< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nominujte laureáta ceny Littera Astronomica pro rok 2021
Miloš Podařil Vytisknout článek

Nominujte laureáta ceny Littera Astronomica pro rok 2021

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.

U příležitosti konání 31. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě Česká astronomická společnost udělí prestižní cenu Littera Astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jež svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Nominace osobností lze Výkonnému výboru České astronomické společnosti podávat do konce dubna 2021.

Cenu Littera astronomica podporuje knihkupectví Kanzelsberger, a.s. a Společnost Astropis.

Po formální stránce musí každý návrh na udělení Ceny obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat do Výkonného výboru České astronomické společnosti na emailovou adresu: podaril@astro.cz (Miloš Podařil). Lze využít i poštovní adresy: Česká astronomická společnost, Fričova 298, 251 65, Ondřejov. 

Návrhy lze podávat do 30. dubna 2021 (včetně). Na pozdější návrhy nebude brán zřetel. Podrobnosti o ceně Littera astronomica (včetně úplného znění statutu) jsou k dispozici na samostatné stránce.

DOSAVADNÍ LAUREÁTI CENY LITERA ASTRONOMICA 

2020: doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D. 
2019: RNDr. Peter Zamarovský, CSc
2018: Lukáš Grygar
2017: Jindřich Suchánek
2016: PhDr. Alena Hadravová, CSc. a Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. 
2015: Mgr. Jana Olivová
2014: František Martinek
2013: Mgr. Pavel Gabzdyl
2012: Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran
2011: Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
2010: Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.
2009: Mgr. Antonín Vítek, CSc.
2008: Doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
2007: cena nebyla udělena
2006: RNDr. Oldřich Hlad     
2005: Ing. Pavel Příhoda
2004: Ing. Antonín Rükl
2003: RNDr. Jiří Grygar, CSc.
2002: Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.

Podrobnosti o dosavadních laureátech viz samostatná stránka Ceny.

31. PODZIMNÍ KNIŽNÍ VELETRH V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ

Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran v roce 2011; zleva: Libor Lenža, tajemník ČAS Petr Sobotka, předsedkyně ČAS Eva Marková a laureát ceny Littera Astronomica Josip Kleczek Autor: Miloš Podařil
Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran v roce 2011; zleva: Libor Lenža, tajemník ČAS Petr Sobotka, předsedkyně ČAS Eva Marková a laureát ceny Littera Astronomica Josip Kleczek
Autor: Miloš Podařil
Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě (hlavním pořadatelem veletrhu je havlíčkobrodské Nakladatelství Hejkal) se koná již od roku 1991. Česká astronomická společnost se veletrhu účastní od roku 2002.

Česká astronomická společnost v rámci Podzimního knižního veletrhu provozuje informační, ale i prodejní stánek v těsné spolupráci se sdružením Aldebaran Group for Astrophysics a také zajištuje doprovodný program v podobě pozorování Slunce před vchodem na veletrh atd.

31. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě proběhne 15. a 16. října 2021 v Věříme, že 31. Podzimní knižní veletrh se uskuteční podle plánu 15. a 16. října 2021. Doba je ale složitá a situace se rychle mění, proto prosíme všechny vystavovatele a návštěvníky veletrhu, aby si pro jistotu rezervovali ještě jeden náhradní termín – 25. a 26. listopadu 2021. Veletrh by se konal v pozdějším termínu, pokud by očkování proběhlo později, než se zatím předpokládá. Pevně doufáme, že se tak nestane, a o definitivním termínu veletrhu budeme všechny pokud možno včas informovat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Littera Astronomica
[2] Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Další články autora (57)

Štítky: Littera astronomica

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »