SMART-1 připraven ke startu
První "evropská" družice k Měsíci odstartuje v noci z 27 na 28 září 2003. Startovací okno je otevřené od 20:02 do 20:21 (místní čas v Kourou, Francouzská Guiana). Sonda je již připravena na raketě Ariane 5.
Zdroj: ESA
První "evropská" družice k Měsíci odstartuje v noci z 27 na 28 září 2003. Startovací okno je otevřené od 20:02 do 20:21 (místní čas v Kourou, Francouzská Guiana). Sonda je již připravena na raketě Ariane 5.
Zdroj: ESA
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Start mise SMART-1 planovaný na čtvrtek 28.8.2003 byl odložen o šest dní na 3.9.2003. První evropské sondě určené ke zkoumání Měsíce bude cesta k cíli trvat 16 měsíců. Bližší informace o sondě naleznete v článku SMART-1: mise k Měsíci. Odložení je způsobeno dodatečným testováním jednoho ze satelitů, které Ariane 5 vynese na oběžnou dráhu. Arianespace neuvádí, který satelit je testován.
Zdroj: ESA, Arianespace
![]() |
![]() |
Přesněji řečeno svému jménu, to má možnost 4. července 2005 dopadnout na kometu Tempel 1. Sonda Deeep impact ponese mini-CD se statisíci jmen. Může tam být i Vaše. Deep impact bude zkoumat jádro komety Tempel 1 a umožní tak poprvé přímo zkoumat materiál ze kterého se skládají komety. Z nepřímých pozorování pomocí spektroskopie víme, že se komety skládají převážně z ledu (25%) a prachových zrn (75%). Z chemických sloučenin se v jádře vyskytuje množství jednoduchých uhlovodíků.
![]() |
Dle presidenta CSA Marc Garneau umožní nejmenší vesmírný teleskop zkoumáním blízkých hvězd lépe porozumět vesmíru. MOST bude zkoumat malé změny v jasnostech blízkých hvězd a určovat jejich stáří a složení. Dalším pozorovacím programem je studium atmosfér extrasolárních planet.
Dnes v 17:43 SELČ byl z pozemní stanice v Panské Vsi potvrzen příjem radiomajáku družice MIMOSA, která tímto byla úspěšně vyvedena na oběžnou dráhu kolem Země!
Právě teď v 17:52 bylo telemtrii ruské rakety ROKOT oddělení družic MIMOSA a MOST podle plánu. Přesná data budou k dispozici později.
![]() |
Již šestá česká družice s názvem MIMOSA bude 30. června 2003 z kosmodromu Plesetsk v severním Rusku (asi 200 km jižně od Archangelska) vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země. Je určena pro vědecký výzkum podmínek, za nichž se pohybují umělé družice blízké Zemi (ve výškách od 100 do 800 km). Jedná se o působení atmosféry, různých druhů tlaků záření (např. i odraženého od zemského povrchu) a vůbec všech sil které působí při letu družice na její povrch. Síly bude měřit originální přístroj, tzv. mikroakcelerometr, který je schopen zachytit jevy až miliardkrát menší, než je síla přitažlivosti na povrchu Země.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.