Týmu čtyř polských astronomů-amatérů se podařilo objevit novou kometu. Ačkoliv kometa samotná nebude pozorovatelná pouhýma očima nebo malým dalekohledem, jedná se o skutečně velký úspěch v Evropě. Jde totiž po 79 letech o první polskou amatérsky objevenou kometu. Jak se to podařilo? A proč to není tak snadné? Podívejme se na celý objev podrobněji.
Únor roku 2015 nám přinesl několik zajímavostí ohledně nově objevených komet. Mezi nimi je například jedna kandidátka na objekt viditelný alespoň prostřednictvím středně velkých přístrojů nebo pozůstatek komety úspěšně pozorovaný českými astronomy. O jaké komety se tedy jedná? Na to se můžete podívat v tomto článku.
Již nějaký ten pátek sleduje jádro komety 67P Churyumov-Gerasimenko sonda Rosetta v rámci ambiciózní mise Evropské Kosmické Agentury. 14. února 2015 došlo k zatím nejtěsnějšímu průletu kolem jádra, a kromě prvních snímků z navigační kamery si pojďme shrnout, kam nás zatím Rosetta ve vědomostech o kometách posunula.
Halleyova kometa v roce 1986.Autor: KAO/NASA.Komety patří mezi nejhezčí úkazy na obloze. Pět z nich, ty které nejvíce překvapily, si přiblížíme v rozhlasovém seriálu.
Kometa Lemmon ze 28. ledna 2013.Autor: Rolf Wahl Olsen. V březnu a první polovině dubna jsme si v rámci možností, které nám poskytla obloha svou oblačností, užívali přítomnosti první letošní komety. O vlasatici pojmenované PanSTARRS už bylo napsáno mnohé. Nyní se na scénu dostává druhá kometa roku 2013, Lemmon.
Jeden z nádherných vánočních snímků komety C/2011 W3 (Lovejoy).Autor: Scott AlderUčená společnost České republiky ve spolupráci s Českou astronomickou společností a Střediskem společných činností AV ČR si vás dovolují pozvat na veřejnou přednášku, kterou na téma Bezhlavé divy a jiné kometární zmetky přednese čestný člen Učené společnosti České republiky RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc. (Laboratoř pro tryskový pohon, Kalifornský technologický ústav, Pasadena, Kalifornie, USA). Přednáška se uskuteční v úterý 30. dubna 2013 od 17 hodin, Akademie věd ČR, sál č. 206, Národní 3, Praha 1. Vstup je pro všechny zdarma.
C/2011 L4 (PanSTARRS).Autor: Martin GembecKometa PanSTARRS se za únor 2013 stala doslova hitem jižní oblohy. V posledních dnech před průchodem přísluním pak byla krásně pozorovatelná i za soumraku z jižních končin, její jasný ohon dával tušit blížící se představení na severní obloze. Její maximální jasnost dosáhla přibližně 1. magnitudy a přibližně od 12. března je objektem severního nebe. Pochopitelně i jako cíl pro mnoho nadšených astrofotografů. Za jejich snímky v této galerii děkujeme a těšíme se na další. Aktualizováno: 23. května 2013, 21:39 SELČ.
Kometa PanSTARRS z 12. února 2013.Autor: Tom Herradine.Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) se zdá být velice záludná. Ještě před několika dny jsme ji zatracovali a nyní už zase přitahuje větší pozornost. Po svém objevení začala zjasňovat s neočekávanou rychlostí, což vedlo k velice optimistickým předpovědím pro letošní rok. Pokud by tento trend pokračoval, mohla být velice jasná a dosáhnout dokonce záporné magnitudy. Bohužel, jak se obvyklé stává v případě dynamicky nových komet, mezi které kometa PanSTARRS patří, když se přiblíží pod 3 AU od Slunce, rychlost zjasňování velice zpomalí. To u komety vedlo k opačným, velice pesimistickým scénářům: maximální jasnost mezi 3-4 mag, navíc v době nepozorovatelnosti komety. Nicméně, vizuální odhady jasnosti komety v posledních týdnech naznačují další změnu v rychlosti zjasňování. Jasnost komety je opět větší, než se očekávalo, a zdá se, že kometa chytla druhý dech.
Kometa Lemmon 5. února 2013.Autor: Dieter Willasch.Honí kočka myš, nebo myš kočku? I tak by se dalo popsat pomyslné konkurenční klání letošních očekávaných komet. S kometami se tento rok doslova roztrhl pytel, a ač jsme ještě ani jednu z těch "pořádných" na severní polokouli neviděli, je jasně cítit, že je to ve vzduchu a že se něco blíží. Neustále opakujeme lidem, že jsou komety opravdu nevyzpytatelné, pokud jde o předpovědi jejich jasností. Překvapují i klamou, ale hlavní je, že se nabízejí. Pořadí karet zamíchala překvapivě zjasňující kometa Lemmon, která bude patrně zajímavějším kometárním objektem než rok a půl dlouho avizovaná kometa PanSTARRS. Do toho jim oběma dýchá na záda překvapivě se vyvíjející kometa ISON. Takže, jaký bude rozsudek?
Ohony komety PanSTARRS Kometa 9. února 2013.Autor: Terry Lovejoy. Již za měsíc můžeme na naší obloze očekávat poměrně jasnou kometu PanSTARRS. Stále není jisté, jaké jasnosti dosáhne v maximu, po kterém bude vidět i na naší obloze. Zda bude, nebo nebude vidět pohodlně pouhým okem, závisí na jasnosti, které dosáhne, a na rychlosti, se kterou bude slábnout. Pokud by slábla rychleji, než se budou zlepšovat podmínky její viditelnosti, možná se komety pro pouhé oko ani nedočkáme. Podle aktuálních snímků komety si ale můžeme být naprosto jisti, na co se u komety těšit můžeme.
Kometa 273P/Pons-Gambart.Autor: Foto: Martin Lehký.V minulosti velmi obtížně zastihnutelná kometa 273/Pons-Gambart bude dalším březnovým příspěvkem mezi očekávanými vlasaticemi. Ne však proto, že by měla být mimořádně jasná, ale prostě proto, že spatřit ji znovu znamená počkat si další téměř dvě století. Kometa s krásnou historií je ovšem lákadlem, i když není zrovna nejzářivějším objektem oblohy. Proto si ji nenechte ujít.
Kometa Lemmon ze 28. ledna 2013.Autor: Rolf Wahl Olsen.… a další kometa se blíží Astronomové hlásí, že zjasňující kometa C/2012 F6 Lemmon se dostává pomalu ale jistě na hranici viditelnosti pouhýma očima. První pozorovatel na jižní polokouli, astronom Will Godward z městečka Monta v Jižní Austrálii, zahlásil do mezinárodního sběrníku kometárních pozorování odhad jasnosti, který provedl pouhýma očima. Na čisté a tmavé obloze je proto v této chvíli již spolehlivě jedna kometa viditelná bez dalekohledu. Bohužel pro nás září hluboko pod obzorem, na jižní obloze nedaleko pólu. Další kometa ale na sebe nenechá dlouho čekat.
Snímek komety 274P/Tombaugh-Tenagra pořízený 11. prosince 2012.Autor: Jean-Francois Soulier.Když se v roce 2006 Mezinárodní astronomická unie rozhodla vyškrtnout ze seznamu planet Sluneční soustavu Pluto, byla to rána především pro americkou (nejen) vědeckou komunitu. Pluto bylo totiž jediné těleso prohlášené za planetu objevené z USA. Za jeho objevem stál v roce 1930 Clyde Tombaugh. Málokdo ovšem ví, že jeho píle mu přinesla ještě jeden krásný objev - posmrtně uznaný objev komety... Snímek komety 274P/Tombaugh-Tenagra pořízený 11. prosince 2012 v 01h 04m UT pomocí 0.30-m f/3 reflektoru na francouzské amatérské observatoři Seine et Marne. Expozice 20 x 120s. Zorné pole 7' x 4'. Kredit: Jean-Francois Soulier.
Kometa Lemmon z 11. ledna 2013.Autor: Rolando Ligustri.Již delší dobu se můžeme těšit na letošní rok z důvodu příletu dvojice jasných komet PanSTARRS a ISON, které by měly být pohodlně viditelné pouhým okem ze severní polokoule letos v březnu, resp. prosinci. Aby toho nebylo málo, nedávno objevená kometa C/2012 F6 (Lemmon) se plánuje přidat do této společnosti. Vývoj její jasnosti ukazuje, že by měla v březnu dosáhnout možná až 3 magnitudy, tedy jako slabší hvězdy viditelné z měst. Bohužel pro nás, při nejvyšší jasnosti bude vidět jen z jižní polokoule a na naši oblohu se dostane až v květnu.
Snímek komety PanSTARRS z 9. ledna 2013.Autor: John Drummond.Jasnost dlouho očekávané komety C/2011 L4 (PanSTARRS), která má potenciál stát se jasnou kometou letošního roku, se začíná odchylovat od původních předpovědí. Bohužel pro nás je to odchylka špatným směrem. Aktuální předpověď jasnosti odpovídá pesimističtějšímu odhadu zveřejněném v našich předchozích článcích. Momentálně je viditelná pouze z jižní polokoule, můžeme proto pouze napjatě očekávat další zprávy o vývoji její jasnosti.
Nejjasnější kometa Kreutzovy skupiny Ikeya-Seki zazářila na obloze v roce 1966.Autor: Roger Lynds.Již je tomu dva měsíce, co jsme informovali o objevu potenciální komety století, která by mohla zazářit na naší obloze na podzim roku 2013 a v období Vánoc proletět poměrně blízko Země. Kometa je díky této „slávě“ bedlivě sledována astronomy z celého světa, mimo jiné i pomocí robotického dalekohledu FRAM. Jak si tedy kometa zatím vede? Co víme o její dráze a jak bude jasná?
Jeden z nádherných vánočních snímků komety C/2011 W3 (Lovejoy).Autor: Scott AlderZatímco veřejnosti ještě pořád trošku mrazí v zádech nesmyslné předpovědi o blížícím se letošním konci světa, astronomové mají jasný důvod, proč se těšit na rok následující. Za několik posledních let se stále mluví o tom, kdy se konečně dočkáme nějaké pořádné komety. A ačkoliv je v tomto ohledu nanejvýš vhodné stát nohama raději pevně na zemi, než si něco namlouvat, stále více se rýsují možnosti, že následující rok nám přinese hned dvě vzácná kometární představení. První z nich už jsme několikrát nakousli v minulých článcích, to druhé je momentálně v plenkách svého vývoje a my o něm přinášíme jedny z úplně prvních informací.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
