Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Reportáž z expedice za zatměním Slunce „Novosibirsk 2008“

Reportáž z expedice za zatměním Slunce „Novosibirsk 2008“

Moskva
Moskva
V pátek 1. srpna nás čeká zatmění Slunce, které bude z našeho území pozorovatelné jen jako částečné. Úplná fáze zatmění Slunce bude pozorovatelná z východní Kanady, Grónska, Severního ledového oceánu, středního Ruska, západního Mongolska a střední Číny. Pro skupinu nadšenců složenou nejenom ze členů Západočeské pobočky ČAS, ale i pracovníků Hvězdárny a planetária Plzeň a Hvězdárny v Rokycanech se tak naskytla další možnost pro uspořádání expedice do oblasti Novosibirska.

Odjezd
Odjezd
Západočeská pobočka ČAS pro své členy uspořádala první velkou expedici za zatměním Slunce již v roce 1999, kdy pás totality minul naše území jen o pár desítek kilometrů. Členové pobočky společně s dalšími astronomy pozorovali tento nádherný úkaz v pásu totality protínajícího Evropu, od Francie až po Bulharsko. Výsledky z tohoto pozorování naleznete zde.


Odjezd
Odjezd
V našem pozorovatelském nadšení pak nastal na 4 roky klid a až v květnu 2003 jsme se v ranních hodinách dočkali částečného zatmění Slunce, které bylo pozorovatelné z celé České republiky. U velké většiny pozorovatelů začalo narůstat přesvědčení, že nejlepší pozorování jsou přeci jenom v pásu totality. A tak se začala plánovat expedice za prstencovým zatmění Slunce Španělsko 2005. Po úspěšném pozorování si cestovatelé ani nestačili odpočinout a již na jaře roku 2006 vyrazila velká skupina na další významné zatmění, tentokrát do Turecka.

V Rusku
V Rusku
Po dvou letech klidu je tu opět další zatmění Slunce, které si nenechá ujít několik nadšenců, kteří se vydali na strastiplnou cestu do pásu totality. Mnozí z vás z nadpisu pochopili, že se jedná o expedici do oblasti Novosibirska. Jako dopravní prostředek byl zvolený vlak, jehož trasa vede přes Prahu - Varšavu - Minsk - Moskvu - Novosibirsk. Cesta zabere přibližně 7 dní a celá expedice potrvá 21 dní. Nesmíme však také zapomenout na "easy" variantu expedice, jejíž účastníci ještě v klidu vyčkávají doma a ke zbytku expedice se připojí až na poslední chvíli, protože jako dopravní prostředek zvolili letadlo. Čas ukáže, která varianta byla dobrodružnější, jestli ta za pomoci ruské letecké společnosti nebo cesta vlakem přes polovinu Ruska. Možná se ale účastníkům expedice nechce čekat až do roku 2135, kdy pás totality bude kopírovat severní hranice našeho státu. Snad je žene touha za dobrodružstvím a chuť získat spoustu naměřených údajů z meteorologické stanice, možná.... Spíše si ale chtějí opět vychutnat ten nezapomenutelný zážitek, kdy v průběhu dne potemní obloha natolik, že lze na denní obloze pozorovat jasné hvězdy a planety.

Část pásu úplného (totálního) zatmění Slunce v Rusku
Část pásu úplného (totálního) zatmění Slunce v Rusku
Západočeská pobočka ČAS, jejíž členové jsou v expedici společně se zaměstnanci Hvězdárny a planetária Plzeň a Hvězdárny v Rokycanech, se proto rozhodla vám alespoň zprostředkovaně přenést zážitky z cesty za zatměním. V reportáži by se měl pravidelně každý den objevit nový krátký článeček od "expedičníků" doplněný o fotografie. Snad nám to technika a mobilní operátoři umožní.


Aktualizovanou reportáž z cesty za úplným zatměním Slunce "Novosibirsk 2008" naleznete na stránkách Západočeské pobočky. Pokud vás zajímá aktuální předpověď počasí pro oblast Novosibirska, stačí si kliknout na odkazy.


Související:





O autorovi

Marek Česal

Marek Česal

Marek Česal (*1976, Rokycany) je český popularizátor astronomie. K té se dostal v dospělosti, a to na hvězdárně v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – počítače  na FPE ZČU v Plzni. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Popularizuje astronomii pomocí zábavných přednášek a pořádáním popularizačních akcí.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »