Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výstava pro Helia

Výstava pro Helia

TSE2017
Autor: Miloslav Druckmüller, Tülin Bedel, Peter Aniol, Shadia Habbal

Výstav obrazů, soch či fotografií je jistě hodně, stačí ostatně nahlédnout do informačních brožur či letáků toho či onoho města. Výstava fotografií, jejíž vernisáž se odehrála v podvečer 27. ledna tohoto roku v prostorách fotogtrafického centra FotoŠkoda v Praze je však jiná. Zavede nás do vzdálenosti 150 miliónů kilometrů od naší Země, až tam, kde naše Slunce vytváří dech beroucí kulisy, které autor snímků, prof. Miloslav Druckmüller, profesionální matematik a zárověň profesionální amatérský astronom již přes 25 let převádí do obrazů zpodobujících nevídané a nikdy dříve neviděné.

Z vystavy prof. Druckmullera Autor: Zuzana Druckmüllerová
Z vystavy prof. Druckmullera
Autor: Zuzana Druckmüllerová
Výstavu zahájil doc. Michal Švanda z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově a Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jako odborník na Slunce a dění na jeho povrchu i v jeho nitru  pronesl příjemné a zasvěcené entrée, z něhož vynikla unikátní informace: "prof. Druckmüller posunul laťku nejen u zpracování pozemských snímků úplného zatmění Slunce, stejně tak získal z dat některých kosmických slunečních sond více, než snad doufali jejich konstruktéři".

Pak se již slova ujal sám autor, prof. Miloslav Druckmüller. I když na své místo musel, dočasně obrněn berlemi a nepochůzí sádrou, víceméně doskákat, jakmile dostal do ruky mikrofon, byl k nezastavení. Vzpomínka střídala vzpomínku, příběh stíhal příběh. Zjistili jsme, že vystavené obrazy nejsou jen pouhým záznamem prostého stavu věcí, magnetického chaosu nad Sluncem, kde spolu bojují ionty a elektrony. Za každým je mimo jiné schován příběh. Příběh spojující práci mnoha lidí, kteří snímky pořídili, kteří sestavili dalekohledy, připravili experimenty. A na jeho vrcholu pak nalezneme krásu i vědu.

Z vystavy prof. Miloslav Druckmüllera Autor: Zuzana Druckmüllerová
Z vystavy prof. Miloslav Druckmüllera
Autor: Zuzana Druckmüllerová
Výstava, která ostatně potrvá až do 15. února právě v centru FotoŠkoda ve Vodičkově ulici v Praze, není však pouze výstavou. Její návštěvníci si mohou vystavené obrazy, špičkově vytištěné firmou FotoŠkoda zakoupit a přispět tak k dokončení dokumentárního filmu s názvem Helios, který natáčí společnost Cine4net, s.r.o. pod vedením režiséra Ondřeje Sovíka. Film, který mapuje jak vědecké pozadí expedic za pozorováním úplného zatmění Slunce, tak jedinečnou atmosféru miliónů návštěvníků, kteří se za touto strhující přírodní podívanou vydávají z celého světa, je téměř před dokončením.

Cílem tohoto dokumentárního filmu je seznámit širokou veřejnost s inspirativním zaujetím profesora Miloslava Druckmüllera a jeho spolupracovníků, kteří zásadním způsobem přispěli k obnově mezinárodního vědeckého  zájmu o pozorování úplných zatmění Slunce, jakožto nástroje výzkumu sluneční koróny. Film Helios chce ukázat, že česká věda má světovou úroveň a právem můžeme být na její představitele hrdí.

Z vystavy prof. Druckmüllera Autor: Zuzana Druckmüllerová
Z vystavy prof. Druckmüllera
Autor: Zuzana Druckmüllerová
Ve filmu diváci uvidí úžasné snímky pocházející z archivu profesora Druckmüllera, především ty, které nejsou veřejně dostupné. V dokumentu se objeví rozhovory s organizátorkou expedic, významnou sluneční fyzičkou Shadií R. Habbal z Havajské univerzity, se kterou profesor úzce spolupracuje. Rozhovor poskytl také astronom Jiří Grygar anebo André Kuipers, astronaut ESA, který ve filmu popisuje svůj dojem ze zatmění pozorovaného z oběžné dráhy. A jak jsme již řekli, k jeho dokončení stačí již jen krok, možná i jen malý krůček, kterému může pomoct každý z nás.

Vernisáž skončila, výstava ještě trvá. Ovšem tak jako 15. února skončí, skončí i za miliardu let možnost pozorovat úplná zatmění Slunce, hlavní astronomický zájem nejen autora snímků, ale i mnoha dalších astronomů. To je sice dlouhá doba, Měsíc se od Země vzdaluje opravdu jen pomalu. Ovšem příležitost shlédnout tuto unikátní výstavu se krátí, tak ji nepromarněme.

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Výstava


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »