Hvězda může zemřít, ale její planetární soustava nemusí zaniknout společně s ní. Zbytky pevných těles mohou ještě dlouho poté dopadat na žhavé hvězdné jádro – bílého trpaslíka. Američtí astronomové nyní objevili náznaky, že na jednom takovém hvězdném pozůstatku vytváří zachycený materiál oblasti s vyšší koncentrací kovů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí 9. listopadu v novu, takže noci budou tmavé a vhodné pro pozorování slabých objektů. Večer je vidět Saturn a také slabý Uran a Neptun. Ráno je vidět jasná Venuše a také dvojice jasného Jupiteru a slabšího naoranžovělého Marsu u hvězdy Regulus. Koncem týdne by se měl přidat extrémně nízko nad jihovýchodem také Merkur. Na Slunci je aktivita mírně zvýšená. Evropská sonda Hera už detailně snímá dvojplanetku Didymos – Dimorphos. Astronauti na ISS instalovali poslední solární panel iROSA. Před 60 lety začala poslední mise programu Gemini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek
Zdeňka Bardona „Airglow duny“
Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín.
Ne každý vědecký objev je spojen s následným oceněním. Občas se stane, že práce je vydána, nikým nepovšimnuta leží mezi ostatními, a o několik desetiletí později dostane veškerou pozornost. Tato práce byla publikována v roce 1964 a až do začátku dalšího tisíciletí si jí skoro nikdo nevšiml. Dnes už má přes 3 tisíce citací a tvoří základ astronomie gravitačních vln.
„Je to Napoleon zločinu, Watsone. Je organizátorem dobré poloviny zla a skoro všeho, co v tomto velkoměstě nebylo vypátráno. Je to génius, filosof, člověk abstraktního myšlení. Má prvotřídní mozek. Sedí nehybně jako pavouk uprostřed sítě, ale ta síť má tisíc paprsků a on bezpečně reaguje na sebemenší záchvěv každého z nich.“ Těmito slovy popisuje Sherlock Holmes v povídce Poslední případ svého věčného nepolapitelného protivníka. A právě ten je hlavním aktérem zákrytu hvězdy planetkou v neděli ráno 8. listopadu, k jehož pozorování jste tímto zváni.
Temnou hmotu nevidíme, přesto o její přítomnosti ve vesmíru víme díky gravitaci. Pomáhá držet pohromadě galaxie i jejich kupy a její působení odhaluje také světlo vzdálených objektů. Z čeho se však skládá, zůstává záhadou. Novou stopu nyní nabízí studie šesti vědců vedených Danielem Gilmanem: podle ní by se částice temné hmoty za určitých okolností mohly navzájem ovlivňovat.
RNDr. Jiří Horák, Ph.D. z pražské pobočky Astronomického ústavu AV ČR je specializován na velmi hmotné objekty.
V našem pořadu se budeme zabývat převážně časoprostorem, protože jej hmotné objekty více ovlivňují. Co je časoprostor? Dá se na to srozumitelně a jednoduše odpovědět?
Čínští astronomové zachytili velmi přesvědčivého kandidáta výronu koronální hmoty z červeného trpaslíka po mimořádně silné erupci. Takové výrony mohou bombardovat atmosféry exoplanet a zpochybňovat jejich obyvatelnost.
Vydejte se s námi za jedním z nejúchvatnějších přírodních úkazů, jaké můžeme na vlastní oči spatřit! Čeká nás cesta Evropou, návštěva míst spojených s Johannesem Keplerem, exkurze do významné astronomické observatoře a především pozorování úplného zatmění Slunce v jižním Španělsku, v oblasti pásu totality nedaleko Gibraltarského průlivu.
