Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vánoční přání České astrofotografie měsíce

Vánoční přání České astrofotografie měsíce

Vánoční logo
Autor: Zdeněk Bardon

Soutež Česká astrofotografie měsíce se již 16 let pravidelně každý měsíc rozehrává nejen na pozadí České astronomické společnosti, nejen na pozadí České i Slovenské republiky, ale, trochu vzletně řečeno, i na pozadí celého vesmíru. Za tu dobu jí prošly stovky snímků, samozřejmě spolu s jejich autory. Tyto obrázky tu zabrousily za humna naší Země, tu do hlubin Sluneční soustavy. Jindy nás přenesly ke vzdáleným galaxiím a mnohdy i dále. Každý rok je pak z nejlepších snímků měsíce porotou vybrán nositel Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii v kategoriích dospělých i mládeže.

Blíží se Vánoce, máme za sebou zimní slunovrat. Většinou v této době bilancujeme uplynulé období, ostatně dlouhé večery k tomu přímo vybízejí. Období Vánoc nám však přináší i krásnou příležitost poděkovat.

Kometa Leonard C/2021 A1 Autor: Zdeněk Bardon
Kometa Leonard C/2021 A1
Autor: Zdeněk Bardon

Za celou porotu soutěže Česká astrofotografie měsíce bychom rádi tímto snímkem vánoční komety roku 2021 poděkovali mnoha lidem a organizacím. Zejména České astronomické společnosti, pod jejímiž ochrannými křídly celá soutěž probíhá. Hlavně však musíme poděkovat autorům, kteří neúnavně posílají své snímky do soutěže. A jsou to snímky většinou, a to velkou většinou, velmi kvalitní, jejichž úroveň navíc rok od roku roste. Pro porotce není tak snadné vybírat vítězné obrázky, se kterými pak seznamujeme zájemce o astronomii. A těmto čtenářům samozřejmě děkujeme také, neboť bez nich by soutež ztratila velkou část svého kouzla.

Kdo někdy strávil noc u fotografického přístroje pod oblohou plnou zářících hvězd ví, že vznik astronomických snímků je často doprovázen velmi krušnými podmínkami. Několik hodin strávených v zimě a tmě při pořizováním vlastních snímků, následovaných často ještě více  hodinami u počítače při zpracování pořízených dat jsou pouze malými příklady. K nim přistupuje mnohdy i nepřízeň počasí. Snad každý astrofotograf zná situace, kdy se těsně před začátkem pozorování obloha zatáhla mraky, které zastínily pohled na fotografovaný objekt. Z jiného soudku je pak třeba technická závada paměťové karty fotoaparátu, která odešle pracně pořízené obrázky do nenávratna.

Astronom a kocour Tom Autor: Zdeněk Bardon
Astronom a kocour Tom
Autor: Zdeněk Bardon

Ovšem i humorné příběhy doprovázejí činnost astrofotografů. Ostatně i tento snímek komety Leonard, respektive jeho vznik, má poněkud humorný podtext. Za jeho pořízení v podstatě může spíše než autor, jímž je čestný člen České astronomické společnosti Zdenek Bardon, jeho šedý kocour Tom. Ten jej totiž svým hladovým mňoukáním ve čtyři hodiny ráno probudil. I když ještě večer byla obloha plná těžkých mraků, ráno bylo jasno a obloha plná hvězd. A též jedné komety. O tu se však již kocour nezajímal, neboť jej plně uspokojila miska kočičích pamlsků. Zaujala však autora, a tak vznikl tento portrét komety. Pokud se o pozadí vzniku snímku budete chtít dozvědět více, přečtěte si článek či poslechněte rozhovor s autorem na serveru Českého rozhlasu Hradec Králové.

Kometa samotná byla objevena 3. ledna 2021 na observatoři Mount Lemmon, o které se můžete dočíst více v XVIII. díle autorova seriálu navštívených observatoří Dalekohled programu Apollo.

 

 

 

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »