Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Reportáž z expedice za zatměním Slunce „Novosibirsk 2008“

Reportáž z expedice za zatměním Slunce „Novosibirsk 2008“

Moskva
Moskva
V pátek 1. srpna nás čeká zatmění Slunce, které bude z našeho území pozorovatelné jen jako částečné. Úplná fáze zatmění Slunce bude pozorovatelná z východní Kanady, Grónska, Severního ledového oceánu, středního Ruska, západního Mongolska a střední Číny. Pro skupinu nadšenců složenou nejenom ze členů Západočeské pobočky ČAS, ale i pracovníků Hvězdárny a planetária Plzeň a Hvězdárny v Rokycanech se tak naskytla další možnost pro uspořádání expedice do oblasti Novosibirska.

Odjezd
Odjezd
Západočeská pobočka ČAS pro své členy uspořádala první velkou expedici za zatměním Slunce již v roce 1999, kdy pás totality minul naše území jen o pár desítek kilometrů. Členové pobočky společně s dalšími astronomy pozorovali tento nádherný úkaz v pásu totality protínajícího Evropu, od Francie až po Bulharsko. Výsledky z tohoto pozorování naleznete zde.


Odjezd
Odjezd
V našem pozorovatelském nadšení pak nastal na 4 roky klid a až v květnu 2003 jsme se v ranních hodinách dočkali částečného zatmění Slunce, které bylo pozorovatelné z celé České republiky. U velké většiny pozorovatelů začalo narůstat přesvědčení, že nejlepší pozorování jsou přeci jenom v pásu totality. A tak se začala plánovat expedice za prstencovým zatmění Slunce Španělsko 2005. Po úspěšném pozorování si cestovatelé ani nestačili odpočinout a již na jaře roku 2006 vyrazila velká skupina na další významné zatmění, tentokrát do Turecka.

V Rusku
V Rusku
Po dvou letech klidu je tu opět další zatmění Slunce, které si nenechá ujít několik nadšenců, kteří se vydali na strastiplnou cestu do pásu totality. Mnozí z vás z nadpisu pochopili, že se jedná o expedici do oblasti Novosibirska. Jako dopravní prostředek byl zvolený vlak, jehož trasa vede přes Prahu - Varšavu - Minsk - Moskvu - Novosibirsk. Cesta zabere přibližně 7 dní a celá expedice potrvá 21 dní. Nesmíme však také zapomenout na "easy" variantu expedice, jejíž účastníci ještě v klidu vyčkávají doma a ke zbytku expedice se připojí až na poslední chvíli, protože jako dopravní prostředek zvolili letadlo. Čas ukáže, která varianta byla dobrodružnější, jestli ta za pomoci ruské letecké společnosti nebo cesta vlakem přes polovinu Ruska. Možná se ale účastníkům expedice nechce čekat až do roku 2135, kdy pás totality bude kopírovat severní hranice našeho státu. Snad je žene touha za dobrodružstvím a chuť získat spoustu naměřených údajů z meteorologické stanice, možná.... Spíše si ale chtějí opět vychutnat ten nezapomenutelný zážitek, kdy v průběhu dne potemní obloha natolik, že lze na denní obloze pozorovat jasné hvězdy a planety.

Část pásu úplného (totálního) zatmění Slunce v Rusku
Část pásu úplného (totálního) zatmění Slunce v Rusku
Západočeská pobočka ČAS, jejíž členové jsou v expedici společně se zaměstnanci Hvězdárny a planetária Plzeň a Hvězdárny v Rokycanech, se proto rozhodla vám alespoň zprostředkovaně přenést zážitky z cesty za zatměním. V reportáži by se měl pravidelně každý den objevit nový krátký článeček od "expedičníků" doplněný o fotografie. Snad nám to technika a mobilní operátoři umožní.


Aktualizovanou reportáž z cesty za úplným zatměním Slunce "Novosibirsk 2008" naleznete na stránkách Západočeské pobočky. Pokud vás zajímá aktuální předpověď počasí pro oblast Novosibirska, stačí si kliknout na odkazy.


Související:





O autorovi

Marek Česal

Marek Česal

Marek Česal (*1976, Rokycany) je český popularizátor astronomie. K té se dostal v dospělosti, a to na hvězdárně v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – počítače  na FPE ZČU v Plzni. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Popularizuje astronomii pomocí zábavných přednášek a pořádáním popularizačních akcí.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »