Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nová polská kometa

Nová polská kometa

Kometa C/2014 Q2 Lovejoy a hvězdokupy v Perseovi.
Autor: Miloslav Druckmüllerer a Jana Hoderová

Týmu čtyř polských astronomů-amatérů se podařilo objevit novou kometu. Ačkoliv kometa samotná nebude pozorovatelná pouhýma očima nebo malým dalekohledem, jedná se o skutečně velký úspěch v Evropě. Jde totiž po 79 letech o první polskou amatérsky objevenou kometu. Jak se to podařilo? A proč to není tak snadné? Podívejme se na celý objev podrobněji.

Většina komet byla v posledních letech objevena velkými profesionálními přehlídkovými systémy. Mnoho komet je pojmenováno po nich, pravděpodobně jste již narazili na komety se jmény PanSTARRS, Catalina či LINEAR. Tyto přehlídky pročesávají každou jasnou, bezměsíčnou noc oblohu a pátrají po nebezpečných planetkách, které se mohou srazit se Zemí. Při svém hledání samozřejmě objeví také komety. Jelikož tyto přehlídky mají poměrně velký dosah, objeví většinu komet ještě předtím, než se dostanou do dosahu amatérských dalekohledů. 

I přes tuto skutečnost jsou i takoví amatérští astronomové, kteří se nevzdávají a pokoušejí se lovit komety také. Sice nemají se svými dalekohledy takový dosah, jakým disponují velké přehlídkové systémy, ale přesto mohou být úspěšní. Musí však vybírat ty části oblohy, které jsou nepokryté od velkých přehlídek. Jde především o oblasti, které jsou úhlově blízko Slunci. To znamená pozorovat relativně nízko nad západním obzorem večer po setmění, nebo naopak ráno nad východním obzorem těsně před svítáním. 

Další možnosti k objevování komet skýtá jižní obloha. V červenci 2013 bylo ukončeno financování Siding Spring Survey v Austrálii, jediné velké profesionální přehlídky na jižní polokouli, která byla zaměřena na lov blízkozemních planetek. Jižní obloha je tedy v současné době nepokrytá žádnou velkou přehlídkou. Této skutečnosti mohou velmi dobře využívat amatérští astronomové, kteří mají možnost pozorovat na jihu. Velmi úspěšným „lovcem komet“ je například Terry Lovejoy, který z Austrálie objevil pět komet (a jedna z nich je i na snímku M. Druckmüllera v úvodu).

Ale jsou tu i další pozorovatelé, kteří se pokoušejí o lov komet na jižní polokouli. A nemusí jít zrovna o obyvatele Austrálie, Afriky či Jižní Ameriky. V dnešní moderní době jsou velké možnosti, jak pozorovat na dálku, prostřednictvím počítačů a Internetu. Této vymoženosti využil i tým čtyř amatérů z Polska. Nedávno si z druhé ruky zakoupili hvězdárničku, která se nachází nedaleko městečka San Pedro v Chilské poušti Atacama. Dalekohled i kopule se dají dálkově ovládat přes Internet, bez přítomnosti pozorovatele na místě. Hvězdárnička se nachází na pozemku Alaina Mauryho, který jej pronajímá pro více různých amatérských i profesionálních projektů.

Pozorovací domeček observatoře Polonia Autor: Stanislav Volskiy
Pozorovací domeček observatoře Polonia
Autor: Stanislav Volskiy
Poláci dali své hvězdárničce název Polonia, což je latinský výraz pro Polsko. Hvězdárna je vybavena malým, ale kvalitním refraktorem FSQ 106 (106/530 mm, f/5) se CCD kamerou FLI16803 s velkým čipem. Sestava dává zorné pole 4×4° a na kvalitní Chilské obloze mají i s takto malým dalekohledem dosah okolo 19 mag na jedné osmiminutové expozici. 

V noci z 22. na 23. 3. 2015 se ona čtveřice amatérů ve složení Michal Kusiak, Rafal Reszelewski, Marcin Gedek a Michal Zolnowski chystala na další pozorovací noc. Celkově šlo o 37. pozorovací noc vyhrazenou pro lov komet od zahájení projektu v prosinci 2014. Nachystáno bylo 22 pozorovacích polí. Pozorování začalo hned po setmění. Okolo 4. hodiny ráno světového času byl zaznamenán technický problém s montáží dalekohledu. Tu se naštěstí podařilo na dálku vyřešit, ale byla ztracena asi hodina pozorovacího času. Pokračovalo se dál ve snímání vytipovaných zorných polí. Každé pole bylo nasnímáno třikrát, vždy s osmiminutovou expozicí. To by mělo stačit na zaznamenání případného pohybu komety mezi hvězdami. 

Vnitřek observatoře Polonia, hlavní dalekohled je refraktor FSQ 106 (106/530 mm, f/5) se CCD kamerou. Autor: J. Roszkiewicz (PTMA Szczecin)
Vnitřek observatoře Polonia, hlavní dalekohled je refraktor FSQ 106 (106/530 mm, f/5) se CCD kamerou.
Autor: J. Roszkiewicz (PTMA Szczecin)
Po skončení noci byl problém se zavřením štěrbiny kopule. Tento problém se nepodařilo na dálku vyřešit. Musel tedy přijít na pomoc Alain Maury a kopuli zavřít ručně. Na čase bylo stažení dat z Chile do Polska. Celkem 2 GB snímků, které se té noci přes CCD kameru nasnímaly.

Následovalo zpracování a prohlížení snímků v programech MaximDL a Astrometrica. Michal Kusiak a Rafal Reszelewski prohlíželi animace snímků ručně. Po dvou hodinách prohlížení našli mlhavý, pohybující se objekt. Následovala kontrola, zda jde o reálný objekt, např. zda nejde o reflex od nějaké jasné hvězdy na optice, a dále, zda nejde o již nějakou dříve objevenou kometu. Zdálo se, že jde o reálný, doposud neobjevený objekt. A tak Michal s Rafalem poslali do Minor Planet Center (MPC – centrála pro malá tělesa sluneční soustavy) astrometrická měření s poznámkou, že jde o možnou novou kometu. 

Objevový snímek komety C/2015 F2 (Polonia) Autor: Polonia observatory team (Michal Kusiak, Rafal Reszelewski, Marcin Gedek a Michal Zolnowski)
Objevový snímek komety C/2015 F2 (Polonia)
Autor: Polonia observatory team (Michal Kusiak, Rafal Reszelewski, Marcin Gedek a Michal Zolnowski)
MPC umístilo nový objev na speciální stránku Possible Comet Confirmation Page. Jedná se o stránku, kde se zveřejňují možné objevy nových komet. Různí pozorovatelé po celém světě tuto stránku sledují a snaží se svými pozorováními potvrdit nové objekty umístěné na této stránce. První potvrzení přišlo z observatoře Mt. John na Novém Zélandu, později od dalších pozorovatelů na jižní polokouli. Tři dny po objevu, 26. března, MPC vydal cirkulář MPEC 2015-F120, který oficiálně oznamuje objev komety. Kometa dostala označení C/2015 F2 (Polonia).  Kometa je tedy nazvaná podle jména hvězdárny, ze které byla objevena. 

Jasnost této komety nebude příliš velká, při objevu byla okolo 16,5 mag. Perihéliem kometa prolétne na konci dubna. Jasnost by neměla být větší než 15,5 mag. Tudíž zůstane objektem zachytitelným pouze dalekohledem s CCD kamerou. Podle posledních informací se čtveřice polských astronomů chystá svůj pozorovací projekt rozšířit přidáním nového 25cm dalekohledu, díky kterému bude k dispozici větší dosah. Věříme, že amatérské objevy komet zdaleka neskončily a v budoucnu se dočkáme dalších zajímavých objevů. A také doufáme, že snad nepotrvá dlouho a dočkáme se nějakého podobného úspěchu přímo z Česka.



Animace pohybu komety C/2015 F2 (Polonia)




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Kometa , Polonia, C/2015 F2 (Polonia), Atacama


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »