarská síť HMN, polská síť PFN, atd.). Během sedmi let provozu prošla síť CEMeNt rozsáhlým vývojem. Celkem 38 videosystémů pracuje na 18 stálých stanicích v České republice a na Slovensku, z toho je 6 kamerových systémů typu NFC a 4 kamerové systémy jsou spektroskopické. Odloučenou stanicí sítě CEMeNt je pak spektroskopická kamera umístěna na observatoři Teide na Kanárských ostrovech (Tenerife). Všechna data získaná stanicemi v síti CEMeNt jsou k dispozici v otevřené databázi drah EDMOND.
Přehled událostí na obloze od 14. 11. do 20. 11. 2016. Měsíc bude v úplňku a zároveň v přízemí, jde o tzv. superúplněk. Večer je velmi nízko na jihozápadě Saturn, Venuše a Mars. V první polovině noci, před východem Měsíce, lze pozorovat dobře také Neptun a Uran. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Ve čtvrtek se má uskutečnit start Ariane 5 se satelity Galileo, v pátek start kosmické lodi Sojuz MS-03 k ISS a v sobotu start rakety Atlas V s meteodružicí GOES-R.
Tým astronomů z Oddělení meziplanetární hmoty ASU detailně studoval spektra 152 meteorů a klasifikoval je, studoval jejich fragmentaci i to, zda při letu zanechávají stopu. Pozorované vlastnosti svědčí o velmi komplikovaných poměrech, které panovaly ve Sluneční soustavě v době jejího formování, kdy se látka v protoplanetárním disku zřejmě velmi složitě promíchávala.
Již tento týden, v noci ze středy na čtvrtek, náš čeká maximum nejsilnějšího pravidelného roje, Geminid. Meteorický roj Geminid má radiant v souhvězdí Blíženců, je aktivní od 4. do 17. prosince a frekvence dosahuje běžně 120 meteorů za hodinu. V letošním roce připadá maximum na 6:30 UT, což je pro pozorovatele ve střední Evropě velmi výhodné, radiant meteorického roje je před svítáním velmi vysoko na obloze. Meteory náležející tomuto roji jsou spíše pomalejší, jejich geocentrická rychlost je kolem 35 km/s.
Jako obvykle, dnes na státní svátek 17. listopadu, nás čeká již tradičně maximum známého meteorického roje – Leonidy. K pravidelnému maximu tedy letos dojde opět dnes v noci ze 17. na 18. listopadu. Jejich činnost trvá přibližně od 6. do 30. listopadu 2015. Za dobrých pozorovacích podmínek je možné vidět kolem 15 meteorů za hodinu. Měsíc se letos bude nacházet pár dní před první čtvrtí, bude zapadat kolem 21:30 SEČ, což znamená, že pozdější noční pozorování nebude rušit. V listopadu jsou kromě Leonid v činnosti i jiné roje. Meteor z roje Leonid si však nemůžeme splést s jiným, protože Leonida se pohybuje velmi rychle. Do zemské atmosféry vstupují téměř nejvyšší možnou vstupní rychlostí, kolem 71 km/s. Meteory vylétávají ze souhvězdí Lva (hlava Lva).
David Čapek a Jiří Borovička z Oddělení meziplanetární hmoty ASU se v teoreticky zaměřené studii zaměřili na vysvětlení procesů, které vedou ke vzniku meteorů, v jejichž spektrech jsou pozorovány téměř výhradně čáry železa. Ukazují, že ze třech myslitelných modelů pouze jeden odpovídá pozorovaným vlastnostem.
Ve druhém díle miniseriálu věnovanému objevování nových meteorických rojů se budeme věnovat problematickým aspektům, které provází mohutný nárůst počtu objevených meteorických rojů. Jako problematické se jeví rozdělování aktivity meteorických rojů s delší dobou činnosti a složitou vnitřní strukturou (např. komplex Taurid) a také ustanovení nových meteorických rojů, jejichž střední dráha je blízká již známému roji. V databázi meteorických rojů IAU MDC je v současné době 726 meteorických rojů, z nichž pouze 112 je pevně ustanovených (established) a 26 z nich je v kategorie nepotvrzených (pro tempore). 545 meteorických rojů z tohoto seznamu bylo objeveno/přidáno v uplynulých 12 letech, tedy od roku 2006 včetně.
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.
Použití videotechniky pro sledování a nahrávání meteorů začalo v 70. letech minulého století a od té doby prochází překotným rozvojem. I když využití této techniky bylo zpočátku doménou profesionálních astronomů, amatérští pozorovatelé hlavně v Japonsku a Holandsku v roce 1980 začali s vývojem systémů použitelných i v amatérských podmínkách. Následný vývoj amatérských pozorovacích stanic pokračoval rychlým tempem, a to hlavně v souvislosti se zdokonalováním a inovacemi CCD technologie a také se stále snadnější dostupností tohoto vybavení pro amatérské astronomy. Zpočátku roztříštěné národní sítě, případně osamělí pozorovatelé v rámci Evropy, Austrálie, Severní Ameriky a také Jižní Ameriky, byli v roce 2011 sdruženi do centralizované databáze drah EDMOND (European viDeoMeteOr Network Database).
Mapa oblohy 16. 11. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 14. 11. do 20. 11. 2011.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je viditelný téměř celou noc. Večer je obtížně vidět dvojice Merkur - Venuše. Mars je nejvýše ráno. Za svítání je nad jihovýchodem Saturn a Spica. Slunce vždy stojí za pohled, ať už v bílém světle, nebo v čáře h-alfa. Phobos je pro Rusko zakletý měsíc.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.
Bolid Benešov, který proťal noční oblohu nad Českou republikou 7. května 1991, je v mnoha ohledech jedinečný. Tak předně jde o jediný světový případ, kdy byly meteority nalezeny velmi dlouho po pozorovaném dopadu. Z jejich analýzy je zřejmé, že původní meteoroid nebyl kompaktním tělesem, ale spíše slepencem různých minerálů – brekcií. A především je k dispozici světově unikátní spektroskopické pozorování. Nové proměření průletového spektra a jeho analýza z pohledu výskytu čar molekul se stala základem článku J. Borovičky z ASU, publikovaného v časopise Icarus.
