Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nová polská kometa

Nová polská kometa

Kometa C/2014 Q2 Lovejoy a hvězdokupy v Perseovi.
Autor: Miloslav Druckmüllerer a Jana Hoderová

Týmu čtyř polských astronomů-amatérů se podařilo objevit novou kometu. Ačkoliv kometa samotná nebude pozorovatelná pouhýma očima nebo malým dalekohledem, jedná se o skutečně velký úspěch v Evropě. Jde totiž po 79 letech o první polskou amatérsky objevenou kometu. Jak se to podařilo? A proč to není tak snadné? Podívejme se na celý objev podrobněji.

Většina komet byla v posledních letech objevena velkými profesionálními přehlídkovými systémy. Mnoho komet je pojmenováno po nich, pravděpodobně jste již narazili na komety se jmény PanSTARRS, Catalina či LINEAR. Tyto přehlídky pročesávají každou jasnou, bezměsíčnou noc oblohu a pátrají po nebezpečných planetkách, které se mohou srazit se Zemí. Při svém hledání samozřejmě objeví také komety. Jelikož tyto přehlídky mají poměrně velký dosah, objeví většinu komet ještě předtím, než se dostanou do dosahu amatérských dalekohledů. 

I přes tuto skutečnost jsou i takoví amatérští astronomové, kteří se nevzdávají a pokoušejí se lovit komety také. Sice nemají se svými dalekohledy takový dosah, jakým disponují velké přehlídkové systémy, ale přesto mohou být úspěšní. Musí však vybírat ty části oblohy, které jsou nepokryté od velkých přehlídek. Jde především o oblasti, které jsou úhlově blízko Slunci. To znamená pozorovat relativně nízko nad západním obzorem večer po setmění, nebo naopak ráno nad východním obzorem těsně před svítáním. 

Další možnosti k objevování komet skýtá jižní obloha. V červenci 2013 bylo ukončeno financování Siding Spring Survey v Austrálii, jediné velké profesionální přehlídky na jižní polokouli, která byla zaměřena na lov blízkozemních planetek. Jižní obloha je tedy v současné době nepokrytá žádnou velkou přehlídkou. Této skutečnosti mohou velmi dobře využívat amatérští astronomové, kteří mají možnost pozorovat na jihu. Velmi úspěšným „lovcem komet“ je například Terry Lovejoy, který z Austrálie objevil pět komet (a jedna z nich je i na snímku M. Druckmüllera v úvodu).

Ale jsou tu i další pozorovatelé, kteří se pokoušejí o lov komet na jižní polokouli. A nemusí jít zrovna o obyvatele Austrálie, Afriky či Jižní Ameriky. V dnešní moderní době jsou velké možnosti, jak pozorovat na dálku, prostřednictvím počítačů a Internetu. Této vymoženosti využil i tým čtyř amatérů z Polska. Nedávno si z druhé ruky zakoupili hvězdárničku, která se nachází nedaleko městečka San Pedro v Chilské poušti Atacama. Dalekohled i kopule se dají dálkově ovládat přes Internet, bez přítomnosti pozorovatele na místě. Hvězdárnička se nachází na pozemku Alaina Mauryho, který jej pronajímá pro více různých amatérských i profesionálních projektů.

Pozorovací domeček observatoře Polonia Autor: Stanislav Volskiy
Pozorovací domeček observatoře Polonia
Autor: Stanislav Volskiy
Poláci dali své hvězdárničce název Polonia, což je latinský výraz pro Polsko. Hvězdárna je vybavena malým, ale kvalitním refraktorem FSQ 106 (106/530 mm, f/5) se CCD kamerou FLI16803 s velkým čipem. Sestava dává zorné pole 4×4° a na kvalitní Chilské obloze mají i s takto malým dalekohledem dosah okolo 19 mag na jedné osmiminutové expozici. 

V noci z 22. na 23. 3. 2015 se ona čtveřice amatérů ve složení Michal Kusiak, Rafal Reszelewski, Marcin Gedek a Michal Zolnowski chystala na další pozorovací noc. Celkově šlo o 37. pozorovací noc vyhrazenou pro lov komet od zahájení projektu v prosinci 2014. Nachystáno bylo 22 pozorovacích polí. Pozorování začalo hned po setmění. Okolo 4. hodiny ráno světového času byl zaznamenán technický problém s montáží dalekohledu. Tu se naštěstí podařilo na dálku vyřešit, ale byla ztracena asi hodina pozorovacího času. Pokračovalo se dál ve snímání vytipovaných zorných polí. Každé pole bylo nasnímáno třikrát, vždy s osmiminutovou expozicí. To by mělo stačit na zaznamenání případného pohybu komety mezi hvězdami. 

Vnitřek observatoře Polonia, hlavní dalekohled je refraktor FSQ 106 (106/530 mm, f/5) se CCD kamerou. Autor: J. Roszkiewicz (PTMA Szczecin)
Vnitřek observatoře Polonia, hlavní dalekohled je refraktor FSQ 106 (106/530 mm, f/5) se CCD kamerou.
Autor: J. Roszkiewicz (PTMA Szczecin)
Po skončení noci byl problém se zavřením štěrbiny kopule. Tento problém se nepodařilo na dálku vyřešit. Musel tedy přijít na pomoc Alain Maury a kopuli zavřít ručně. Na čase bylo stažení dat z Chile do Polska. Celkem 2 GB snímků, které se té noci přes CCD kameru nasnímaly.

Následovalo zpracování a prohlížení snímků v programech MaximDL a Astrometrica. Michal Kusiak a Rafal Reszelewski prohlíželi animace snímků ručně. Po dvou hodinách prohlížení našli mlhavý, pohybující se objekt. Následovala kontrola, zda jde o reálný objekt, např. zda nejde o reflex od nějaké jasné hvězdy na optice, a dále, zda nejde o již nějakou dříve objevenou kometu. Zdálo se, že jde o reálný, doposud neobjevený objekt. A tak Michal s Rafalem poslali do Minor Planet Center (MPC – centrála pro malá tělesa sluneční soustavy) astrometrická měření s poznámkou, že jde o možnou novou kometu. 

Objevový snímek komety C/2015 F2 (Polonia) Autor: Polonia observatory team (Michal Kusiak, Rafal Reszelewski, Marcin Gedek a Michal Zolnowski)
Objevový snímek komety C/2015 F2 (Polonia)
Autor: Polonia observatory team (Michal Kusiak, Rafal Reszelewski, Marcin Gedek a Michal Zolnowski)
MPC umístilo nový objev na speciální stránku Possible Comet Confirmation Page. Jedná se o stránku, kde se zveřejňují možné objevy nových komet. Různí pozorovatelé po celém světě tuto stránku sledují a snaží se svými pozorováními potvrdit nové objekty umístěné na této stránce. První potvrzení přišlo z observatoře Mt. John na Novém Zélandu, později od dalších pozorovatelů na jižní polokouli. Tři dny po objevu, 26. března, MPC vydal cirkulář MPEC 2015-F120, který oficiálně oznamuje objev komety. Kometa dostala označení C/2015 F2 (Polonia).  Kometa je tedy nazvaná podle jména hvězdárny, ze které byla objevena. 

Jasnost této komety nebude příliš velká, při objevu byla okolo 16,5 mag. Perihéliem kometa prolétne na konci dubna. Jasnost by neměla být větší než 15,5 mag. Tudíž zůstane objektem zachytitelným pouze dalekohledem s CCD kamerou. Podle posledních informací se čtveřice polských astronomů chystá svůj pozorovací projekt rozšířit přidáním nového 25cm dalekohledu, díky kterému bude k dispozici větší dosah. Věříme, že amatérské objevy komet zdaleka neskončily a v budoucnu se dočkáme dalších zajímavých objevů. A také doufáme, že snad nepotrvá dlouho a dočkáme se nějakého podobného úspěchu přímo z Česka.



Animace pohybu komety C/2015 F2 (Polonia)




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Kometa , Polonia, C/2015 F2 (Polonia), Atacama


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »