Reportáž z expedice za zatměním Slunce „Novosibirsk 2008“
Moskva V pátek 1. srpna nás čeká zatmění Slunce, které bude z našeho území pozorovatelné jen jako částečné. Úplná fáze zatmění Slunce bude pozorovatelná z východní Kanady, Grónska, Severního ledového oceánu, středního Ruska, západního Mongolska a střední Číny. Pro skupinu nadšenců složenou nejenom ze členů Západočeské pobočky ČAS, ale i pracovníků Hvězdárny a planetária Plzeň a Hvězdárny v Rokycanech se tak naskytla další možnost pro uspořádání expedice do oblasti Novosibirska.
Odjezd Západočeská pobočka ČAS pro své členy uspořádala první velkou expedici za zatměním Slunce již v roce 1999, kdy pás totality minul naše území jen o pár desítek kilometrů. Členové pobočky společně s dalšími astronomy pozorovali tento nádherný úkaz v pásu totality protínajícího Evropu, od Francie až po Bulharsko. Výsledky z tohoto pozorování naleznete zde.
Odjezd V našem pozorovatelském nadšení pak nastal na 4 roky klid a až v květnu 2003 jsme se v ranních hodinách dočkali částečného zatmění Slunce, které bylo pozorovatelné z celé České republiky. U velké většiny pozorovatelů začalo narůstat přesvědčení, že nejlepší pozorování jsou přeci jenom v pásu totality. A tak se začala plánovat expedice za prstencovým zatmění Slunce Španělsko 2005. Po úspěšném pozorování si cestovatelé ani nestačili odpočinout a již na jaře roku 2006 vyrazila velká skupina na další významné zatmění, tentokrát do Turecka.
V Rusku Po dvou letech klidu je tu opět další zatmění Slunce, které si nenechá ujít několik nadšenců, kteří se vydali na strastiplnou cestu do pásu totality. Mnozí z vás z nadpisu pochopili, že se jedná o expedici do oblasti Novosibirska. Jako dopravní prostředek byl zvolený vlak, jehož trasa vede přes Prahu - Varšavu - Minsk - Moskvu - Novosibirsk. Cesta zabere přibližně 7 dní a celá expedice potrvá 21 dní. Nesmíme však také zapomenout na "easy" variantu expedice, jejíž účastníci ještě v klidu vyčkávají doma a ke zbytku expedice se připojí až na poslední chvíli, protože jako dopravní prostředek zvolili letadlo. Čas ukáže, která varianta byla dobrodružnější, jestli ta za pomoci ruské letecké společnosti nebo cesta vlakem přes polovinu Ruska. Možná se ale účastníkům expedice nechce čekat až do roku 2135, kdy pás totality bude kopírovat severní hranice našeho státu. Snad je žene touha za dobrodružstvím a chuť získat spoustu naměřených údajů z meteorologické stanice, možná.... Spíše si ale chtějí opět vychutnat ten nezapomenutelný zážitek, kdy v průběhu dne potemní obloha natolik, že lze na denní obloze pozorovat jasné hvězdy a planety.
Část pásu úplného (totálního) zatmění Slunce v Rusku Západočeská pobočka ČAS, jejíž členové jsou v expedici společně se zaměstnanci Hvězdárny a planetária Plzeň a Hvězdárny v Rokycanech, se proto rozhodla vám alespoň zprostředkovaně přenést zážitky z cesty za zatměním. V reportáži by se měl pravidelně každý den objevit nový krátký článeček od "expedičníků" doplněný o fotografie. Snad nám to technika a mobilní operátoři umožní.
Aktualizovanou reportáž z cesty za úplným zatměním Slunce "Novosibirsk 2008" naleznete na stránkách Západočeské pobočky. Pokud vás zajímá aktuální předpověď počasí pro oblast Novosibirska, stačí si kliknout na odkazy.
Marek Česal (*1976, Rokycany) je český popularizátor astronomie. K té se dostal v dospělosti, a to na hvězdárně v Rokycanech.Vystudoval obor fyzika – počítače na FPE ZČU v Plzni. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Popularizuje astronomii pomocí zábavných přednášek a pořádáním popularizačních akcí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula
Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula.
Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia.
Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom.
Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi.
Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy.
V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy.
Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie.
Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.1. až 7.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4