Monotematické číslo roku 2020 je věnováno Měsíci a role hostujícího editora se zhostila osoba u nás nejpovolanější – Pavel Gabzdyl (PG). Hned v prvním článku se zaobírá jednou ze stále nejpalčivějších otázek kolem našeho vesmírného souputníka – „Jak vznikl Měsíc“? Další problematické téma řeší i ve svém dalším příspěvku – „Odvrácená strana Měsíce“. Dlouho jsme totiž netušili, jak vlastně odvrácená tvář vypadá a první její snímky způsobily velký šok. Současným poznatkům o geologii a stavbě Měsíce se věnuje Martin Pauer v článku „Pod povrch Luny“. Snad každý zná barevný snímek Země nad povrchem Měsíce pořízený posádkou Apolla 8 – PG se též rozepsal o jeho vzniku.
Rok 2020 je pro všechny bezesporu náročný kvůli tomu, že vše je podřízeno opatřením proti šíření nemoci COVID-19. Avšak i přesto zde lze spatřit světlé momenty: SpaceX poprvé vyslala lidi do vesmíru pomocí lodi Crew Dragon, sondě Osiris Rex se podařilo odebrat vzorky hornin z planetky Bennu a NASA potvrdila přítomnost vody na Měsíci. Dalším světlým momentem bylo konání Astronomické expedice, která i přes nepříznivé podmínky probíhala s rekordním počtem účastníků. Jaká byla a co zajímavého se na ní dělo?
Ministerstvo dopravy a agentura CzechInvest společně s dalšími partnery připravují už třetí ročník festivalu kosmických aktivit Czech Space Week, který se letos kvůli aktuální situaci způsobenou pandemií koronaviru uskuteční v online podobě. Festival věnovaný kosmickým technologiím, kosmickému vzdělání i byznysu potrvá od 6. do 14. listopadu 2020 a nabídne bohatý program pro všechny fanoušky vesmíru. Týden plný přednášek, panelových diskuzí a živých vysílání oslaví vesmírné úspěchy v Evropě i v České republice a seznámí návštěvníky s novinkami na poli kosmického průmyslu a vědy.
V současné situaci je každá pozitivní zpráva dobrá, a tak redakce časopisu hlásí, že podzimní Astropis roku 2020 je hotov. A na co se můžete v čísle s krásným pořadovým číslem 123 těšit?
V úterní odpoledne 6. října byl obyčejný podzimní a již téměř klasicky zamračený den. Těžká oblaka zakrývala oblohu a déšť byl na spadnutí. Náhle a naprosto nečekaně se nad severovýchodním obzorem rozzářila neuvěřitelně krásná plná duha. Klenula se nad městem Jaroměř a autorovým rodným Josefovem. Ovšem nebyla to jen tak obyčejná duha. Byla fantasticky barevně sytá, a hlavně ji jako vějíř protínaly anti-krepuskulární paprsky.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2020 Michala Švandu z Astronomického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy za populárně naučnou astronomickou literaturu, tištěnou i elektronickou.
Slovenská ústredná hvezdáreň ve spolupráci se Slovenským zväzom astronómov-Hvezdáreň v Rimavskej Sobote a Slovenskou astronomickou spoločností při SAV pořádají již 10. ročník mezinárodní fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění. Cílem soutěže je osvěta v oblasti problematiky světelného znečištení a propagace správneho svicení. Organizátoři tím také upozorňují, že jde o přehlížený a přitom vážný environmentální problém naší civilizace. Fotografie budou použity na propagaci nutnosti zachovaní nočního životního prostředí.
Vedení Evropské jižní observatoře ESO (European Southern Observatory) dalo po dlouhých diskusích a úvahách zelenou konstrukci extrémně velkého teleskopu ELT (Extremely Large Telescope), který bude mít průměr objektivu 39,3 metru. V závěrečné části článku se budeme věnovat především vědeckým přístrojům, které budou zpracovávat soustředěné světlo a hlavním vědeckým úkolům tohoto evropského dalekohledu.
Na několika místech povrchu Země se budují sítě radioteleskopů projektu Square Kilometre Array, které mají být v několika následujících letech uvedeny do provozu. Mají znamenat významný přínos mnoha oborům astronomie, např. studia raného vesmíru, gravitačních vln, určení role skryté (temné) látky a temné energie na vývoj vesmíru nebo přímé „snímkování“ Zemi podobných exoplanet. Jedná se bezpochyby o revoluční projekt ve vývoji astronomických observatoří. Jak se ale ukazuje, začíná být vážně ohrožen jiným nečekaně velkým projektem – družicovými megasítěmi. Organizace SKAO (Square Kilometre Array Organization) proto chce tento problém vyřešit a trvá na přijetí nápravných opatření, která umožní těmto observatořím nerušeně pozorovat vesmír.
Vedení Evropské jižní observatoře ESO (European Southern Observatory) dalo po dlouhých diskusích a úvahách zelenou konstrukci extrémně velkého teleskopu ELT (Extremely Large Telescope), který bude mít průměr objektivu 39,3 metru. Ve druhé části článku se budeme věnovat funkci jednotlivých zrcadel teleskopu a jejich náročné výrobě.
Vedení Evropské jižní observatoře ESO (European Southern Observatory) dalo po dlouhých diskusích a úvahách zelenou konstrukci extrémně velkého teleskopu ELT (Extremely Large Telescope), který bude mít průměr objektivu 39,3 metru. Důvod je jednoduchý: čím větší je průměr dalekohledu, tím více světla je schopen soustředit a tím více informací získat. V roce 2010 ESO vybrala pro budoucí umístění teleskopu horu Cerro Armazones v Chile, v nadmořské výšce 3 060 metrů. Chránit jej bude otáčivá kopule o průměru 86 m, která bude dosahovat přibližně 74 metry nad okolní terén. Celková hmotnost otáčivého zařízení uvnitř kopule včetně teleskopu a jeho montáže bude zhruba 2 800 tun.
Reinhard Genzel a Andrea Ghez společně obdrželi Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2020 za práci na výzkumu superhmotné černé díry Sagittarius A* v srdci naší Galaxie, Mléčné dráhy. Reinhard Genzel, ředitel německého Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, a jeho tým prováděli pozorování zdroje Sagittarius A* po téměř 30 let s použitím flotily přístrojů a dalekohledů Evropské jižní observatoře (ESO).
Odborný pracovník valašskomeziříčské hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.
V sobotu 19. září 2020 se v příjemné atmosféře společenského klubu mokerské knihovny odehrálo za přísnějších hygienických opatření vyhodnocení mezinárodní soutěže „Nebeské kouzlení“, kterou spolupořádaly Knihovna v Mokrém, Česká astronomická společnost, Hvězdárna b. A. Krause v Pardubicích a Hvězdárna Žebrák. Na 35 návštěvníků, mnohdy autorů vítězných snímků, docestovalo v některých případech až z dalekých českých měst. Absolutním vítězem se stal Tomáš Slovinský s podmanivým záběrem roje Perseid nazvaným „Skvelá noc Perzeidov“. Celkem si nějaké ocenění odneslo přes 40 účastníků fotografické soutěže, a to v devíti různých kategoriích.
Hvězdárna v Prostějově s tradicí od roku 1961 hledá kolegu, který by prezentoval astronomii návštěvníkům z řad veřejnosti, školním výpravám a podílel se na další činnosti hvězdárny.
Muzeum Říčany rozšiřuje svou nabídku o Astrostezku Říčany. Nenáročná trasa vedoucí městem i krásnou okolní přírodou nabízí na jedenácti zastaveních řadu pozoruhodných informací z naší Sluneční soustavy pro děti i dospělé. Slavnostně otevřena bude v neděli 19. července.
Jak již obálka avizuje, nezapomeneme se věnovat hlavní astronautické události posledních měsíců – Lukáš Houška ve svém článku shrnuje dosavadní průběh historického letu první soukromé pilotované lodi do vesmíru, včetně zakotvení u ISS.
Není asi na této planetě mnoho lidí, kteří by neznali Měsíc. Pomíjíme tedy alespoň nemluvňata. Ovšem astronomové se s ním vypořádávají různě. Většinou jej nenávidí. On totiž mnohdy v noci svítí a ruší mnohá astronomická pozorování a fotografování slabých objektů oblohy. Ovšem, existuje skupina astronomů, kteří jej milují a důsledně se na něj různými způsoby dívají, fotografují jej a zkoumají. K nim se dále řadí patrně většina lidí na celém světě, kteří jsou rádi, že jim osvítí noční cestu domů, nebo třeba zpříjemní romantickou večeři pod širým nebem. Na Karafiátovy „Svatojánské broučky“ se dnes již příliš nemůžeme spolehnout.
Česká astronomická společnost dneškem spouští svůj nabídkový portál astronomických přednášek. Portál funguje jako moderovaná databáze osvědčených přednášejících a přednášek s astronomickou tématikou, v nichž mohou zájemci o pořádání přednášky vyhledat vystoupení podle požadovaných kritérií. Hodí se vám do programu přednáška o Měsíci pro žáky sedmých až devátých tříd? Naklikejte do vyhledávače patřičná kritéria a hned se dozvíte, zda je taková přednáška v nabídce.
Výročí založení hvězdárny jsme oslavili v pátek 12. června 2020. Vzácný host prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., předseda České astronomické společnosti a emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. v Ondřejově stejně jako padesátka dospělých i malých návštěvníků se zájmem sledoval speciální přednášku „České oči ve vesmíru“ Ing. Víta Lédla, Ph.D., Výzkumného centra TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR, v.v.i. o významných českých přístrojích na sondách, které zkoumají vesmír z oběžné dráhy Země. Více prostoru věnoval družici Evropské kosmické agentury Solar Orbiter, která aktuálně zkoumá Slunce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
