Živý přenos na téma \"Atmosféra: protivník nebo spojenec?\" dne 7.3. v 19:00. Diskutovat budou astronomky ASÚ AV ČR, diskuse bude probíhat česko-anglicky s překladem tam i zpátky. Link: https://www.youtube.com/watch?v=tseURycxS3s.
Právě dnes, 3. prosince 2018 ve 12:31 středoevropského času startuje poprvé od nedávné nehody raketa Sojuz s lidskou posádkou. Kromě přání úspěšného letu se pojďme ve stručném videu podívat na pár zajímavých okamžiků z dějin tohoto raketového nosiče a hlavně jeho předchůdce R-7 a dalších jeho derivátů.
Nedávno jsme mohli oslavit další zajímavé, a hlavně důležité výročí z oblasti pilotované kosmonautiky. Dne 18. června to bylo přesně 42 let od historické mise raketoplánu Challanger, na jehož palubě vzlétla ke hvězdám Sally Ride, žena, která se stala první Američankou v kosmu. Byl to tehdy první let raketoplánu s pětičelennou posádkou. První ženou, která se dostala na oběžnou dráhu, byla 16. 6. 1963 Valentina Těreškovová na palubě Vostoku 6. Nebyla to však příliš úspěšná mise.
Přes ZOOM se můžete účastnit astronomického pozorování na dalekohledech na Havajských ostrovech. Aktivitu \"Shadow the scientists\" organizuje Univerzita v Kalifornii Santa Cruz, více informací najdete na stránkách skupiny Ohana Kilo Hoku (https://www.ohanakilohoku.org/community).
Přinášíme podrobnosti: Několik dnů po tom, co se z půlročního pobytu na orbitální dráze Země vrátil se svými kolegy americký astronaut Andrew Feustel i malý český Krteček, měla být ve čtvrtek 11. října 2018 posádka Mezinárodní vesmírné stanice ISS doplněna dalšími dvěma kosmonauty. Jejich let v kabině lodě Sojuz MS-10 však skončil po 123 sekundách letu havárií nosné rakety Sojuz FG.
Lidstvo vůbec poprvé přímo spatřilo jeden z pólů Slunce, a to díky evropské sondě Solar Orbiter, na jejímž vývoji se podíleli i čeští vědci. Tento historický milník přináší nové možnosti, jak Slunce zkoumat, a může zásadně přispět k porozumění jevům, jako jsou sluneční cykly a fungování kosmického počasí.
Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila pro zájemce o pozorování přechodu planety Merkur přes sluneční disk 9. května 2016 v odpoledních hodinách speciální program. Kromě vizuálního pozorování pomocí slunečních dalekohledů bude možné v hale hvězdárny sledovat online přenos záběrů probíhajícího úkazu z přístrojů, které slouží pro odborná pozorování. Přenos bude možné shlédnout i prostřednictvím internetu na adrese pozorovanislunce.eu.
Pokud bude Evropa disponovat vlastní pilotovanou kosmickou lodí, bude bezpochyby startovat z Kourou ve Francouzské Guayaně. Tato lokalita ovšem klade před případné pilotované mise nejednu výzvu. Jsou odtud vůbec zvládnutelné – a jsou tedy případné vlastní evropské pilotované lety reálné? O kosmodromu v Kourou (přesně CSG Centre Spatial Guyanais, Guayanské kosmické středisko) se v souvislosti s pilotovanými misemi hovoří už od doby projektu francouzského raketoplánu Hermés, který ve druhé polovině osmdesátých let minulého století vzala pod svá křídla ESA a následně jej několik roků intenzivně připravovala. Když byl projekt „pozastaven“, mohla jej nahradit jednodušší loď CTV (Crew Transfer Vehicle). Ani ta se ovšem nestala realitou, stejně jako pokročilejší verze „kosmického náklaďáku“ ATV, které měly vyvrcholit pilotovanou verzí. Ovšem od okamžiku, kdy se v Kourou objevily ruské rakety Sojuz používané již desítky let pro vynášení stejnojmenných lodí, se možnost pilotovaného startu velmi přiblížila. Teoreticky stačí na raketu posadit loď – a může se letět. Praxe je ale trochu složitější.
V úterý 23. července tomu bylo 25 let od zážehu motorů raketoplánu Columbia, v jehož nákladovém prostoru se nacházela rentgenová observatoř Chandra - jeden z nejvýznamnějších kosmických dalekohledů se vydal na svou misi. Teleskop navzdory předpokládané aktivní životnosti, která byla původně odhadována na 5 let, pracuje od roku 1999 až dodnes. Již celé čtvrtstoletí nám posílá vědecky velmi cenná data, jež jsou základem mnoha důležitých objevů. V tomto článku si misi legendární observatoře Chandra připomeneme.
Záběr z minulé vycházky.Autor: spaceflightnow.comVe středu 5. září 2012 jste s námi měli možnost sledovat velmi napínavý kosmický výstup z paluby Mezinárodní vesmírné stanice, při kterém dvojice astronautů úspěšně nainstalovala zásadní přístroj pro zásobování stanice elektřinou (tento úkol se jim nepodařilo splnit o šest dní dříve a kosmická stanice tím přišla o přísun určitého množství proudu, bylo tedy nutné neúspěch napravit co nejdříve) a splnila ještě jeden úkol. Výstup začal ve 13:06 SELČ, přenos se zde rozjel o šest minut dříve, celková doba výstupu byla 6 hodin a 28 minut.
Zdá se vám nadpis článku poněkud zvláštní? Myslíte si, že aby se člověk stal kosmonautem, musí se dostat minimálně na oběžnou dráhu Země? Jak je to s definicí pojmu kosmonaut a zda existují lidé, kteří se tak nazývají a přitom oběžné dráhy nedosáhli, se pokusíme rozebrat v následujícím textu.
Český tým LASAR zvítězil v celosvětové soutěži Conrad Challenge ve dvou kategoriích ze tří. Před odborníky z NASA a v konkurenci více než dvou tisíc týmů představili řešení, jak restartovat nekomunikující družice na oběžné dráze Země. Stali se jedněmi z mála evropských týmů ve finále a vůbec prvními z České republiky.
První dva snímky z Marsu z MSL Curiosity. NASA/JPL-CaltechJistě jste už někdy viděli na nebi ten vzdálený rudý bod - planetu Mars. A právě tento nepříliš výrazný rudý bod se v pondělí 6. srpna 2012 ráno stal dějištěm velkého dramatu: nejriskantnějšího a nejkomplikovanějšího přistání na cizím tělese, o jaké se kdy pokusilo plavidlo, vyrobené člověkem. Rover dosednul na dno kráteru Gale v 07:17 SELČ, signál přistání potvrzující z Marsu dorazil v 07:32, vše dopadlo úžasně. Náš přenos se rozjel v 06:30.
Lodě Sojuz létají v posledních letech na oběžnou dráhu zhruba čtyřikrát za rok. Někomu by proto už mohlo jejich sledování připadat monotónní. Ale pokud pomineme fakt, že žádný start s lidskou posádkou nemůže být nuda, tak pokud bychom si měli vybrat nějaký opravdu hodně zajímavý start, pak by to byl bezesporu ten, který nás čeká za pár hodin. Tříčlenná posádka Sojuzu TMA-16M si totiž zaslouží naši pozornost hned z několika důvodů. Největší pozornost samozřejmě poutá dvojice Scott Kelly – Michail Kornijenko, která na stanici nestráví pouhý půlrok, ale rovnou dvojnásobnou dobu. A Gennadij Padalka se zase stane rekordmanem v délce souhrnného pobytu ve stavu beztíže, kde vystřídá svého krajana Sergeje Krikaljova.
V pátek 23. února krátce po půlnoci středoevropského času přistál na povrchu Měsíce lunární lander Nova-C se jménem Odysseus. Stojí za ním americká soukromá firma Intuitive Machines, která se tím stala první společností v historii, které se kdy něco takového povedlo. Doposud toho byly schopny jen vládní agentury USA, Sovětského svazu, Číny, Indie a Japonska. Zároveň se jedná o první americké přistání na měsíčním povrchu od mise Apollo 17, která se uskutečnila v roce 1972, tedy před více než půl stoletím. Pojďte se s námi podívat na to, jak tento projekt vůbec vznikl, jaké jsou jeho cíle, co všechno už se během této zajímavé mise událo a co to vůbec znamená pro průzkum Měsíce jako takový.
Start Sojuzu TMA-07MAutor: NASAZ promrzlého kosmodromu Bajkonur v kazašských stepích ve středu 19. prosince 2012 za soumraku místního času vzlétnula loď Sojuz TMA-07M s třemi kosmonauty z různých koutů světa, jež si budou až do května užívat pohled na Zemi shora. Start proběhl ve 13:12 SEČ, přenos zde byl zahájen v půl jedné po poledni.
Pokud půjde všechno podle plánu, rozezní se již dnes v 16:19 Kennedyho kosmickým střediskem hluk sedmadvaceti motorů Merlin 1D+ rakety Falcon Heavy. Půjde přitom o jeden z nejočekávanějších startů celého letošního roku, na palubě totiž bude sonda Psyche, která se vydá na dlouhou cestu do hlavního pásu planetek za stejnojmenným tělesem, k planetce číslo 16 Psyche. Pojďte se s námi podívat na to, proč je sonda Psyche tak významná, co se skrývá na její palubě, proč bude zkoumat zrovna tuto planetku i jak bude vypadat její mise.
Předchozí přistání lodi Sojuz 17. září 2012Autor: NASAV noci na pondělí 19. listopadu 2012 má ve stepích Kazachstánu přistát loď Sojuz TMA-05M, jež byla i se svou posádkou vypuštěna ke stanici ISS v červenci. Vzhledem k pozdní hodině před pracovním dnem na astro.cz nepoběží online přenos přistání, které ale tradičně mohou skalní fandové sledovat na TV NASA. V článku naleznete překlad tiskové zprávy agentury NASA z 13. 11. s veškerými informacemi.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 9. do 1. 10. 2023. Měsíc bude v úplňku. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn, který později doplňuje také jasný Jupiter. Ráno je kromě nepřehlédnutelné Venuše vidět také poměrně jasný Merkur. Aktivita Slunce je středně vysoká. Sonda OSIRIS-Rex doručila pouzdro se vzorky z planetky Bennu. Falcon 9 společnosti SpaceX zaznamenal 200. opakované použití a tři starty z jedné rampy v rozmezí 8 dnů. Československý kosmonaut Vladimír Remek se dožívá 75 let.
Start Expedice 33Autor: TV NASAV úterý 23. října 2012 ve 12:51 SELČ začal pro trojici odvážlivců z Ruska a Ameriky 5měsíční výlet do kosmu, v rámci kterého budou plnit nejrůznější úkoly na stanici, která ve výšce 400 km každý den 16krát obkrouží Zemi rychlostí bezmála 8 km/s. Náš přenos zde začal ve 12:00.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.
