Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaká byla „VATVU“ 2008?

Jaká byla „VATVU“ 2008?

VATVU 2008
VATVU 2008
Ve dnech 19. a 20. září proběhl další ročník Dnů vědy a techniky v Plzni. Západočeská pobočka ČAS se společně s Hvězdárnou a planetáriem Plzeň a Hvězdárnou v Rokycanech opět zúčastnila a tak se Vám pokusím na otázku v nadpisu odpovědět.

Na začátku trochu nezajímavých statistických údajů: počet návštěvníků - hrubým odhadem přes 10 000, počet odpálených raket z PET lahví - něco kolem 800, nejdelší dosažená vzdálenost - 50m, průměrná venkovní teplota po oba dva dny - 10ºC a méně, počet členů pobočky na vědě - 17 z toho 5 na stánku pobočky. Západočeská pobočka si letos stejně jako loni zvolila velmi úspěšnou variantu propagace a tou byla tvorba raket z PET láhví. O možnost postavit si raketu a zároveň si ji za stánkem vlastnoručně odpálit byl opět velký zájem. Obsluha stánku nestačila připravovat pomůcky a odpoledne, když došly připravené pytle s PET lahvemi, ani recyklovat již jednou použité lahve. Velkou výhodou byl již připravený návod od Jakuba, který si spousta návštěvníků brala domů s tím, že si vyzkouší stavění raket doma. Někteří návštěvníci se v sobotu přišli pochlubit s raketami, které vyrobili sami doma.

Na výstavě pobočka představila svojí činnosti a také zabrousila do astrologických vod pomocí speciálního grafu poukazujícího na posunutí astrologických znamení vůči souhvězdím.

Největší nával na stánku byl hned v pátek dopoledne, kdy se na malém prostranství před muzeem natěsnala snad většina škol z Plzně a přilehlého okolí. V odpoledních hodinách sice davy lidí prořídly, ale stánek pobočky byl pořád v obležení a to i po šesté hodině, kdy byl oficiální konec pátečního programu.

Sobota probíhala klidněji, ale opět byla všechna místa na stánku obsazena od ranních hodin až do večera.

Za výbor pobočky bych rád poděkoval členům, kteří se akce zúčastnili, bez nich by nebylo možné v takovém rozsahu akci uskutečnit. Dále bych chtěl poděkovat hlavnímu koordinátorovi za astronomy (řediteli HaP Plzeň) za rozdělení/přidělení lidí na stánek, protože nám na výpomoc "půjčil" několik "svých" lidí, kteří byli původně nahlášeni jako pomocníci na stánku HaP Plzeň. Závěrečný dík patří organizátorům za bezchybně připravenou akci. Na shledanou příští rok.

Článek byl převzat ze Zpravodaje Západočeské pobočky ČAS 10/2008.




O autorovi

Marek Česal

Marek Česal

Marek Česal (*1976, Rokycany) je český popularizátor astronomie. K té se dostal v dospělosti, a to na hvězdárně v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – počítače  na FPE ZČU v Plzni. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Popularizuje astronomii pomocí zábavných přednášek a pořádáním popularizačních akcí.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »