Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Reportáž z expedice za zatměním Slunce „Novosibirsk 2008“

Reportáž z expedice za zatměním Slunce „Novosibirsk 2008“

Moskva
Moskva
V pátek 1. srpna nás čeká zatmění Slunce, které bude z našeho území pozorovatelné jen jako částečné. Úplná fáze zatmění Slunce bude pozorovatelná z východní Kanady, Grónska, Severního ledového oceánu, středního Ruska, západního Mongolska a střední Číny. Pro skupinu nadšenců složenou nejenom ze členů Západočeské pobočky ČAS, ale i pracovníků Hvězdárny a planetária Plzeň a Hvězdárny v Rokycanech se tak naskytla další možnost pro uspořádání expedice do oblasti Novosibirska.

Odjezd
Odjezd
Západočeská pobočka ČAS pro své členy uspořádala první velkou expedici za zatměním Slunce již v roce 1999, kdy pás totality minul naše území jen o pár desítek kilometrů. Členové pobočky společně s dalšími astronomy pozorovali tento nádherný úkaz v pásu totality protínajícího Evropu, od Francie až po Bulharsko. Výsledky z tohoto pozorování naleznete zde.


Odjezd
Odjezd
V našem pozorovatelském nadšení pak nastal na 4 roky klid a až v květnu 2003 jsme se v ranních hodinách dočkali částečného zatmění Slunce, které bylo pozorovatelné z celé České republiky. U velké většiny pozorovatelů začalo narůstat přesvědčení, že nejlepší pozorování jsou přeci jenom v pásu totality. A tak se začala plánovat expedice za prstencovým zatmění Slunce Španělsko 2005. Po úspěšném pozorování si cestovatelé ani nestačili odpočinout a již na jaře roku 2006 vyrazila velká skupina na další významné zatmění, tentokrát do Turecka.

V Rusku
V Rusku
Po dvou letech klidu je tu opět další zatmění Slunce, které si nenechá ujít několik nadšenců, kteří se vydali na strastiplnou cestu do pásu totality. Mnozí z vás z nadpisu pochopili, že se jedná o expedici do oblasti Novosibirska. Jako dopravní prostředek byl zvolený vlak, jehož trasa vede přes Prahu - Varšavu - Minsk - Moskvu - Novosibirsk. Cesta zabere přibližně 7 dní a celá expedice potrvá 21 dní. Nesmíme však také zapomenout na "easy" variantu expedice, jejíž účastníci ještě v klidu vyčkávají doma a ke zbytku expedice se připojí až na poslední chvíli, protože jako dopravní prostředek zvolili letadlo. Čas ukáže, která varianta byla dobrodružnější, jestli ta za pomoci ruské letecké společnosti nebo cesta vlakem přes polovinu Ruska. Možná se ale účastníkům expedice nechce čekat až do roku 2135, kdy pás totality bude kopírovat severní hranice našeho státu. Snad je žene touha za dobrodružstvím a chuť získat spoustu naměřených údajů z meteorologické stanice, možná.... Spíše si ale chtějí opět vychutnat ten nezapomenutelný zážitek, kdy v průběhu dne potemní obloha natolik, že lze na denní obloze pozorovat jasné hvězdy a planety.

Část pásu úplného (totálního) zatmění Slunce v Rusku
Část pásu úplného (totálního) zatmění Slunce v Rusku
Západočeská pobočka ČAS, jejíž členové jsou v expedici společně se zaměstnanci Hvězdárny a planetária Plzeň a Hvězdárny v Rokycanech, se proto rozhodla vám alespoň zprostředkovaně přenést zážitky z cesty za zatměním. V reportáži by se měl pravidelně každý den objevit nový krátký článeček od "expedičníků" doplněný o fotografie. Snad nám to technika a mobilní operátoři umožní.


Aktualizovanou reportáž z cesty za úplným zatměním Slunce "Novosibirsk 2008" naleznete na stránkách Západočeské pobočky. Pokud vás zajímá aktuální předpověď počasí pro oblast Novosibirska, stačí si kliknout na odkazy.


Související:





O autorovi

Marek Česal

Marek Česal

Marek Česal (*1976, Rokycany) je český popularizátor astronomie. K té se dostal v dospělosti, a to na hvězdárně v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – počítače  na FPE ZČU v Plzni. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Popularizuje astronomii pomocí zábavných přednášek a pořádáním popularizačních akcí.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »