Související stránky k článku Výzkumy v ASU AV ČR (251): Gravitační aspekty odhalují tajemství Marsu
Dvojice kráterů na Marsu vyfotografovaná sondou Mars ExpressAutor: ESAPozoruhodné podpovrchové exploze, snad ovlivněné přítomností ledu, mohou být zodpovědné za prohlubně uvnitř dvou velkých impaktních kráterů na Marsu, které vyfotografovala evropská kosmická sonda Mars Express dne 4. 1. 2013. Tato dvojice velmi podobných kráterů se nachází v oblasti Thaumasia Planum, což je velká náhorní plošina ležící v bezprostřední blízkosti jižního okraje Valles Marineris, největšího známého kaňonu ve Sluneční soustavě.
Sluneční atmosféra je velice dynamická, obzvláště pokud budeme mluvit o jejích vyšších vrstvách – o chromosféře a koróně. Není divu, že zde pozorovatelé tu a tam pozorují výrazné struktury, které se vymykají svému okolí. Takovými útvary jsou například tzv. sluneční tornáda, jejichž název evokuje podobnost s těmi pozemskými – tedy divoce rotující sloupce plynu. Stanislav Gunár z ASU s dalšími kolegy z ASU i zahraničních institucí uvažovali, zda je tato analogie realistická.
Venuše a Mars u Slunce.Autor: SOHO, NASA. Kde jsou ty časy před dvaceti lety, kdy jsme sotva věděli, co se děje na denní obloze za sluneční kulisou. Pomáhaly nám k tomu mapy, první (na dnešní dobu) primitivní astronomické programy a vlastně nikoho moc netrápilo, že toho nejsme svědky na vlastní oči. Dneska je všechno jinak. Okolí Slunce sondují nonstop družicové kamery s mnoha filtry a právě v tomto období přínáší přímý pohled na poněkud neobvyklou situaci. Planetu Mars míjí Venuše a o několik dní později bude rudá planeta na nepříjemné přímce téměř v zákrytu se Sluncem. Nepříjemné? Hlavně pro pracovníky NASA...
Na snímku je záběr z kamery LASCO C3 na družici SOHO. Zobrazuje okolí terčíkem zakrytého Slunce. Okolo něj se rozprostírá sluneční koróna. Velmi jasný bod vlevo dole od kotouče je Venuše, slabší vlevo nad ní pak Mars. Foto: NASA.
Výbuch novy patří mezi jeden z jevů na obloze, který dokáže překvapit nejednoho astronoma. Nejcennější exempláře jsou takové, pro něž existují delší dobu trvající pozorování před výbuchem i po výbuchu. Takové dva systémy studoval v článku publikovaném v Astronomical Journal Vojtěch Šimon ze Stelárního oddělení ASU.
Curiosity při práci na Marsu v představě grafikaAutor: NASARover Curiosity, momentálně se na Rudé planetě zotavující z problémů s hlavním počítačem, před nedávnem pokořil dva velmi podstatné milníky výzkumu Marsu: poprvé získal vzorky z vnitřní části marťanské horniny a rozborem navrtaného prášku objevil chemické látky velmi podstatné pro život na Zemi. Byť si nové informace nesmíme plést s objevem života, padla zde další barikáda mezi námi a tajemstvími Marsu.
Pozdní vývojové fáze hmotných hvězd obestírá celá řada nevyřešených nejasností. Pozorování těchto hvězd často nesouzní s teoretickými modely, což komplikuje stanovení jejich parametrů a pozice na vývojovém diagramu. Julieta Sánchez Arias se v představované práci, která je první z řady publikací na toto téma, zabývala zevrubnou analýzou třech nadobřích hvězd.
Merkur nad Ještědem 19. března 2011.Autor: Martin Gembec.V následujících dnech se planeta Merkur dostává do tzv. největší východní elongace se Sluncem. V praxi to znamená, že se jinak nedostižná planeta úhlově vzdálí od oslnivého sluníčka natolik, že ve večerních hodinách po západu Slunce se Merkur na pár desítek minut prozradí nízko nad západním obzorem jako ojedinělá výraznější „hvězdička“. Maximálního úhlového oddálení od naší hvězdy docílí Merkur v sobotu 16. února. Díky vhodnému sklonu jeho dráhy vůči středoevropskému horizontu půjde o nejlepší pozorovací podmínky planety v letošním roce vůbec. Jako bonus si navíc můžete zkusit najít už tento pátek velmi blízko Merkuru slaboučkou rudou planetu Mars.
Družicové fotometrické kombajny jsou dnes velmi úspěšnými přístroji pracujícími téměř automaticky, schopnými charakterizovat celou řadu hvězd současně s vysokým časovým rozlišením. Práce, na níž se podílel i Péter Németh ze Stelárního oddělení ASU, se zabývala charakterizací proměnných hvězd v neobvyklé otevřené hvězdokupě.
Vrták napozicovaný k testu 27. ledna 2013Autor: NASADnes slavíme takové menší výročí: dle kalendáře je to přesně půl roku, co se díky raketovému „batohu“ na povrch Marsu po 8měsíční cestě ze Země snesl americký rover Curiosity, dosud největší a nejmodernější laboratoř vysazená na Rudé planetě, aby pátrala po její minulosti. V současnosti ve výbavě Curiosity zůstává poslední instrument dosud nevyužitý k bádání: vrták na kameny. Jeho premiéra se ale kvapem blíží.
ESO neboli Evropská jižní observatoř, je ve světové astronomii skutečným esem. Provozuje nejvýkonnější soustavu dalekohledů na světě a staví budoucí největší dalekohled na Zemi. Česká republika je členským státem od roku 2007. V každé členské zemi Evropské jižní observatoře je určen zástupce pro propagaci a popularizaci ESO. V České republice pracuje dokonce tým několika lidí pod vedením Anežky Kabátové z Astronomického ústavu AV ČR. A právě odsud přichází nabídka finanční podpory.
Vlastní stín v odpoledním slunci, vrhaný do kráteru Endeavour, jež Opportunity vyfotografovala 23. srpna 2012. Autor: NASAKdyž v poslední době slyšíme o průzkumu Marsu roboty, v 90 procentech případů se zprávy týkají relativně nedávno vysazené Curiosity, o níž slyšíme samé superlativy: největší, nejtěžší, nejdokonalejší, nejvybavenější, a tak dále. Zapomínáme však na druhý rover, který se po Rudé planetě prohání také: Opportunity, jež je sice méně technicky vyspělý ale nepřestává překvapovat svou houževnatostí: měl fungovat tři měsíce, dnes si připomínáme deváté výročí jeho marťanského výsadku a vozítko stále svěže pokračuje ve vědecké práci.
Některé hvězdy jsou skutečně zvláštní a ještě raritnější je, pokud dvě neobvyklé hvězdy tvoří gravitací spjatý pár. Mezi takové patří proměnná hvězda Z Canis Majoris, která byla předmětem výzkumu vedeného Tiinou Liimets ze Stelárního oddělení ASU.
Curiosity - autoportrét z kamery MAHLI. Autor: NASA/JPL-CaltechNa povrchu Marsu stále popojíždí dvě úspěšná robotická vozítka.
Opportunity za měsíc završí 9 let pobytu na povrchu Marsu, větší Curiosity bude na začátku února
slavit půlrok. Svět, který pro nás obě mašinky snímají, je neuvěřitelně zajímavý. Podívejme se tedy,
kde se roboti nalézají a jak to v jejich okolí vypadá.
Model aktivního galaktického jádra má v literatuře poměrně stabilní podobu. Supermasivní černá díra obklopená akrečním diskem, z něhož je díra soustavně nebo epizodicky krmena. Mohou být přítomny polární výtrysky. Výsledkem aktivity je specifický tvar spektrálního rozložení energie. Marcel Štolc a jeho kolegové si položili otázku, zda je možné pouze ze vzhledu spektra usoudit na nepravidelnosti akrečního disku, zejména, jsou-li v něm přítomny mezery.
Curiosity při práci na Marsu v představě grafikaAutor: NASAV minulém týdnu vyvolal John Grotzinger, vědec projektu Mars Science Laboratory, v jehož rámci od srpna pracuje na Rudé planetě rover Curiosity, vlnu zájmu a spekulací, když před novináři hovořil o historickém objevu, který „otřese Zemí“. Avšak bez jakýchkoliv podrobností, jejichž uvedení ve známost slíbil na prosincové vědecké konferenci. Záhy se vynořila také řada střízlivých skeptiků, kteří si od této senzace až tak mnoho neslibovali. Jak pomalu vychází najevo, měli zřejmě bohužel pravdu. S blížícím se zveřejněním výsledků váhu objevu snižuje už i samotná NASA.
V loňském roce vzbudila rozruch v komunitě odborníků na meziplanetární hmotu studie označující jeden z bolidů zaznamenaných americkou vládní detekční sítí za těleso z mezihvězdného prostoru. Peter Brown z University of Western Ontario a Jiří Borovička z ASU tuto událost zevrubně přezkoumali a zabývají se otázkou, zda domněle mezihvězdné těleso skutečně přiletělo z galaktických dálav.
Robot Artemis k výzkumu planetAutor: Canadian Space Agency Kanadská kosmická agentura CSA (Canadian Space Agency) je velmi dobře známa díky svému zaměření na kosmické manipulátory. Nedávno však rozšířila svůj zájem od robotických jeřábů, které našly uplatnění například na americkém raketoplánu či na Mezinárodní kosmické stanici ISS, ke stavbě prototypů pěti pojízdných robotů (roverů) navržených pro budoucí kosmické mise na Měsíc či planetu Mars. Rozměrově tyto návrhy pokrývají velikosti od mikroroverů až po plně hodnotné velké vědecké mise a hmotnostně se pohybují od 30 do 900 kg.
Charakterizace trojrozměrného rozložení látky a hvězd ve vzdálených galaxií je jedním z důležitých cílů galaktického výzkumu. Pierre Vermot a další pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU vyvinuli novou metodiku, která umožňuje solidně modelovat vlastnosti vzdálených galaxií na základě pozemních pozorování.
Fotografie MarsuAutor: NASASlovní spojení Mars a metan vzbuzuje zápal v nejednom vědci díky zásadnímu převratu, který by mohlo zkoumání tohoto plynu na Marsu vnést do hledání života na této na první pohled nehostinné planetě. Zatím nám však chybí podstatná věc: nezvratný důkaz o přítomnosti většího množství tohoto plynu na Rudé planetě. Ten zatím, jak v pátek oznámili vědci, nepřinesl ani rover Curiosity. Zatím.
Hvězdy vznikají z rozsáhlých molekulových oblaků, ne však osamoceně, ale v celých hnízdech. Jakmile se zformují, přirozeně vytvářejí zpětný vliv na plyn ve svém okolí, ať již prostřednictvím své gravitace, nebo prostřednictvím hvězdného větru a záření. Takto zpětně ovlivňují svoji porodnici a mění rychlost tvorby hvězd. Autoři představované práce v čele s Michalisem Kourniotisem z ASU parametricky studovali hned několik scénářů takového zpětného vlivu s pomocí numerické simulace.
