Noční svítící oblaka nad Bratislavou. Foto Miroslav Grnja.Sdružení Astrofoto.sk ve spolupráci s Amatérskou prohlídkou oblohy (www.astronomie.cz) vyhlašuje soutěž NLC 2010. Soutěž probíhá od 7. května do 31. července 2010 na portálu gala.astrofoto.sk. Předmětem soutěže jsou snímky nočních svítících oblaků, jejichž sezóna pozorování právě začala.
Fotografie komety McNaught (H. Kučáková)V těchto dnech můžeme na ranní obloze pozorovat kometu C/2009 R1 McNaught, která by měla dosáhnout hranice viditelnosti pouhým okem. Do jaké míry se to splní a kde kometu nalezneme, to nám prozradí dr. Pavel Koten z Astronomického ústavu AV ČR.
Bolid, který možná dopadl u Huntsville
Celooblohové kamery v Marshallově středisku vesmírných letů a Vědeckém středisku oblasti Walker (Walker County Science Center) poblíž města Chickamauga v americkém státě Georgia zaznamenaly ve večerních hodinách 18. května 2010 průlet jasného bolidu. Začal zářit ve výšce kolem 76 kilometrů nad severozápadem města Huntsville a pohyboval se jihovýchodním směrem rychlostí přibližně 13 km/s. Pohasnul ve výšce
asi 37 km, když se nacházel severovýchodně od obce Gurley.
Obr. 8Ve čtvrtém díle byla řeč o zobrazení válcovém. Zmínili jsme se o Marinove či Mercantově zobrazení a také jsme ukázali, se kterými zobrazeními pracoval Antonín Bečvář při tvorbě svých slavných hvězdných atlasů. V dnešním pátém pokračování se podíváme ta třetí druh zobrazení oblohy, a sice zobrazení kuželová. Mezi ně řadíme například zobrazení Ptolemaiovo nebo Hammerovo.
Kresba komety C/2009 R1 McNaught ze 6. června 2010. Autor: Petr Horálek. Kometa C/2009 R1 McNaught již rapidně zjasňuje a je bez obtíží pozorovatelná malými dalekohledy především na ranní obloze. Já jsem proto využil jasných víkendových nocí, během nichž se tato teleskopická vlasatice pohybovala v souhvězdí Andromedy nízko nad severním obzorem. A spatření komety byl skutečně mimořádný zážitek.
NLC z Hrádku u Rokycan 21. června 2009 před 23. hodinou. Autor: Martin HubnerStejně jako každý rok i letos v období kolem letního slunovratu, který nastane 21. června, máme šanci pozorovat noční svítící oblaka. Tato podivuhodná oblaka, která nás v minulém roce svou četností velmi mile překvapila, doplní v druhé půli června s velkou nadějí očekávaná kometa C/2009 R1 McNaught. Pakliže i letošní sezóna nočních oblak (zkratkovitě NLC z angl. Noctilucent clouds) bude tak pestrá a kometa dosáhne předpovídané jasnosti, bude nepochybně velmi zajímavé tuto raritní nebeskou kompozici v průběhu června sledovat. Avšak dočkáme se ji?
Kometa na snímku Michaela Jaegera z 19. května 2010Po více jak dvouleté přestávce se na noční obloze opět rýsuje malé kometární představení. To přinese další kometa objevená australským astronomem Robertem H. McNaughtem, která nese označení C/2009 R1 (McNaught). Kometa by měla být v období kolem letního slunovratu a krátce po něm viditelná pouhýma očima a v té době bude pozorovatelná celou noc. Žel jen při své nízké poloze nad severním obzorem...
Dňa 9. 5. 2009 nastane maximum meteorického roja eta Lyridy. Materským telesom tohto roja je pravdepodobne kométa C/1983H1 IRAS-Araki-Alcock. Eta Lyridy sú málo známym meteorickým rojom, ktorý bol len nedávno zaradený do sledovania v rámci programu organizácie IMO.
Phil Bland a Pavel Spurný s meteoritemV září loňského roku publikovali čeští a britští vědci studii unikátního meteoritu nalezeného v australské poušti. Meteorit se jmenuje Bunburra Rockhole, stal se prvním meteoritem s rodokmenem na jižní polokouli a získal ještě několik dalších prvenství. Nález několika kusů meteoritů nebyl dílem náhody. Už několik let v australské Nullarborské poušti funguje síť 4 českých bolidových automatických kamer. Právě díky nim se podařilo určit dráhu meteoru po obloze, vypočítat dráhu sluneční soustavou a také spočítat místo dopadu. Na tom se velkou měrou podílel dr. Pavel Spurný z Astronomického ústavu AV ČR.
Dňa 6. 5. 2009 nastane maximum meteorického roja eta Aquaridy, ktorého materským telesom je známa kométa 1P/Halley. Meteorický roj eta Aquaridy je v činnosti od 19.4. do 28.5., pričom maximum roja nastáva každoročne okolo 5. mája. Radiant roja nájdeme v súhvezdí Vodnár, neďaleko hviezdy eta Aqr.
Kužel zodiakálního (zvířetníkového) světlaTajuplná záře, která se rozprostírá na noční obloze podél zvěrokruhu, již není záhadou. Jako první vysvětlil její původ Joshua Childrey v roce 1661. Předpokládal, že se jedná o sluneční světlo rozptýlené směrem k nám na prachových částicích ve Sluneční soustavě, avšak o původu prachu se vedly dlouhé diskuse. V článku, který byl publikován 20. dubna 2010 v časopise The Astrophysical Journal, posuzují David Nesvorný a Peter Jenniskens vliv asteroidů. Text uzavírají tvrzením, že více než 85 % prachu pochází z Jupiterovy rodiny komet, nikoliv z asteroidů.
Logo kampaně CHWLetos na podzim nastane jedinečný návrat periodické komety 103P Hartley, při kterém se kometa přiblíží k Zemi na pouhých 18 miliónů km a stane se tak mimo města pozorovatelná i pouhýma očima. Společnost pro MeziPlanetátní Hmotu (SMPH) při této příležitosti vyhlašuje pozorovací kampaň Czech Hartley Watch (CHW), jejímž cílem je nashromáždit o kometě co nejvíce vizuálních, astrometrických a fotometrických dat. Do tohoto projektu se může zapojit skutečně každý se zájmem o pozorování komety. SMPH zároveň apeluje na všechny hvězdárny, které by se do projektu chtěly zapojit a umožnit tak pozorovatelům ze svého okolí kometu odpozorovat.
Výbuch bolidu nad Madisonem
Jasné světlo se rozlilo oblohou nad středozápadní částí USA
14. dubna 2010 zhruba pět minut po 22. hodině místního času
(15. dubna 2010 03:05 UT). Obloha na několik sekund zmodrala, jako by byl den a pak zase ztmavla. V tu chvíli prolétalo zemskou atmosférou těleso o velikosti asi jeden metr, tj. na hranici mezi meteoroidem a asteroidem.
22. 4. 2009 nastane maximum meteorického roja Lyridy. Tento roj je jedným z hlavných meteorických rojov a jeho frekvencia dosahuje hodnoty priemerne okolo 20 meteorov za hodinu.
Západ Slunce. Autor: Luděk FíkTak jak Islandská sopka Eyjafjallajökull chrlí poslední dny prach a popel, tak na nás média chrlí informace o apokalyptickém zastavení dopravy a hroucení se výdobytků civilizace. Z médií se k nám také dostala informace, že se sopečný prach dostává i na naše území. Ale co vlastně máme na obloze vidět?
Úlomky meteoritu Košice
Jak jste si na těchto stránkách mohli
přečíst již dříve, dne 28. února 2010 byl ze Slovenska a okolních států
pozorován velmi jasný bolid. Letěl přibližně od východu na západ a během průletu
čtyřikrát explodoval. Nejsilnější výbuch, který jej roztrhal na malé části, nastal
35 km nad povrchem. Původní průměr tělesa se odhaduje na 1,5 metru a
hmotnost na několik tun.
Bolid nad západní Alabamou
Zajímavý bolid byl spatřen 19. března 2010 ve 23:19 místního času
(20. března 4:19 UT) nad západní Alabamou. Jeho jasnost byla údajně větší než srpek Měsíce, ale jinak se na první pohled ničím nelišil od podobně jasných meteorů.
V dubnu uvidíme na večerní obloze hned 4 planety Konec března a začátek dubna bude ve znamení poměrně mimořádné příležitosti ke spatření hned čtyř planet Sluneční soustavy viditelných pouhýma očima. Čtveřici planet budeme moci již za soumraku pozorovat až do poloviny dubna. Nejníže bude položená nad západním obzorem planeta Merkur, výše Venuše, vysoko na jihozápadě Mars a nad jihovýchodem najdeme Saturn.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 141 z 30. 3. 2010.
Zodiakální světlo v Mexiku. Autor: Steve CullenJako každý rok i letos se otevírá několkadenní okénko k pozorování slabého zodiakálního světla. Můžeme jej spatřit přibližně hodinu po západu Slunce nad západním obzorem jako stříbřitý kužel světla táhnoucí se od obzoru do výšky až 60°. K jeho spatření ovšem brání nectnost dnešní doby - světelné znečištění. Jak tedy světlo pozorovat? A do kdy bude pozorovatelné nejlépe?
Bolid z 28.2.2010 na průmyslové kameře
Neobvyklý jev pozorovali lidé 28. února 2010 hlavně ve střední a východní části Slovenské republiky. Byl však spatřen i z Maďarska, Polska a České republiky. Jedno hlášení pochází dokonce až z Plzně, tj. ze vzdálenosti cca 500 km. O co se jednalo?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
