Obr. 5: návrh Ramsdenova dynametru pro amatérskou konstrukciKdyž si koupíme astronomický dalekohled, najdeme ve většině případů údaje o jeho hlavních charakteristikách (ohnisková vzdálenost objektivu, průměr, zvětšení) uvedené v přiložené dokumentaci a většinou i přímo na tubuse přístroje. I na okulárech je napsáno, jaká je jejich ohnisková vzdálenost, případně zvětšení, které dosahují ve spojení s daným dalekohledem.
Prezentace České republiky na Mezinárodní astronomické olympiáděČeský tým ve složení Michaela Káňová, Tereza Kroupová, Jana Smutná, Jan Fait, Stanislav Fořt a Filip Murár pod vedením RNDr. Tomáše Proseckého a Ing. Jana Kožuška se sešel v pondělí ráno na ruzyňském letišti. I přes tradičně kolabující pondělní pražskou dopravu jsme dorazili nakonec všichni včas. Po vyřízení nezbytných formalit jsme nastoupili do letadla a s mírným zpožděním kvůli mlze v Praze vyrazili směr Treviso.
Amatérské pozorování oblohy má u nás dlouhou tradici. Mezi našimi astronomy byli a jsou objevitelé komet, planetek i proměnných hvězd. Někteří z nich dosáhli i mezinárodních úspěchů. Právě oborům, kterými se zabývají čeští astronomové amatéři, se bude věnovat doktor Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV.
Hans Lippershey z MiddelburguPOSEC: Necelé dva týdny před narozením vynikajícího italského fyzika Evangelista Torricelliho (*15.10. 1608 až +25.10. 1647) došlo k jinému, pro astronomy jistě stěžejnímu, objevu, který nelze jen tak opominout - byla podána patentová přihláška na dalekohled.
Speciál 2008Vyšlo speciální číslo časopisu Astropis, které se věnuje problematice galaxií. Aktuální číslo Astropisu by měli v nejbližších dnech najít ve schránce všichni předplatitelé a členové ČAS.
VATVU 2008Ve dnech 19. a 20. září proběhl další ročník Dnů vědy a techniky v Plzni. Západočeská pobočka ČAS se společně s Hvězdárnou a planetáriem Plzeň a Hvězdárnou v Rokycanech opět zúčastnila a tak se Vám pokusím na otázku v nadpisu odpovědět.
Možná jste se někdy zamysleli nad tím, jestli jsou amatérští astronomové vědě užiteční a jestli může být jejich snaha korunována nějakým úspěchem. Nad tímto tématem se rozmýšlel ve své přednášce, věnované amatérům, také doktor Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV. Po přednášce jsem ho požádal, aby nám své povídání pro Nebeský cestopis shrnul.
Logo České astronomické společnostiRedakce astro.cz přináší čtenářům novou službu. Prostřednictvím emailu vás budeme informovat o aktuálním dění v astronomii nebo kosmonautice. Neuniknou vám tak informace o úkazech na obloze, startu raketoplánu, významné události apod.
m52Na podzim jsme na obloze svědky představení královské rodiny. Krále Cephea, princezny Andromedy, bájného Persea spolu se svým věrným Paegasem a také královny Cassiopeii. Mnou je toto souhvězdí výrazného tvaru dvojitého W (nebo chcete-li M) nazýváno královnou otevřených hvězdokup. To samozřejmě proto, že se do něj promítá velké množství těchto vesmírných objektů. Toulky triedrem v těch místech patří k parádním zážitkům. Povězme si tedy krátce něco o Cassiopeie, královně nejen podzimních nocí.
Logo České astronomické společnostiČeská astronomická společnost se tradičně aktivně účastní Podzimního
knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Ten 18. se koná tento pátek a sobotu
10. až 11. října 2008. Členové ČAS mají vstup ZDARMA. Přijeďte se podívat a
poslechnout si např. přednášku letošního laureáta ceny Littera Astronomica,
která bude mít v Havlíčkově Brodě premiéru.
Titulní strana Atheny 23/2008Na začátku října 2008 vyšlo nové, 23. číslo, čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA. Ten přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete informace o letošní expedici LEPEX 2008 a pozorování Perseid. Dále na čtenáře čeká kompletní přepis diskuze s americkým astronautem Eugenem Cernanem či zajímavý úkol evropské sondy Rosetta. Na závěr se dozvíte jaké bylo počasí na Vsetíně za poslední dva kvartály. Nesmíme ale zapomenout ani na program Světového kosmického týdne a již tradiční přehled astronomických událostí a vyhledávací mapky pro pozorování jasnějších komet.
Přístroj PRIMA (Phase Referenced Imaging and Microarcsecond Astrometry), jenž je součástí VLT interferometru (VLTI) na hoře Cerro Paranal v Chile, spatřil první světlo. Při plném výkonu PRIMA umožní VLTI pozorovat mnohem slabší objekty, než mohly dosavadní interferometry. Astrometrická přesnost pozorování přesáhne možnosti jakéhokoliv jiného zařízení. PRIMA se stane jedinečným nástrojem pro hledání exoplanet.
Logo České astronomické společnostiČeská astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2008 docenta Masarykovy university v Brně a popularizátora astronomie RNDr. Zdeňka Mikuláška, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 10. října 2008 od 16:00 ve slavnostním prostředí Havlíčkova domu v Havlíčkově Brodě. Laureát při této příležitosti přednese přednášku Tři malá zamyšlení na téma "Hvězdy a my" (Proč se nám hvězdy tak líbí? Hvězdy všemi (?) smysly, K čemu jsou nám hvězdy?). Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
M31_MMyslivecLéto pomalu končí a Lyra s Labutí a Orlem opouštějí hvězdné pódium, aby je uvolnili dalším aktérům vesmírných představení. Co tedy může naprostý začátečník vidět na podzimní hvězdné obloze? Pod dobrou oblohou je toho spousta i pouhým okem. My se ale podíváme pomocí malého hvězdářského dalekohledu nebo i triedru. Prvním z na podzim dobře viditelných souhvězdí, které si představíme, je Andromeda.
Vlajka Evropské unieJiž počtvrté se Česká astronomická společnost spolu s řadou dalších astronomických institucí a organizací v České republice zapojí do Evropské noci vědců. Ke zhruba 200 městům v 30 zemích Evropy se poslední zářijový pátek (26.9.2008) přidá také řada astronomických míst v České republice.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekOtevíráme pro Vás již šestý ročník Astronomické olympiády. Je určena zájemcům o přírodní vědy, o astronomii, o soutěžení, všem s chutí poměřit si svoje znalosti. Astronomická olympiáda probíhá na základních školách, víceletých gymnáziích a středních školách tříkolově.
Nainstalovaný nový dalekohled NewtonV polovině letních prázdnin vyhlásila vsetínská hvězdárna veřejnou soutěž o pojmenování jejího nového astronomického dalekohledu Newton 300/1700.
Jeho výrobcem je pan Jiří Drbohlav ze Rtyně v Podkrkonoší a na naši hvězdárně byl dalekohled nainstalován 14. července 2008. A hned o dva dny později s ním
proběhlo první, zatím jenom zkušební, astronomické pozorování. Nový dalekohled je určen zejména pro odbornou činnost, kterou se vsetínská hvězdárna zabývá, a
to je CCD fotometrie komet. Ale zpět k soutěži. Uzávěrka byla poslední prázdninový den v neděli 31. srpna 2008 a celkem se sešlo úctyhodných 65 návrhů, ze
kterých byl následně vybrán jeden vítězný.
J. Grygar při přednášce v Ostravě dne 20. září 2008. Autor: P.KubalaO tomto víkendu zavítal na sever Moravy náš přední popularizátor astronomie a čestný předseda České astronomické společnosti dr. Jiří Grygar. Na jednu z jeho přednášek jsme se vydal i já…
Obr. 3: centrování hlavního zrcadla; pohled do tubusu při nevycentrovaném zrcadle (A), pohled do tubusu při vycentrovaném zrcadle (B); 1 - objímka sekundárního zrcadla, 2 - okulárový tubus, 3 - objímka sekundárního zrcátka, 4 - hlavní zrcadloTeleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Velké stěhování – započala další významná fáze modernizace teleskopu KLENOT.Velké astronomické zrcadlo o průměru 106 centimetrů se ve středu 17.září 2008 vydalo na dlouhou cestu z Kleti do německé Jeny, kde jej odborníci-optikové vyčistí a pokryjí novou odraznou vrstvou. Zrcadlo je nejdůležitější a nejcennější součástí teleskopu KLENOT, který na Kleti už sedm let slouží ke studiu planetek a komet, zejména planetek pohybujících se v blízkosti Země. Mohutné parabolické zrcadlo ze sklokeramiky váží 270 kilogramů, proto na jeho vyjmutí z tubusu dalekohledu a následný transport z kopule hvězdárny bylo třeba jak šikovných rukou pozvaných odborníků i místních hvězdářů, tak velký jeřáb.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Podľa wikipedia.org je zdanlivá jasnosť objektu +15.9 mag, červený posun 2.2, LTT 10.8 Gy, súčasná správna vzdialenosť 18.2 Gly. Identifikácia objektu podľa https://www.astrotreff.de/forum/index.php?thread/281237-rekord-quasar-ton-618-superd%C3%BCnne-galaxie-ugc-7604-in-cvn/
