Úvodní  >  Související stránky k článku V pátek 1. února uplyne již celé desetiletí od zkázy raketoplánu Columbia

Související stránky k článku V pátek 1. února uplyne již celé desetiletí od zkázy raketoplánu Columbia

Martin GembecÚkazy

12. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 3. do 27. 3. 2022. Začalo astronomické jaro. Měsíc bude v poslední čtvrti. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši, kterou doprovází slabší Mars a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST má správně seřízené zrcadlo. Na Floridě byla superraketa SLS vyvezena na startovní rampu. Na ISS proběhl výstup do volného kosmu a stanice koncem týdne přivítala novou ruskou posádku. První stupeň Falconu 9 startoval a přistál již po dvanácté. Před 40 lety se uskutečnil třetí let raketoplánu.

Redakce Astro.czOstatní

30 let pardubické hvězdárny a 110 let první lidové hvězdárny v Čechách

Hvězdárna barona Artura Krause slaví 31. března 2022 třicet let své existence. Před třiceti lety, v roce 1992, byla za přítomnosti významných osobností jako Jiří Grygar, Bohumil Ruprecht nebo známý český konstruktér dalekohledů Jiří Drbohlav otevřena v dnešním Domě dětí a mládeže ALFA, odloučené pracoviště DELTA. Jméno nese hvězdárna po známém pardubickém rodákovi, mecenáši a průkopníkovi v mnoha oborech, baronu Arturu Krausovi. Právě ten v roce 1912 založil v Pardubicích na dnešní Třídě Míru první lidovou hvězdárnu v tehdejších zemích Koruny české. V roce 1917 se pak podílel na založení České astronomické společnosti. Letošní rok je tedy kulatým jubileem nejen v historii pardubické astronomie, ale rovněž v české popularizaci této přírodní vědy.

Martin GembecÚkazy

45. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 11. do 14. 11. 2021. Měsíc bude v první čtvrti a dojde k jeho konjunkcím s planetami na večerní obloze. Večer jsou téměř nad jihem také velké planety Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce nás překvapila ještě jednou erupcí v úterý 2. listopadu. Následkem této erupce byla jasná polární záře, kterou ve střední Evropě zakryla oblačnost, ale jinak by byla určitě dobře viditelná. Harmonogram příletů a odletů lodí Crew Dragon u ISS se změnil – nejdřív přistání Crew-2, pak start Crew-3. Probíhají aktivity pro školy i veřejnost v rámci akce Czech Space Week. Před 50 lety se na oběžnou dráhu Marsu dostala první sonda – Mariner 9.

Pavel KotenÚkazy

Meteorický roj Geminidy má maximum 14. prosince ráno

Maximum jednoho z nejaktivnějších a nejspolehlivějších pravidelných meteorických rojů nastane v letošním roce v ranních hodinách 14. prosince. Měsíc jen několik dnů před úplňkem bude ovšem pozorování po větší část noci rušit a je třeba počkat opravdu až na ranní hodiny. Geminidy jsou aktivní zhruba od začátku prosince, jejich počty ale zpočátku rostou pomalu. Nejvíce jich je obvykle možno spatřit kolem 13. a 14. prosince. V dalších nocích po maximu aktivita velmi rychle klesá. V letošním roce by mělo maximum nastat 14. prosince za svítání. Noc z pondělí na úterý bude tedy pro pozorování meteorického roje nejvhodnější. Ovšem i několik předcházejících nocí bude aktivita poměrně vysoká. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 283 ze dne 11. 12. 2021

Milan HalousekKosmonautika

Cesta bez návratu

Columbia, nejstarší raketoplán americké vesmírné flotily, se rozpadl krátce před přistáním přesně před 15 roky, v sobotu 1. února 2003. Tragický problém, který nakonec zapříčinil smrt celé sedmičlenné posádky, včetně prvního izraelského astronauta Ilana Ramona, však vznikl již o 16 dní dříve, když 81 sekund po startu vědecké mise STS-107 narazil utržený kus izolační pěny z hlavní nádrže raketoplánu do jeho levého křídla a prorazil do něj otvor.

Redakce Astro.czOsobnosti

Cenu Františka Nušla za rok 2021 obdržel Stanislav Štefl in memoriam

Česká astronomická společnost udělila za přínos světové astronomii i české vědě Cenu Františka Nušla za rok 2021 Stanislavu Šteflovi in memoriam. Jiří Grygar ke svému návrhu dodal: „Podávám mimořádný návrh na udělení Nušlovy ceny in memoriam, neboť Dr. S. Štefl evidentně svým celoživotním dílem přesvědčivě naplnil kritéria, která statut Ceny předpokládá. Jeho úspěchy a zásluhy o dobré jméno české astronomie byly mimořádné.“ Z epidemických důvodů se slavnostní předání ceny za účasti rodiny posouvá na příští rok.

Martin GembecÚkazy

5. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 29. 1. do 4. 2. 2018. Měsíc bude v úplňku, projde kolem Regula. Večer je už jen nízko Neptun a poblíž jihu Uran, obě planety jsou nyní přezářené Měsícem. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, pomalu vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy doporučíme vícenásobné hvězdy u sigmy Orionis, kometu C/2016 R2 (PanSTARRS) s Plejádami a úplné zatmění Měsíce 31. ledna, byť je u nás neviditelné. Milovníci kosmonautiky měli svátek, když se na Floridě ozvalo všech 27 motorů Falconu Heavy. Kromě toho jsme sledovali napínavý start Ariane 5, úspěšný start rakety Electron a čínské CZ-2C. Před 60 lety odstartovala první americká družice Explorer 1. Před 15 lety došlo při návratu z vesmíru k zániku raketoplánu Columbia.

Redakce Astro.czÚkazy

Noční obloze vévodí planeta Mars, která projde opozicí se Sluncem

Martin GembecÚkazy

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Petr HorálekÚkazy

V pondělí 11. listopadu planeta Merkur přejde před Sluncem. Vzácný úkaz znovu uvidíme až v roce 2032!

V pondělí 11. listopadu 2019 se odehraje nad územím České republiky vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Uvidíme jej v první polovině svého průběhu, a to v odpoledních hodinách. Během úkazu se před Sluncem promítne jemu nejbližší planeta, která při bezpečném pozorování (s dalekohledem opatřeným filtrem, případně tzv. projekcí) bude vypadat jako malý tmavý kotouček postupně se přesouvající od levého okraje slunečního disku k jeho středu.

Martin GembecÚkazy

45. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 7. 11. do 13. 11. 2016. Měsíc kolem čtvrti bude opět zdobit večerní oblohu. Večer je velmi nízko na jihozápadě Saturn, Venuše a Mars. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Zajímavý zákryt hvězdy planetkou je přichystán na ráno 8. listopadu. Čína úspěšně vyzkoušela novou těžkotonážní raketu Dlouhý pochod 5.

Petr HorálekSluneční soustava

Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2019

Rok 2019 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. První z nich, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už v pátek 4. ledna 2019 v časných ranních hodinách za bezměsíčné noci. Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima ve 3:20 SEČ počty meteorů s frekvencí až 80 za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy takto příznivé podmínky až v roce 2022.

Martin GembecÚkazy

5. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 30. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 28. 1. do 3. 2. Měsíc úbývá k poslední čtvrti. V první polovině noci pozorujeme Jupiter, ráno Saturn. Opportunity je na Marsu 9 let. Uplynulo 10 let od havárie raketoplánu Columbia. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. ledna v 18:00 SEČ.

Petr HorálekÚkazy

Geminidy a blízký průlet komety Wirtanen

Každoroční meteorický roj Geminidy má letos poměrně příznivé podmínky. Čas maxima sice vychází na páteční odpoledne 14. prosince ve 13:30 SEČ, ale vysokou aktivitu meteorů zaznamenáme v obou nocích kolem maxima. Pozorovat se vyplatí zejména 14. prosince mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Při pozorování v těchto hodinách nebude vůbec rušit Měsíc, který bude ve fázi okolo první čtvrti a zapadne ještě před půlnocí. V průběhu noci (hlavně tedy v časných ranních hodinách) zazáří nad českým nebem, daleko od měst produkujících výrazné světelné znečištění, až desítky meteorů v hodině.

Pavel SuchanOstatní

100 roků České astronomické společnosti, 20. sjezd v Brně

O víkendu 1. a 2. dubna 2017 se na Hvězdárně a planetáriu Brno uskuteční 20. sjezd České astronomické společnosti. Kromě formálního sjezdového programu jako je především projednání zprávy o činnosti a volba nového Výkonného výboru bude tentokrát sjezd ve znamení jubilejního, stého roku  od založení České astronomické  společnosti. Spolu s hostitelskou Hvězdárnou a planetáriem Brno je připraven temný ohňostroj a slavnostní prvorepublikový ohňostroj či společenský večer ve stylu první republiky. Volbu čestných členů České astronomické společnosti přijedou podpořit také Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka, protože na čestné členství byl navržen také Jára Cimrman. Sjezdu se zúčastní také významní hosté.

Redakce Astro.czSluneční soustava

Mimořádně příznivý návrat komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Rok 2017 nabízí příznivý návrat hned dvou výrazných komet objevených československými astronomy. Na přelomu ledna a února 2017 to byla kometa s označením 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, nyní se do období své nejlepší viditelnosti dostává kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Ta je momentálně viditelná malými triedry mimo prostředí měst a v následujících dnech bude ještě zjasňovat. V tomto roce má nejpříznivější návrat za posledních 200 let. Kometa je navíc známa svými nepředvídatelnými zjasněními, které souvisí s povrchovou aktivitou na jejím jádře.

Petr HorálekÚkazy

V sobotu 11. února nastane polostínové zatmění Měsíce

V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sněžný“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takřka se jej dotkne, a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky výrazného polostínového, téměř částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné také snadno fotografovat.

Milan HalousekKosmonautika

Před padesáti roky tragicky zemřela posádka první pilotované mise amerického lunárního programu Apollo

Na pátek 27. ledna 1967 se chystá komplexní nácvik předstartovních operací první mise ambiciózního amerického programu Apollo. Během původně plánované 3,5 hodinové zkoušky má tříčlenná posádka Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee vyzkoušet velké množství předstartovních činností tak, jak jsou rozepsané pro skutečný start 21. února 1967. Ale od samého počátku nejde v ten den nic dobře. V kabině je cítit nepříjemný zápach, spojení s řídícím centrem i techniky před kabinou vypadává, jednotlivé aktivity trvají výrazně déle, než se počítalo. Až se najednou v 18 hodin a 31 minut místního času ozve z kabiny kosmické lodě Apollo zoufalý výkřik: „Je tady ošklivý oheň!“. Prudký požár v kabině naplněné čistým kyslíkem nedává posádce čas k téměř žádné akci. Po pouhých 18 sekundách od okamžiku prvního výkřiku se už z kabiny nikdo neozývá. Posádka je v bezvědomí a po několika dalších sekundách všichni tři kosmonauté umírají…

Petr HorálekÚkazy

Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017, bohatý na astronomické úkazy

Rok 2017 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. Hned první nich, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už v úterý 3. ledna 2017 za minimálního rušivého vlivu měsíčního svitu, který zapadne ještě před půlnocí. Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima, v noci z 3. na 4. ledna 2017, až 60 meteorů za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy příznivé podmínky až v roce 2019.

Karel HalířOstatní

Nový rok začne ve světovém čase o sekundu později

Mezinárodní služba rotace Země (IERS) ve svém Bulletinu C zveřejnila ustanovení přestupné sekundy na rok 2016 a 2017. Po sedmadvacáté od jejího zavedení v roce 1972 se tak v jeden okamžik najednou posune na celém světě čas o jednu sekundu. V Česku tak bude v noci ze 31. prosince 2016 na 1. ledna 2017 po 0:59:59 SEČ vložena jedna sekunda navíc. Na místech nultého poledníku – tedy v greenwichském čase – bude sekunda vložena právě před začátkem nového roku 2017 a lidé budou muset do odpočtu k ohňostroji jednu sekundu přidat. Sekunda se zavádí zejména kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. Výzvou pro fajnšmekry bude  na automaticky seřizovaných přístrojích, ukazujících světový čas, si přestupnou sekundu  vyfotografovat spolu se silvestrovským datem.  



32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pelikán, IC 5070

Pelikán alebo IC 5067/70 je emisná hmlovina v súhvezdí Labuť, ktorá dostala názov podľa svojho tvaru. 288x150 sec. Lights ISO1600, master bias, 80 flats

Další informace »