Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Opět budeme měnit čas

Opět budeme měnit čas

hodiny

Taky jste si lámali hlavu, jak to teda vlastně bude po zrušení střídání času, o kterém rozhodl v roce 2019 Evropský parlament? Nemusíte spěchat. Protože země Evropské unie se zatím nedohodly, co dál.

Některé se přiklánějí k trvale letnímu času, jiné by pokračovaly ve střídání času a některé se kloní ke středoevropskému času, tedy tomu, který probíhá v době, kdy není nastaven ten letní. Tato debata je poměrně překvapivá, protože se nabízelo řešení vrátit se k přírodnímu času, který je symetrický vůči východu a západu Slunce a který odpovídá našim fyziologickým potřebám.

Do doby, než bude rozhodnuto, se tedy čas bude dále střídat. A tak to tedy bude i v letošním roce. V noci ze soboty 27. na neděli 28. března si ve 2 hodiny v noci posuneme čas na 3. hodinu. Noc tak bude sice o hodinu kratší, zato zastánci letního času a milovníci dlouhých letních večerů budou slavit. Zhruba pětina obyvatel s tím bude mít problém srovnat se v jejich časovém rytmu. Ale nutno dodat, že za pár dní se to spraví. Ale čeká je ještě jedna změna času na podzim a budou to absolvovat znovu.

Spolu s již neexistujícími ekonomickými důvody pro zavedení letního času postrádá střídání času smysl a pokračuje jenom proto, že se země Evropské unie nedokáží dohodnout.

Jak jsme uvedli, na přemýšlení, jak dál, a především, jak správně dál, máme zase nějaký ten čas. Která volba je vhodnější?

Někteří přišli s nápadem ponechat letní čas po celý rok. Dlouhé letní večery, zbytečné světlo ráno, které nás, civilizované a odcizené od dřívějšího chodu sedláků a hospodářů, zbytečně budí. Zní to lákavě a leckdo pro to také zvedá ruku. Problém ale nastává ve druhé části roku, v zimě, kdy trvalý letní čas znamená více tmy ráno, začátek školy (ano, to zní v době online výuky podivně, ale jednou to zase bude) ještě za tmy, přitom ranní světlo je pro náš organismus naprosto zásadní. Na tom se shodují fyziologové napříč Evropou i celým světem.

Informace a argumenty k vašemu dalšímu ročnímu přemýšlení najdete na www.stredoevropskycas.cz. Je zde také simulace, jak vypadají části roku se středoevropským časem a s časem letním středoevropským, nastavit si můžete jakýkoliv den roku.

Kontakty

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno – dusek@hvezdarna.cz

Pavel Suchan, tiskový tajemník České astronomické společnosti - suchan@astro.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Změna času, Letní čas


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »