Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Reportáž z expedice za zatměním Slunce „Novosibirsk 2008“

Reportáž z expedice za zatměním Slunce „Novosibirsk 2008“

Moskva
Moskva
V pátek 1. srpna nás čeká zatmění Slunce, které bude z našeho území pozorovatelné jen jako částečné. Úplná fáze zatmění Slunce bude pozorovatelná z východní Kanady, Grónska, Severního ledového oceánu, středního Ruska, západního Mongolska a střední Číny. Pro skupinu nadšenců složenou nejenom ze členů Západočeské pobočky ČAS, ale i pracovníků Hvězdárny a planetária Plzeň a Hvězdárny v Rokycanech se tak naskytla další možnost pro uspořádání expedice do oblasti Novosibirska.

Odjezd
Odjezd
Západočeská pobočka ČAS pro své členy uspořádala první velkou expedici za zatměním Slunce již v roce 1999, kdy pás totality minul naše území jen o pár desítek kilometrů. Členové pobočky společně s dalšími astronomy pozorovali tento nádherný úkaz v pásu totality protínajícího Evropu, od Francie až po Bulharsko. Výsledky z tohoto pozorování naleznete zde.


Odjezd
Odjezd
V našem pozorovatelském nadšení pak nastal na 4 roky klid a až v květnu 2003 jsme se v ranních hodinách dočkali částečného zatmění Slunce, které bylo pozorovatelné z celé České republiky. U velké většiny pozorovatelů začalo narůstat přesvědčení, že nejlepší pozorování jsou přeci jenom v pásu totality. A tak se začala plánovat expedice za prstencovým zatmění Slunce Španělsko 2005. Po úspěšném pozorování si cestovatelé ani nestačili odpočinout a již na jaře roku 2006 vyrazila velká skupina na další významné zatmění, tentokrát do Turecka.

V Rusku
V Rusku
Po dvou letech klidu je tu opět další zatmění Slunce, které si nenechá ujít několik nadšenců, kteří se vydali na strastiplnou cestu do pásu totality. Mnozí z vás z nadpisu pochopili, že se jedná o expedici do oblasti Novosibirska. Jako dopravní prostředek byl zvolený vlak, jehož trasa vede přes Prahu - Varšavu - Minsk - Moskvu - Novosibirsk. Cesta zabere přibližně 7 dní a celá expedice potrvá 21 dní. Nesmíme však také zapomenout na "easy" variantu expedice, jejíž účastníci ještě v klidu vyčkávají doma a ke zbytku expedice se připojí až na poslední chvíli, protože jako dopravní prostředek zvolili letadlo. Čas ukáže, která varianta byla dobrodružnější, jestli ta za pomoci ruské letecké společnosti nebo cesta vlakem přes polovinu Ruska. Možná se ale účastníkům expedice nechce čekat až do roku 2135, kdy pás totality bude kopírovat severní hranice našeho státu. Snad je žene touha za dobrodružstvím a chuť získat spoustu naměřených údajů z meteorologické stanice, možná.... Spíše si ale chtějí opět vychutnat ten nezapomenutelný zážitek, kdy v průběhu dne potemní obloha natolik, že lze na denní obloze pozorovat jasné hvězdy a planety.

Část pásu úplného (totálního) zatmění Slunce v Rusku
Část pásu úplného (totálního) zatmění Slunce v Rusku
Západočeská pobočka ČAS, jejíž členové jsou v expedici společně se zaměstnanci Hvězdárny a planetária Plzeň a Hvězdárny v Rokycanech, se proto rozhodla vám alespoň zprostředkovaně přenést zážitky z cesty za zatměním. V reportáži by se měl pravidelně každý den objevit nový krátký článeček od "expedičníků" doplněný o fotografie. Snad nám to technika a mobilní operátoři umožní.


Aktualizovanou reportáž z cesty za úplným zatměním Slunce "Novosibirsk 2008" naleznete na stránkách Západočeské pobočky. Pokud vás zajímá aktuální předpověď počasí pro oblast Novosibirska, stačí si kliknout na odkazy.


Související:





O autorovi

Marek Česal

Marek Česal

Marek Česal (*1976, Rokycany) je český popularizátor astronomie. K té se dostal v dospělosti, a to na hvězdárně v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – počítače  na FPE ZČU v Plzni. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Popularizuje astronomii pomocí zábavných přednášek a pořádáním popularizačních akcí.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »