V pátek 22. května proběhlo v Praze na Štefánikově hvězdárně na Petříně a v Planetáriu Praha ve Stromovce ústřední kolo 23. ročníku Astronomické olympiády pro „nejmladší kategorie“ EF a GH. Celkem 47 nejlepších řešitelů krajských kol přijelo ze všech koutů Česka, aby poměřili své síly v náročném celorepublikovém finále.
Ve dnech 13. až 15. května 2026 se uskutečnilo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo 23. ročníku Astronomické olympiády v kategorii CD. Ve finále zvítězil student Alex Faivre z Gymnázia Uherský Brod.
Ve dnech 25. až 27. března 2026 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Vítězem se stal Alex Faivre z Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě. Několik nejlepších účastníků dostane možnost se kvalifikovat na 19. Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice, která se bude konat v září letošního roku ve Vietnamu.
Doposud nejpočetnější výprava studentů reprezentovala Českou republiku na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA junior), která se konala od 18. do 25. října 2025 v rumunském městě Piatra Neamţ. Tým se domů vrátil s nebývalým počtem ocenění – tři stříbrné, dvě bronzové medaile a čtyři čestná uznání.
Po 9 letech se organizátorem 18. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice stala opět Indie. Desetidenní soutěže konané v Bombaji se letos účastnilo rekordních 64 zemí, mezi nováčky byly například Itálie, Alžírsko, Turkmenistán nebo Austrálie. Naši mladí astronomové získali hned tři zlaté, jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Zlato vybojoval Martin Kudrna, Alex Faivre a Matouš Mišta, stříbro přiváží Anita Vaceková a bronzovou medaili získal Eduard Plic, který navíc v doprovodné soutěži o nejlepší vědecký poster obdržel první místo. Je to jeden z nejlepších výsledků českého týmu v historii soutěže!
V pátek 23. května proběhlo v Praze na Štefánikově hvězdárně a v kampusu Hybernská ústřední kolo 22. ročníku Astronomické olympiády pro „nejmladší kategorie“ EF a GH. Přesně padesátka nejlepších řešitelů krajských kol přijela ze všech koutů Česka, aby poměřila své síly v náročném celorepublikovém finále.
Letošní ročník Astronomické olympiády zná své vítěze také v kategorii CD. Ve dnech 14. až 16. května 2024 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo 22. ročníku Astronomické olympiády v kategorii CD. Ve finále zvítězil student Alex Faivre z gymnázia v Uherském Brodě.
22. ročník Astronomické olympiády v kategorii AB již zná své vítěze. Ve dnech 26. až 28. března 2025 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Vítězem se stal Alex Faivre z Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě. Prvních pět nejlepších dostane možnost v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 18. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v indickém městě Bombaj.
Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice se po 12 letech vrátila do Brazílie. Své dovednosti poměřilo 236 studentů z 53 zemí. Všichni naši reprezentanti přivezli medaile. Stříbro získali Štěpán Plass, Martin Kudrna, Radovan Lev a Matouš Mišta, bronz vybojovala Anita Vaceková. Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholová soutěž pro studenty středních škol. První ročník proběhl v roce 2007 v Thajsku. Česká republika má v soutěži bohatou historii, pravidelně se účastní od roku 2010.
V pátek 24. května proběhlo v Praze na Štefánikově hvězdárně a v popularizačním a vzdělávacím centru Univerzity Karlovy Didaktikon ústřední kolo 21. ročníku Astronomické olympiády dvou nejmladších kategorií, EF a GH. Téměř padesátka nejlepších řešitelů krajských kol přijela ze všech koutů Česka, aby poměřila své síly v celorepublikovém finále.
Ve dnech 15. až 17. května 2024 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo 21. ročníku Astronomické olympiády v kategorii CD. Ve finále zvítězila studentka Anita Vaceková (Gymnázium Brno).
Ve dnech 20. až 22. března 2023 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Vítězem se stal Martin Kudrna z Gymnázia Jana Keplera v Praze. Prvních pět nejlepších bude v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 17. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v brazilském Rio de Janeiru.
Po 12 letech se organizátorem 16. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice stalo opět Polsko. Desetidenní soutěže konané v Katovicích a okolí se letos účastnilo rekordních 53 zemí, mezi nováčky bylo například Japonsko, Norsko nebo Afghánistán. Naši mladí astronomové získali jednu zlatou, jednu stříbrnou a tři bronzové medaile. Zlato vybojoval David Bálek, stříbro přivezl Jakub Hadač a bronzové medaile získali Martin Kudrna, Matouš Mišta a Tomáš Patsch. Je to jeden z nejlepších výsledků českého týmu v historii soutěže!
V pátek 26. května proběhlo v Planetum - Planetárium Praha finále jubilejního 20. ročníku Astronomické olympiády dvou nejmladších kategorií, EF a GH. Téměř padesátka nejlepších řešitelů krajských kol přijela ze všech koutů Česka, aby poměřila své síly v celorepublikovém finále. To letos ovládly dívky, když v nejmladší kategorii GH zvítězila Stela Šaršonová z 5. ScioŠkoly Praha a v kategorii EF Anita Vaceková z Gymnázia Židlochovice.
Ve dnech 17. až 19. května 2023 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo 20. ročníku Astronomické olympiády v kategorii CD. Ve finále zvítězil student Matouš Mišta (Gymnázium Olomouc-Hejčín).
Letošní ročník Astronomické olympiády v kategorii AB již zná své vítěze. Ve dnech 22. až 24. března 2023 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Ve finále zvítězil Tomáš Patsch ze Slovanského gymnázia v Olomouci, který tuto kategorii vyhrál také vloni. Prvních pět nejlepších bude v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 16. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v polských Katovicích.
Tak by se s nadsázkou a odkazem na kultovní knihu Stopařův průvodce po Galaxii dala charakterizovat letošní olympiáda v Gruzii. Konala se totiž poblíž průsečíku 42. rovnoběžky a 42. poledníku v městě Kutaisi a jeho okolí. Naši mladí astronomové získali celkem tři stříbrné medaile, jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Stříbro vybojovali David Bálek, Tomáš Patsch a Jiří Kohl, bronzovou medaili získal Šimon Bláha a čestné uznání si odvezl Daniel Čtvrtečka.
V pátek 27. května 2022 se čtyřicet čtyři nejlepších řešitelů Astronomické olympiády v kategoriích EF a GH sjelo do pražského planetária, aby poměřili své znalosti ve čtyřech soutěžních blocích. Vítězi finále jsou Jan Herzig z Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích a Alex Faivre z Gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě.
Letošní ročník Astronomické olympiády v kategorii CD již zná své vítěze. Ve dnech 11. až 13. května 2022 proběhlo po přestávce způsobené pandemií nemoci Covid-19 opět prezenčně na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii CD. Ve finále zvítězil Lukáš Linhart z Gymnázia Petra Bezruče ve Frýdku-Místku.
Ve dnech 23. až 25. března 2022 proběhlo po tříleté přestávce, způsobené pandemií nemoci C-19, opět prezenčně na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Ve finále zvítězil Tomáš Patsch ze Slovanského gymnázia v Olomouci. Prvních pět nejlepších bude v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 15. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v gruzínském městě Kutaisi.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
