Připravovaná sonda NASA s názvem InSight k výzkumu Marsu NASA vybrala k realizaci novou kosmickou misi s plánovaným startem v roce 2016, která poskytne první detailní pohled do nitra planety Mars za účelem zjištění, proč se rudá planeta vyvíjela mnohem odlišněji než Země.
Pozorování Slunce v dlouhých vlnových délkách má odborníkům stále co nabídnout. V posledních letech, například s rozvojem interferometru ALMA, se vědci stále více zajímají o sledování Slunce v submilimetrových vlnových délkách. Tato oblast spektra, ohraničená na jedné straně infračerveným a na druhé mikrovlnným zářením, se totiž zdá být důležitá pro pochopení termálních i netermálních procesů v jevech sluneční aktivity.
MSL Curiosity on Mars. Uměle vložený stěžeň do autoportrétu vozidla. Snímky NASA/JPLS marsovskou laboratoří Curiosity, která přistála na povrchu Rudé planety 6. srpna, jsme se rozloučili s tím, že se k ní opět vrátíme s dalšími novinkami. Jenže aktualizace řídícího programu většinu operací posunula a tak se až nyní, po 15 dnech na Marsu dá říct, že se začíná dít spousta zajímavých věcí, na které jsme se těšili. Podívejme se na některé novinky tak, jak se postupně v jednotlivých solech (dnech) udály.
Meteorický roj Geminid, který je aktivní především v první polovině prosince každého roku, je považován za dlouhodobě nejaktivnější meteorický roj. Jeho mateřským tělesem není kometa, jak bývá obvyklé, ale planetka Phaethon. To samo o sobě vzbuzuje mnoho otázek. Tým odborníků z Oddělení meziplanetární hmoty ASU studoval mechanickou pevnost Geminid, aby se dozvěděl více o materiálu, z něhož jsou složeny.
Planeta MarsAž dosud byla Země jedinou známou planetou, která má velké zásoby vody také ve svém nitru. Nyní vědci analyzovali obsah vody ve dvou meteoritech pocházejících z Marsu - z podpovrchových vrstev planety. Zjistili, že v těchto oblastech pláště rudé planety je mnohonásobně více vody, než bylo doposud odhadováno, a to zhruba v podobném množství jako na Zemi.
Vypadá to jako výlet do zelinářství. A přesto se pod těmito názvy schovávají velmi speciální typy trpasličích galaxií, které možná vyprávějí důležitý příběh o minulosti našeho vesmíru. Abhijeet Borkar z ASU a jeho spolupracovníci se zaměřili na studium rádiového záření těchto objektů. Cílem práce bylo ověřit, jak moc jsou tyto galaxie neobvyklé.
Část panoramatu z MastCam, náhled. NASA/JLP-CaltechV pondělí 6. srpna ráno našeho času se týmu robota Curiosity splnil další velký sen. Podařilo se jim naprosto bez problémů usadit na povrch Marsu velkou pojízdnou laboratoř. Také spolupracující vědci z dalších částí světa jsou jim jistě vděčni, že i jejich přístroje jsou v pořádku na Marsu. Hlavní podíl mají ale vědci z USA, kteří dokázali úspěšné přistání už počtvrté v řadě během posledních devíti let. Vzpomínáme na Spirit a Phoenix, kteří už nefungují, vzpomínáme na Opportunity, která stále brázdí valy kráteru Endeavour. Především se ale těšíme na nové objevy Curiosity, které nás čekají v následujících dnech, týdnech a snad i letech. Čtěte aktualizace z celého týdne po přistání.
Když 26. září 2022 narazila do měsíce Dimorphos družice DART, šlo o první reálný test planetární obrany před tělesy z vesmíru. Že dopadl test úspěšně bylo jasné hned v prvních dnech. Tím ovšem práce vědců neskončila. Domyslet a doměřit plný rozsah tohoto experimentu znamenalo dále sbírat a analyzovat data. Petr Scheirich a Petr Pravec z ASU byli u toho.
První dva snímky z Marsu z MSL Curiosity. NASA/JPL-CaltechJistě jste už někdy viděli na nebi ten vzdálený rudý bod - planetu Mars. A právě tento nepříliš výrazný rudý bod se v pondělí 6. srpna 2012 ráno stal dějištěm velkého dramatu: nejriskantnějšího a nejkomplikovanějšího přistání na cizím tělese, o jaké se kdy pokusilo plavidlo, vyrobené člověkem. Rover dosednul na dno kráteru Gale v 07:17 SELČ, signál přistání potvrzující z Marsu dorazil v 07:32, vše dopadlo úžasně. Náš přenos se rozjel v 06:30.
Dvojhvězdný vývoj nabízí celou řadu zajímavých uliček, jejichž výsledkem jsou exotické typy hvězd. Péter Németh ze Stelárního oddělení ASU spolupracoval na studii, která oznámila objev dvojhvězdy na samotné hranici teoretických limitů. A současně jde o objekt se slibným potenciálem pro budoucí detektory gravitačních vln.
Situace po přistání, stěžeň je ještě na palubní desce. Zdroj: NASADo přistání zbývá jediný den. Co vlastně na vozítko v případě úspěšného přistání čeká? V první řadě si musíme říct, že očekávaná doba fungování jsou dva pozemské roky (jeden marsovský). Doufejme, že Curiosity si vezme příklad ze svých předchůdců a tuto dobu prodlouží. Jeho jaderný zdroj by to zvládnout mohl. Ony dva pozemské roky znamenají 687 pozemských a 669 marsovských dní, kterým se na rudé planetě říká soly. Jeden sol trvá 24 hodin, 39 minut a 35,244 sekundy. V laické řeči je tak možné termíny sol / den zaměnit. Curiosity přistane do kráteru Gale, který leží 4,5° jižně od rovníku. Na jižní polokouli bude v době přistání konec zimního období. Pokud bychom chtěli být přesnější, řekneme, že přistane ve 2/3 doby mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností.
Když 30. října 2022 nad Baltským mořem a jižní Skandinávií prozářil oblohu jasný bolid, neunikl pozornosti hned několika automatických kamer, včetně jedné z České republiky. Tento bolid však během několika sekund následovalo hned jednadvacet dalších slabších meteorů s podobným radiantem. Zjevně šlo o klastr meteorů, tedy geneticky spojených těles, která se od sebe oddělila krátce před vstupem do zemské atmosféry.
Vstup Curiosity do atmosféry Marsu. NASA/JPLEDL – entry (vstup), descent (sestup) a landing (přistání) - tři písmena, která budí respekt a řídící pracovníky marsovských misí z nich polévá pot na čele. Proto se pro tuto fázi mise vžil také název 7 minut hrůzy, neboť přistání na Marsu trvá obvykle kolem sedmi minut. Podobně to bude i u Curiosity.
Mezi hvězdami je hned několik typů, které zcela přirozeně představují nádech exotiky. Mezi ně patří zcela bez pochyb i Wolfovy-Rayetovy hvězdy, vyvinuté hmotné hvězdy, které přišly o své vodíkové obálky. Jenže není všechno zlato, co se třpytí, a Olga Maryeva ze Stelárního oddělení ASU společně se svými kolegy ukazuje, že mnohem tuctovější hvězdy se mohou za Wolfovy-Rayetovy maskovat. A některé velmi úspěšně.
Přeletová sestava Curiosity k Marsu. NASA/JPLV dnešním článku se podíváme na všechny součásti, které byly vyslány na cestu k Marsu. Curiosity je název vozítka, ale k tomu, aby mohlo jezdit po povrchu Marsu, jsou potřeba jiné důležité části. Patří sem přeletová a přistávací část, které si rozebereme podrobněji.
Pozorování slunečních skvrn s vysokým rozlišením odhalují přítomnost velmi jemných struktur, z nichž některé se nacházejí na samotné hranici pozorovatelnosti. Již delší dobu je známa přítomnost tzv. penumbrálních zrn, jasných struktur v penumbře skvrn, jejichž zdánlivý pohyb není stále uspokojivě vysvětlen. Michal Sobotka ze Slunečního oddělení ASU vedl studii, která statisticky ověřovala hypotézu tento zdánlivý pohyb vysvětlující.
Umělecká představa sondy Curiosity na Marsu.Autor: NASAI když pozemským hvězdářům planeta Mars v současné době kvůli rostoucí vzdálenosti od naší planety pomalu mizí v záři Slunce, již za několik dní se k Marsu obrazně řečeno upnou zraky všech vědců: v pondělí 6. srpna má na rudé planetě poměrně riskantním způsobem přistát výzkumný rover NASA a během asi dvou let své činnosti zodpovědět otázku, zda někdy mohl v tomto prostředí existovat život. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 171 ze 3. 8. 2012.
Analýza polarizace rentgenového záření je užitečným nástrojem, jak upřesnit některé fundamentální parametry extrémních astrofyzikálních objektů, jako např. černých děr obklopených akrečními disky. Toto diagnostické okno se otevřelo teprve nedávno a odborníci tak v současnosti sbírají cenné zkušenosti. Historicky první využití rentgenové polarizace ke změření rotace černé díry prezentovali i odborníci z ASU v mezinárodní spolupráci v nedávno publikovaném článku v časopise Astrophysical Journal.
70 metrová anténa v americkém Goldstone. Slouží v rámci sítě DSN ke komunikaci s kosmickými sondami, tedy např. i Voyagery.Autor: NASA/JPLDnes nás čeká povídání o komunikaci roveru Curiosity. Sonda musí komunikovat se Zemí už během přeletu k Marsu, o to se stará síť radioteleskopů po celé Zemi. Během přistávání bude hlavní tok dat směrován na družice obíhající kolem Marsu. Část však bude vysílána přímo k Zemi. Také na povrchu je Curiosity připravena komunikovat jak přímo s námi, tak zprostředkovaně pomocí oběžnic, což bude primární způsob spojení.
Obří hvězdy spektrálního typu B, v jejichž spektru se objevují emisní čáry, jsou v dlouhodobém výzkumném hledáčku Michaely Kraus ze Stelárního oddělení ASU. Tentokrát byla součástí týmu, jehož cílem bylo vysvětlit význačnou fotometrickou periodu s délkou 1,9 dne nedávno objevenou u hvězdy MWC 137.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
