Viděli jste někdy na obloze Mezinárodní vesmírnou stanici (International Space Station - ISS)? Pokud ano, tak jistě víte, že na obloze vypadá jako taková pohybující se světlá tečka, která, pokud není alespoň dostatečně jasná, tak nikoho nepřiláká. Na Astronomické expedici v Úpici jsme minulý rok na Mezinárodní vesmírnou stanici namířili dalekohled a prohlédli jsme si ji zblízka. To vše jsme zdokumentovali a nyní si můžete prohlédnout naše výsledky.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2022 získal snímek „Sluneční skvrna AR 3078 v H-alfa“, jehož autorem jsou Marek Tušl a Martin Cholasta Asi nejznámějším jevem na Slunci, zejména pro veřejnost, jsou sluneční skvrny. Ostatně, lidstvo o nich ví, nebo jejich existenci tuší více než 2 000 let.
Letos se řada z nás vydá na americký kontinent za úplným zatměním Slunce. Kromě pozorování se určitě pokusíme i úkaz vyfotografovat. Relativně snadná dostupnost pásu totality přiláká „eclipse chasers“ z celého světa a některé americké servery předjímají, že zatmění 21. srpna 2017 bude nejfotografovanější úkaz všech dob. Tento článek je věnován několika možnostem, abychom si i my přivezli pěkné snímky temného Slunce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na průměr 109 x, na objem asi 1 300 000 x. A kolik by se vešlo stadionů na povrch Země? Těch typicky mezinárodních asi 7.287142857*1010. Takže o čemž že to mluvíme? Ano, o Mezinárodní kosmické stanici ISS a našem Slunci.
Časopis Astropis vydává svůj dlouho očekávaný speciál roku 2016 na téma astrofotografie. Jde o poměrně revoluční počin, neboť astrofotografie je v Česku a na Slovensku čím dál oblíbenějším oborem, ale dostupné literatury je v tuzemském jazyce málo. V tomto speciálním čísle naleznete odpovědi na základní otázky co vlastně astrofotografie je a jak s ní začít. Na celkem 44 stranách tak najdete bohatý úvod pro zájemce o tento krásný, ale náročný koníček.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2022 získal snímek „NGC6543 (PK 096+29.1) Kočičí oko - Cat's Eye“, jehož autorem je Roman Hujer. Astronomie je poetická věda. Objektům na obloze, které nesou většinou místo názvu písmenné a číselné kódy označující pořadové číslo v tom kterém astronomickém katalogu, astronomové často dávají také příjemnější jména a označení. Tak objektu, který se stal cílem fotoaparátu astrofotografa Romana Hujera, dali jméno „Kočičí oko“. A vskutku. Plynná oblaka v něm vytvořila naprosto nečekané tvary. Dokonce tak nečekané, že se současná věda neshoduje na přesném procesu jejich vzniku. A to i přesto, že mlhovina představuje jednu z nejlépe probádaných takzvaných „planetárních“ mlhovin.
Prchavé nadoblačné blesky (zkratkou TLE) jsou stále poměrně velkou záhadou. K jejich pochopení může pomoci zejména co nejvíce kvalitních pozorování. Zachytit nadoblačné blesky fotograficky je ale poměrně složitá záležitost, a pokud se k fotografování nepoužívá kamera s PC a programem UFO Capture, jedná se spíše o slepou loterii. Jak tedy uspět při fotografování těchto úkazů?
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na obloze nedali i trochu poetičtější pojmenování – Slunečnice. Ano, galaxie Slunečnice je spirálním hvězdným ostrovem, nacházejícím se v souhvězdí Honících psů na severní obloze. Spolu s tzv. Vírovou galaxií M 51 a několika menšími galaxiemi tvoří jednu galaktickou kupu.
Ve dnech 11. – 13. října 2016 proběhl v piešťanském kině Fotnána již 10. ročník prestižního mezinárodního festivalu Astrofilm. Vyjma hlavního programu – promítání soutěžních snímků slovenských i českých tvůrců – se hned v úvodu v úterý 11. října 2016 konala velmi vzácná ceremonie. Během ní byla za účasti významných osob slovenské astronomie a zástupců města Piešťany pokřtěna kniha „Nebeské perly české a slovenské astrofotografie“, která po dlouhém boji spatřila světlo světa letos 30. června 2016. Kniha mapující vítězné snímky České astrofotografie měsíce za posledních 10 roků by nikdy nevznikla právě díky obří podpoře našich slovenských kolegů ze Slovenskej ústrednej hvezdárne v Hurbanove a Hvězdárni v Rimavskej Sobote.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického příběhu. Autor snímku Lukáš Veselý původně zamýšlel pořídit portrét emisní mlhoviny Carina spolu se scenérií horských hřbetů ostrova La Palma, ozvláštněnou navíc jemnou oblačností. Ovšem po zpracování snímků se k plánovaným objektům na snímku objevila ještě drobná „třešnička na dortu“ – jeden z horkých jícnů vulkánu Cumbre Vieja. Cumbre Vieja je obrovský stratovulkán zabírající téměř třetinu ostrova La Palma, tvořený
Klepeštův ondřejovský bolid v Andromedě se objevil i v publikaci Vladimíra Gutha Katalog fotografovaných stop meteorů 1885-1930, kterou vydala Československá Akademie věd v roce 1954. V ní se můžeme dočíst, že první meteor na území Čech, a vlastně na světě vůbec, byl vyfotografován roku 1885 z Klementina. Klepeštův bolid byl teprve třetí zdokumentovanou fotografií. V roce 1925 Klepešta v Podolí a prof. Sýkora v Ondřejově poprvé vyfotografovali meteor ze dvou míst. V knize má číslo 11.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2022 získal snímek „NGC 1579 - Trifid severu a okolí“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Měsíc březen roku 2022 je již za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. Porota této soutěže, která se koná pod křídly České astronomické soutěže, tentokrát zvolila jako vítězný snímek „NGC 1579 – Trifid severu a okolí“. Jeho autorem je astrofotograf Zdeněk Vojč.
V noci z 12. na 13. září 1923, tedy před 93 lety, pořídil osmadvacetiletý Josef Klepešta čtyřhodinovou expozicí na skleněnou desku 20cm astrografem hvězdárny v Ondřejově fotografii M31 v souhvězdí Andromedy. Během expozice prolétl zorným polem bolid, který zanechal jasnou stopu a tak vznikla jeho slavná fotografie. Přinášíme dva původní Klepeštovy příspěvky zveřejněné v časopisu Říše hvězd.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2022 získal snímek „Mare Orientale“, jehož autorem je Václav Kubeš Jméno jak ze staré knihy. Inu, je latinsky. A kdo již dnes latinsky zná? Latinu máme spojenu s klášterními knihovnami, starými tisky a dodnes i s lékařskými zprávami. A také s astronomií. Ano, mnoho názvů astronomických objektů je latinských. I ten náš – Mare Orientale.
Dechberoucí fotografie krajin dekorované Mléčnou dráhou, jedinečné záběry slunečních i měsíčních zatmění, schopnost poutavě vyprávět o krásách nočního nebe, cestovatelská dobrodružství do temných končin světa… To vše charakterizuje Petra Horálka, šéfredaktora astro.cz, výjimečného fotografa a nadšeného cestovatele. Petr za své fotografické umění získal mnoho cen, mezi ty nejvýznamnější patří trojnásobné ocenění jeho snímků jako ESO's Picture of the Week a šestinásobné jako NASA's Astronomy Picture of the Day. V roce 2015 vydalo nakladatelství Albatros Petrovu knižní prvotinu – Tajemná zatmění – fascinujícího průvodce nebeskými úkazy, při kterých si Měsíc se Sluncem hrají na schovávanou. Za všemi snímky, kterými Petr pravidelně udivuje fanoušky nočního nebe, stojí nesmírné množství pečlivé práce. A my jsme velmi rádi, že se Petr o své zkušenosti podělil právě se čtenáři Astro.cz.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2022 získal snímek „Patchick-Strottner-Drechsler 9“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Astronomický svět, respektive objekty pozorované na obloze, si astronomové zařadili do mnoha katalogů. Ať již komplexních, zahrnujících velké množství objektů různých typů acelou oblohu, až po specializované seznamy. Těmi jsou například katalogy zbytků po supernovách, pulsarů, dvojhvězd, nebo například katalogy planetárních mlhovin. Ovšem například katalogů planetárních mlhovin je několik. Jedním z nich je Catalog StDr amatérských astronomů, kterými jsou Xavier Strottner z Francie a Marcel Drechsler z Německa. V současné době tento jejich katalog obsahuje 21 potvrzených planetárních mlhovin, 25 pravděpodobných, 91 nových kandidátů a 4 neověřené a další objekty.
Začínáte fotografovat vesmírné objekty, nebo již nějakou dobu fotíte, ale stále neumíte kvalitně zpracovat nasnímaná data? Pak je tento víkendový workshop určen právě pro vás. V průběhu dubna až června jsou v objektu hvězdárny a přírodovědného centra v Jičíně připraveny celkem tři víkendové akce se zaměřením na praktickou výuku zpracování astrosnímků, primárně slabých, vzdálených objektů objektů pořízených dlouhými expozicemi pomocí CCD kamer nebo digitálních zrcadlovek. Na dodaných nasnímaných datech si několikrát vyzkoušíte kompletní zpracování snímku, od kalibrace dat, přes složení snímků až po finální zpracování.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2021 získal snímek „Kometa Leonard s hvězdokupou M3“, jehož autorem je David Boura Komety jsou lidstvu známy od nepaměti. Můžeme dokonce předpokládat, že mohly zaujmout i naše pravěké předky. Pokud tedy někdy zdvihli oči k noční obloze. Však jasný ohon komety, jak si je ostatně dodnes znázorňujeme a představujeme, by je jistě zaujal. Stejně jako zaujal i starověké i středověké pozorovatele oblohy. Zajímavé je, že velké množství civilizací připisovalo kometám neblahé účinky. Nalezneme je tedy na rytinách a kresbách nad bojujícími vojsky nebo například nad městy postiženými morem. Snad až italský malíř Giotto di Bondone vrátil kometám čest a slávu, když v roce 1304 namaloval fresku Klanění pro padovskou kapli Scrovegni. Od té doby máme nad vánočními betlémy hvězdu, která vedla tři mudrce k místu narození Ježíška v podobě komety.
V době prvních snímků objektů noční oblohy velkými dalekohledy a širokoúhlými komorami na filmy či skleněné desky pokryté emulzí představovala astronomická fotografie významnou část astronomického výzkumu. Stejné snímky mlhovin, hvězdokup i vzdálených galaxií, které jsme obdivovali přetištěné v astronomických knihách, sloužily k poznání stavby těchto objektů a vedly k prvním teoriím popisujícím jejich historii a vývoj.
Soutež Česká astrofotografie měsíce se již 16 let pravidelně každý měsíc rozehrává nejen na pozadí České astronomické společnosti, nejen na pozadí České i Slovenské republiky, ale, trochu vzletně řečeno, i na pozadí celého vesmíru. Za tu dobu jí prošly stovky snímků, samozřejmě spolu s jejich autory. Tyto obrázky tu zabrousily za humna naší Země, tu do hlubin Sluneční soustavy. Jindy nás přenesly ke vzdáleným galaxiím a mnohdy i dále. Každý rok je pak z nejlepších snímků měsíce porotou vybrán nositel Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii v kategoriích dospělých i mládeže.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
