Úvodní  >  Související stránky k článku Založena Beskydská oblast tmavé oblohy

Související stránky k článku Založena Beskydská oblast tmavé oblohy

Petr HorálekMultimédia

Obrazem: Protisvit v Beskydech

Máme v Česku možnost spatřit přírodně tmavou oblohu? Vždyť když vyjedu na vesnici za město, je tam o mnoho víc hvězd než v Praze a tma jak v pytli! No, bohužel tento argument je na hony vzdálený realitě přírodně tmavé oblohy, neboť každý, kdo jednou vyjede dál od měst, má záhy pocit, že je hvězdné nebe nesrovnatelně bohatší.  Z hlediska vjemu lidským okem jistě najdeme mnoho lokalit s krásnými výhledy do vesmíru a dopřejeme v něm našim očím okusit limity citlivosti mimo neustále špatně nasvěcované noční ulice. Ale z hlediska astronomického, resp. fotografického se na tuhle otázku musí sofistikovaněji: Je třeba měřit tzv. nominální čtvercovou magnitudu a všímat si jevů, které jsou hluboko pod prahem jasu pozadí oblohy ve městech. Mezi tyto jevy patří například slabší úseky Mléčné dráhy, přirozené záření atmosféry, tzv. airglow, zvířetníkové světlo anebo slaboučký světelný ovál na hvězdném pozadí nazývaný „protisvit“. Takových míst, kde toto spatříme, je u nás jako šafránu, nicméně nedávno mě v tom příjemně překvapila Beskydská Oblast Tmavé Oblohy (BOTO).

Michal BarešSvětelné znečištění

Proběhlo celostátní setkání o světelném znečištění

V neděli 21. června se konala výroční schůze Odborné skupiny pro tmavé nebe, která působí v rámci České astronomické společnosti. Přinášíme vám ohlédnutí za tímto setkáním a zároveň malé shrnutí toho, co se kolem světelného znečištění v rámci astronomické společnosti děje. Rádi bychom poděkovali Astronomickému ústavu AV ČR za poskytnutí prostor a podporu, kterou nám tímto poskytl.

Jan KondziolkaSvětelné znečištění

Jak je na tom tma v Beskydech?

ProsvitAutor: Jan Kondziolka, Petr HorálekO tom, že vzniká Beskydská oblast tmavé oblohy, jsme již informovali. Možná si ale řeknete – vždyť to není žádná nepřístupná oblast a lidská sídla jsou nedaleko. Jak je to tedy s beskydskou tmou ve skutečnosti?

Jan HerzigOstatní

Budoucnost zajištěna? Mladí vědci dokazují, že Česko má dobře našlápnuto

10 přednášek od 12 inspirativních studentů z celého Česka. 300 minut jedinečných příběhů plných informací o vědě, technice a zajímavých příležitostech. Více než 100 nadšených středoškoláků v publiku. Nespočet zajímavých setkání. To jsou jen některá z čísel charakterizujících akci Zvaž vědu!, která se chystá už v pondělí 9. června v prostorách Senátu. Vesmír na ní rozhodně chybět nebude. A zúčastnit se může úplně každý student.

Jan KondziolkaOstatní

Jarní astronomický den v Beskydech 30. dubna 2017

Zveme Vás na již pátý ročník Jarního astronomického dne v Beskydech, který se letos odehraje v neděli 30. dubna 2017. Opět jsou provás připraveny zajímavé přednášky, během dne bude probíhat pozorování Slunce speciálními dalekohledy a pokud počasí dá, bude připravena komentovaná prohlídka oblohy s pozorováním astronomickými dalekohledy. Novinkou je také možnost zúčastnit se workshopu na téma časosběrné fotografie!

Redakce Astro.czSvětelné znečištění

V jak světlem zasaženém prostředí žijete?

Snímek z družice NOAA-20 pořízený 4. dubna 2025 kolem 03:04 našeho času, krátce po západu Měsíce, vznikl díky přístroji VIIRS, který je určený pro sledování atmosféry a zemského povrchu v noci. Pokud je scéna nasvícena Měsícem, blíží se snímky denním záběrům „obohaceným“ o světla měst. Za bezměsíčných nocí lze sledovat i výrazně slabší zdroje – např. větší požáry, menší vesničky, ropné plošiny, větší rybářské a výletní lodi, z přirozených jevů v atmosféře pak polární záře a noční airglow i nehomogenity v něm.

Radek KříčekMultimédia

Vyhledat astronomy pomůže nová interaktivní mapa

Jedete v létě na dovolenou a nebaví vás jen polehávat u rybníka? Nebo přemýšlíte, kam vyslat své ratolesti na tábor? Nevíte, kam vyrazit o zimních večerech, kdy se rozpustí důvěrně známá nízká oblačnost a otevře se pohled do hlubin vesmíru? Zkuste „zazoomovat“ v nové interaktivní mapě Populární astronomie a třeba zjistíte, že právě poblíž vás se nalézá místo hodné návštěvy!

Pavel SuchanSvětelné znečištění

Na Slovensku vyhlásili nový park tmavé oblohy

V pátek 3. května byl slavnostně vyhlášen Park tmavej oblohy Muránska planina. Stalo se tak přímo v Národním parku Muránska planina na Zbojské. Memorandum podepsali zástupci  Oblastnej organizácie cestovného ruchu GEMER, Správy národného parku Muránska planina, obce Muráň, Krajskej organizácie cestovného ruchu Banskobystrický kraj Turizmus, Krajskej hvezdárně a planetária Maximiliána Hella v Žiari nad Hronom, Slovenského zväzu astronómov a Slovenskej astronomickej spoločnosti pri SAV.

Martin MašekOstatní

Zveme všechny pod květnové hvězdné nebe

V průběhu května proběhne několik tradičních víkendových akcí, během kterých můžete pomocí dalekohledů a zkušených pozorovatelů nahlédnout do blízkých i vzdálenějších končin vesmíru. V rámci astronomických dnů v Beskydské a Jizerské oblasti tmavé oblohy si také můžete poslechnout zajímavé přednášky na různá astronomická témata.

Pavel SuchanSvětelné znečištění

O svícení ve městech a kde hledat kompromisy se jednalo v Brně

V Brně se 12. září 2023 za přítomnosti zástupců mnoha měst (včetně Brna a Prahy), výrobců světelné techniky a také odborníků z akademické sféry konala konference MĚSTO A SVĚTLO. Její průběh nás naplňoval střídavě optimismem i zklamáním. Jistě, ještě před pár lety by bylo nepředstavitelné, že by se v rámci diskuze o osvětlování měst výrazněji řešilo světelné znečištění. Dnes tomu je jinak, od úvodu až po závěr se jako nit neslo to, že světlo má také nežádoucí účinky a že je třeba ho v noci omezovat.

Redakce Astro.czMultimédia

Ministerstvo životního prostředí vydává Příručku správného osvětlování

Ministerstvo životního prostředí vydává Příručku správného osvětlování. Ta shrnuje pravidla pro bezpečné a kvalitní osvětlení, které je současně příznivé k životnímu prostředí a minimalizuje negativní dopady světelného znečištění. Nová Příručka správného osvětlování reflektuje novinku z letošního roku, vydání české technické normy ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.

Pavel SuchanSvětelné znečištění

V Ostravě proběhla mezioborová konference

Jako důsledek světelného znečištění asi každého napadne hvězdná obloha a méně viditelných hvězd, o viditelnosti Mléčné dráhy z měst si můžeme už jenom nechat zdát. Astronomové a milovníci noční oblohy už v tom ale mnoho let nejsou sami. Přesvědčili jsme se o tom v sobotu 4. března 2023, tedy na den přesně 10. narozenin Beskydské oblasti tmavé oblohy.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »