Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Opět budeme měnit čas

Opět budeme měnit čas

hodiny

Taky jste si lámali hlavu, jak to teda vlastně bude po zrušení střídání času, o kterém rozhodl v roce 2019 Evropský parlament? Nemusíte spěchat. Protože země Evropské unie se zatím nedohodly, co dál.

Některé se přiklánějí k trvale letnímu času, jiné by pokračovaly ve střídání času a některé se kloní ke středoevropskému času, tedy tomu, který probíhá v době, kdy není nastaven ten letní. Tato debata je poměrně překvapivá, protože se nabízelo řešení vrátit se k přírodnímu času, který je symetrický vůči východu a západu Slunce a který odpovídá našim fyziologickým potřebám.

Do doby, než bude rozhodnuto, se tedy čas bude dále střídat. A tak to tedy bude i v letošním roce. V noci ze soboty 27. na neděli 28. března si ve 2 hodiny v noci posuneme čas na 3. hodinu. Noc tak bude sice o hodinu kratší, zato zastánci letního času a milovníci dlouhých letních večerů budou slavit. Zhruba pětina obyvatel s tím bude mít problém srovnat se v jejich časovém rytmu. Ale nutno dodat, že za pár dní se to spraví. Ale čeká je ještě jedna změna času na podzim a budou to absolvovat znovu.

Spolu s již neexistujícími ekonomickými důvody pro zavedení letního času postrádá střídání času smysl a pokračuje jenom proto, že se země Evropské unie nedokáží dohodnout.

Jak jsme uvedli, na přemýšlení, jak dál, a především, jak správně dál, máme zase nějaký ten čas. Která volba je vhodnější?

Někteří přišli s nápadem ponechat letní čas po celý rok. Dlouhé letní večery, zbytečné světlo ráno, které nás, civilizované a odcizené od dřívějšího chodu sedláků a hospodářů, zbytečně budí. Zní to lákavě a leckdo pro to také zvedá ruku. Problém ale nastává ve druhé části roku, v zimě, kdy trvalý letní čas znamená více tmy ráno, začátek školy (ano, to zní v době online výuky podivně, ale jednou to zase bude) ještě za tmy, přitom ranní světlo je pro náš organismus naprosto zásadní. Na tom se shodují fyziologové napříč Evropou i celým světem.

Informace a argumenty k vašemu dalšímu ročnímu přemýšlení najdete na www.stredoevropskycas.cz. Je zde také simulace, jak vypadají části roku se středoevropským časem a s časem letním středoevropským, nastavit si můžete jakýkoliv den roku.

Kontakty

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno – dusek@hvezdarna.cz

Pavel Suchan, tiskový tajemník České astronomické společnosti - suchan@astro.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Změna času, Letní čas


2. vesmírný týden 2026

2. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33.

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33. Složeno ze 119 jednotlivých expozic po 10 sekundách. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Výsledek nepříznivě ovlivnilo silné měsíční světlo, které se navíc rozptylovalo na souvislé sněhové pokrývce. Teplota vzduchu -10.7°C.

Další informace »