Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výstava pro Helia

Výstava pro Helia

TSE2017
Autor: Miloslav Druckmüller, Tülin Bedel, Peter Aniol, Shadia Habbal

Výstav obrazů, soch či fotografií je jistě hodně, stačí ostatně nahlédnout do informačních brožur či letáků toho či onoho města. Výstava fotografií, jejíž vernisáž se odehrála v podvečer 27. ledna tohoto roku v prostorách fotogtrafického centra FotoŠkoda v Praze je však jiná. Zavede nás do vzdálenosti 150 miliónů kilometrů od naší Země, až tam, kde naše Slunce vytváří dech beroucí kulisy, které autor snímků, prof. Miloslav Druckmüller, profesionální matematik a zárověň profesionální amatérský astronom již přes 25 let převádí do obrazů zpodobujících nevídané a nikdy dříve neviděné.

Z vystavy prof. Druckmullera Autor: Zuzana Druckmüllerová
Z vystavy prof. Druckmullera
Autor: Zuzana Druckmüllerová
Výstavu zahájil doc. Michal Švanda z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jako odborník na Slunce a dění na jeho povrchu i v jeho nitru  pronesl příjemné a zasvěcené entrée, z něhož vynikla unikátní informace: "prof. Druckmüller posunul laťku nejen u zpracování pozemských snímků úplného zatmění Slunce, stejně tak získal z dat některých kosmických slunečních sond více, než snad doufali jejich konstruktéři".

Pak se již slova ujal sám autor, prof. Miloslav Druckmüller. I když na své místo musel, dočasně obrněn berlemi a nepochůzí sádrou, víceméně doskákat, jakmile dostal do ruky mikrofon, byl k nezastavení. Vzpomínka střídala vzpomínku, příběh stíhal příběh. Zjistili jsme, že vystavené obrazy nejsou jen pouhým záznamem prostého stavu věcí, magnetického chaosu nad Sluncem, kde spolu bojují ionty a elektrony. Za každým je mimo jiné schován příběh. Příběh spojující práci mnoha lidí, kteří snímky pořídili, kteří sestavili dalekohledy, připravili experimenty. A na jeho vrcholu pak nalezneme krásu i vědu.

Z vystavy prof. Miloslav Druckmüllera Autor: Zuzana Druckmüllerová
Z vystavy prof. Miloslav Druckmüllera
Autor: Zuzana Druckmüllerová
Výstava, která ostatně potrvá až do 15. února právě v centru FotoŠkoda ve Vodičkově ulici v Praze, není však pouze výstavou. Její návštěvníci si mohou vystavené obrazy, špičkově vytištěné firmou FotoŠkoda zakoupit a přispět tak k dokončení dokumentárního filmu s názvem Helios, který natáčí společnost Cine4net, s.r.o. pod vedením režiséra Ondřeje Sovíka. Film, který mapuje jak vědecké pozadí expedic za pozorováním úplného zatmění Slunce, tak jedinečnou atmosféru miliónů návštěvníků, kteří se za touto strhující přírodní podívanou vydávají z celého světa, je téměř před dokončením.

Cílem tohoto dokumentárního filmu je seznámit širokou veřejnost s inspirativním zaujetím profesora Miloslava Druckmüllera a jeho spolupracovníků, kteří zásadním způsobem přispěli k obnově mezinárodního vědeckého  zájmu o pozorování úplných zatmění Slunce, jakožto nástroje výzkumu sluneční koróny. Film Helios chce ukázat, že česká věda má světovou úroveň a právem můžeme být na její představitele hrdí.

Z vystavy prof. Druckmüllera Autor: Zuzana Druckmüllerová
Z vystavy prof. Druckmüllera
Autor: Zuzana Druckmüllerová
Ve filmu diváci uvidí úžasné snímky pocházející z archivu profesora Druckmüllera, především ty, které nejsou veřejně dostupné. V dokumentu se objeví rozhovory s organizátorkou expedic, významnou sluneční fyzičkou Shadií R. Habbal z Havajské univerzity, se kterou profesor úzce spolupracuje. Rozhovor poskytl také astronom Jiří Grygar anebo André Kuipers, astronaut ESA, který ve filmu popisuje svůj dojem ze zatmění pozorovaného z oběžné dráhy. A jak jsme již řekli, k jeho dokončení stačí již jen krok, možná i jen malý krůček, kterému může pomoct každý z nás.

Vernisáž skončila, výstava ještě trvá. Ovšem tak jako 15. února skončí, skončí i za miliardu let možnost pozorovat úplná zatmění Slunce, hlavní astronomický zájem nejen autora snímků, ale i mnoha dalších astronomů. To je sice dlouhá doba, Měsíc se od Země vzdaluje opravdu jen pomalu. Ovšem příležitost shlédnout tuto unikátní výstavu se krátí, tak ji nepromarněme.

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Výstava


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »