Včera byl na Staroměstském náměstí v Praze opět vztyčen Mariánský sloup. Skutečnost, že sloup je významná památka z hlediska uměleckého, historického i náboženského, je snad zřejmá každému. K velkému smutku lze poznamenat, že jen velmi málo lidí ví, že se jedná o nesmírně významný objekt z hlediska astronomie.
Hvězdárna a planetárium Brno otevírá v pátek 15. května v 18.00. Vždy pro 50 návštěvníků za symbolických 50 korun. A bude to jízda!
Česká astronomická společnost každoročně uděluje Kopalovu přednášku, která je projevem ocenění českého astronoma či astronomky za významné vědecké výsledky dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Kopalova přednáška je zřízena jakožto památka význačného českého astronoma 20. století prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DrSc. (*Litomyšl, 4. 4. 1914; † Manchester 23. 6. 1993). Právě nyní lze České astronomické společnosti zasílat nominace pro rok 2020.
U příležitosti konání 30. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (23. a 24. října 2020) Česká astronomická společnost již po devatenácté udělí prestižní cenu Littera Astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jež svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Nominace osobností lze Výkonnému výboru České astronomické společnosti podávat do konce dubna 2020.
Redakce v době karantény nezahálí, a proto s radostí hlásí, že vyšel Astropis 121 – první číslo roku 2020. Jako obvykle se můžete těšit na spoustu zajímavého čtení.
Jedním z nejznámějších velkých dalekohledů je metrový dobson doktora Hanßgena, který bývá k vidění na německém setkání Herzberger Teleskop Treffen. Podobně velký dalekohled, o průměru 90 cm, se občas vyskytne na vrcholku rakouských Alp na Edelweißspitze, kam jej vozívá jeden německý amatérský astronom. Mimochodem tímto přístrojem spatřilo i několik Čechů loni na podzim kometu 2I/Borisov, patrně jako jedni z mála na světě. V Česku se můžeme také setkat s opravdu velkými amatérskými dalekohledy. Například v Klubu astronomů Liberecka nedávno jeden z jeho členů prezentoval Taurus Izerinus o průměru 50 cm. To však vyprovokovalo kolegu a splnil si svůj dávný sen, když pořídil dalekohled dobsonova typu o průměru 95 cm.
Soutěž Česká astrofotografie měsíce zastoupena svou porotou a zaštítěna křídly České astronomické společnosti, již patnáct let vábí amatérské a tu a tam i profesionální astronomy k zaslání svých fotografií. A jako snad každý rok i letos kvalita fotografií byla opravdu vysoká. A jako každý rok i letos vyhlásila celkové vítěze a nové nositele Ceny Jindřicha Zemana a Ceny Jindřicha Zemana junior.
Evropská komise rozhodla o zrušení střídání času v roce 2018. Píše se rok 2020 a stále ve střídání času pokračujeme. Proč? Protože na tom, který čas bude zaveden celoročně, se mají dohodnout samotné členské státy. Termín zavedení celoročního času nyní není znám. Hvězdárna a planetárium Brno právě uvedla v život web Zachraňme středoevropský čas – www.stredoevropskycas.cz, který byl připraven ve spolupráci fyziologů a astronomů. Uvádí vědecké důkazy přemluvené do srozumitelného jazyka veřejnosti, proč má být v rozhodnutí o budoucím čase preferován středoevropský čas, který lze vnímat jako přírodní, symetrický. Vzpomeňme si na ně ze soboty na neděli, kdy – doufejme naposledy – použijeme letní čas.
V této poněkud komplikované době, kdy všichni bojujeme s nastalou situací a musíme vše trpělivě ustát, se nabízí možnost, jak využít čas domácí „izolace”. Tím myslím přípravu naší fotografické techniky. Napadlo mne oslovit specialistu společnosti ZEISS Praha pana Michaela Prouzu a společně jsme vytvořili návod na ošetření našich objektivů, protože čištění optických ploch je vždy delikátní záležitost. Následující rady se netýkají ošetřování zrcadel. Doufáme, že naše komentáře uvítají především začátečníci. Tak si pojďme o tom říct něco více.
V současné situaci, kdy děti zůstávají doma, lze předpokládat, že kromě výuky budou hledat i možnosti zábavy v čase odpočinku. Pokud jste zavítali na astronomický portál, možná tu i vy hledáte nějaké tipy pro naše malé vesmírné výzkumníky. Akademie věd ČR se podílela už na řadě aktivit a materiálů, a tak se rozhodla shrnout rodičům tipy na různé domácí pokusy, e-zdroje, elektronické verze časopisů, online výstavy a podobně. Najdete je na sociálních sítích AV ČR pod hashtagem #veda_na_doma. Akademie věd sdružuje více než padesátku vědeckých pracovišť a každé z nich má co nabídnout. V pondělí dokonce proběhla na Facebooku online „přednáška“ Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Je vám mezi 15-26 lety? Nemáte ještě žádné plány na léto? Zajímá Vás astronomie, fyzika, chemie či jiné přírodní vědy? Pak už nemusíte vymýšlet žádné jiné plány a můžete se vydat na šestnáctidenní akci, kde se dozvíte to, na co ve škole nezbyl čas, kde budete moci pomocí dalekohledu prozkoumat noční oblohu a kde budete moci poznat fyziku na vlastní kůži! Že vás to začíná zajímat víc a víc? Pojďte tedy zjistit, na co všechno se můžete těšit!
Astronomové nedávno projevili obavy o vliv satelitních megakonstelací na vědecký výzkum. Kvůli lepšímu pochopení důsledků těchto konstelací pro astronomická pozorování zadala Evropská jižní observatoř (ESO) vědeckou studii, s primárním zaměřením na dalekohledy ESO pozorující ve viditelné a infračervené oblasti, ale která si všímá i dalších observatoří. Studie, která vzala do úvahy celkem 18 vyvíjených satelitních konstelací, mezi nimi SpaceX, Amazon, OneWeb a další, dohromady tvořící asi 26 000 satelitů, byla přijata k publikaci v časopise Astronomy & Astrophysics.
Je tu opět měsíc březen a s ním i český Den hvězdáren a planetárií. Asociace hvězdáren a planetárií jej letos vyhlásila na pátek 27. března. V tento den bychom chtěli všem astronomii milovným lidem připomenout, že nad našimi hlavami se nachází obloha, po které se pohybují hvězdy, planety, Měsíc i Slunce, tu a tam se mihne meteor či kometa, tu a tam kosmická stanice či družice a že na toto vše se můžeme podívat jednak svýma očima, jednak dalekohledy a jednak i prostřednictvím projektorů našich planetárií.
Cena Františka Nušla je nejvýznamnějším ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Cena je určena významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla 2020 je možné dle statutu Ceny podávat do konce března. Těšíme se na vaše nominace!
Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna a planetárium Brno si Vás dovolují pozvat na jednodenní seminář ASTRO@BRNO.2020, který se uskuteční 7. března 2020 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.
Zveme vás na přednášku prof. Vladimíra Karase a dr. Michala Zajačeka s názvem "James Webb Space Telescope - nový pohled k horizontům vesmíru". Přednáška se koná v rámci JWST MASTER CLASS WORKSHOP PRAGUE ve středu 4. 3. 2020 v 16:15 hodin, v posluchárně s označením T2:C3 - 135 Fakulty elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6.
Výstav obrazů, soch či fotografií je jistě hodně, stačí ostatně nahlédnout do informačních brožur či letáků toho či onoho města. Výstava fotografií, jejíž vernisáž se odehrála v podvečer 27. ledna tohoto roku v prostorách fotogtrafického centra FotoŠkoda v Praze je však jiná. Zavede nás do vzdálenosti 150 miliónů kilometrů od naší Země, až tam, kde naše Slunce vytváří dech beroucí kulisy, které autor snímků, prof. Miloslav Druckmüller, profesionální matematik a zárověň profesionální amatérský astronom již přes 25 let převádí do obrazů zpodobujících nevídané a nikdy dříve neviděné.
Materiál, který padá do černé díry, vysílá do vesmíru rentgenové záření. Nyní se – za přispění českých vědců – poprvé podařilo zmapovat dynamiku nejbližšího okolí černé díry pomocí ozvěn tohoto záření pozorovaných rentgenovou observatoří XMM-Newton Evropské kosmické agentury (ESA).
Časopis se zajímavými články z astronomie a kosmonautiky se dočkal kulatého 120. vydání a zároveň jde o poslední číslo za rok 2019. Nechybí tradiční rubriky věnované nedávnému dění v astrofyzice a protože Nobelovy ceny měly k ní také blízko, můžeme se těšit na zajímavé čtení na téma kosmologické i exoplanet. Pravidelně najdeme také historické a pozorovací okénko a článek shrnující novinky v kosmonautice.
Právě skončený rok 2019 byl pro Hvězdárnu a planetárium Brno rekordní: celkem ji navštívilo neuvěřitelných 169 877 návštěvníků. Každý z 21 pracovníků bez rozdílu své profese se tak v průměru věnoval 8 089 návštěvníkům, kteří zhlédli jeden z 1 735 pořadů či představení. Jenže to všechno je už minulost, co chystá tento kosmický přístav uprostřed Brna pro rok 2020?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
