Interferometrii svítá na lepší zítřky
Přístroj PRIMA (Phase Referenced Imaging and Microarcsecond Astrometry), jenž je součástí VLT interferometru (VLTI) na hoře Cerro Paranal v Chile, spatřil první světlo. Při plném výkonu PRIMA umožní VLTI pozorovat mnohem slabší objekty, než mohly dosavadní interferometry. Astrometrická přesnost pozorování přesáhne možnosti jakéhokoliv jiného zařízení. PRIMA se stane jedinečným nástrojem pro hledání exoplanet.
"PRIMA je speciálně uzpůsobena k pozorování 'pohupování' hvězd. Za 'pohupování' je zodpovědný jinak neviditelný planetární průvodce," říká vědec Gerard van Belle. "Můžeme tak odhalit exoplanety a dokonce určit jejich hmotnost." Očekávaná přesnost přístroje PRIMA se pohybuje v řádu desetitisícin obloukové vteřiny. Takové preciznosti nedosahuje žádné jiné zařízení ani na zemi ani na oběžné dráze [1]. Kromě přesných astrometrických měření sehraje PRIMA klíčovou úlohu také při zobrazování slabých zdrojů interferometrem VLTI spojeným s dalšími přístroji jako AMBER a MIDI.
Interferometrie využívá světlo ze dvou i více dalekohledů současně. Z rozdílu mezi jednotlivými signály lze s vynikající přesností měřit úhly. Při použití této techniky dosahuje PRIMA stejné rozlišovací schopnosti jako dalekohled s průměrem objektivu rovnajícím se vzdálenosti dvou užitých teleskopů. V případě VLTI je to okolo 200 metrů.
Jedinečnost přístroje PRIMA je dána také tím, že kombinuje dva interferometry v jednom. PRIMA bude získávat data ze dvou zdrojů současně. Jasnější zdroj bude sloužit pro zaměřování a tím bude možné pozorovat slabý zdroj déle, než umožňují jednoduché interferometry. Již dříve existovaly podobné experimentální interferometry, které tuto techniku využívaly. PRIMA je však prvním svého druhu, určená všem astronomům.
Jednotlivé části zařízení byly na Paranal přivezeny na konci července. Následující měsíc probíhala montáž a testování. Za milník lze považovat den 2. září 2008, kdy byly k přístroji připojeny dva 1,8 metrové dalekohledy AT a na senzorech se objevily první interferenční proužky. O tři dny později již spolehlivě fungoval systém aktivního navádění interferenčních obrazců, který umožňuje kompenzovat turbulence v atmosféře.
První světlo, v interferometrii spíše první proužky, byly získány s předstihem oproti původnímu časovému plánu, sestavenému předním inženýrem Francoise Delplanckem: "Přestože jsme museli úspěšně zvládnout několik činností současně, proběhlo sestavení, zapojení i odzkoušení hladce. Byl jsem potěšen, jak lehce a spolehlivě se nám hned napoprvé podařila korekce turbulencí v atmosféře."
Všechny podsystémy, propojující dalekohledy AT se zařízením PRIMA, se podařilo úspěšně nainstalovat a nyní projdou důkladnými prověrkami. Poté bude vše zpřístupněno pro standardní pozorování [2].
Na projektu PRIMA spolupracují ESO, Ženevská observatoř, MPIA Heidelberg, Landessternwarte Heidelberg, Leidenská univerzita, Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne, Institut miktrotechnologie v Neuchâtel a MPE Garching. Průmyslovými partnery jsou TNO a Thales Alenia Space.
Poznámky
[1]: Když planeta obíhá okolo hvězdy, působí na ní svou gravitací a způsobuje její pohupování. Pohupování se běžně určuje díky rozdílům v radiální rychlosti hvězdy, ale pokud můžeme přesně určit její polohu, můžeme jej pozorovat i přímo. PRIMA dosahuje takové přesnosti, která dostačuje k pozorování efektů, vyvolaných planetami podobnými Jupiteru. Prima je jinými slovy schopná měřit úhlové rozdíly v řádu desetitisícin obloukové vteřiny a dokázala by tedy za 1 sekundu zaznamenat změnu délky lidského vlasu ze vzdálenosti 100 m.
[2]: Na následujících šest měsíců jsou připraveny celkem čtyři zkoušky. Zaměří se především na testování a charakteristiku zaměření interferenčních proužků jediné hvězdy. V příštím roce proběhne testování simultánního pozorování dvou hvězd. Poté začne PRIMA hledat exoplanety.
Zdroj: TZ ESO 029/08
Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.
