Astronomové mají rádi ve svých objevech pořádek. Každý objev nového přechodného jevu nebo druhu objektu má své jméno často už při nálezu prvního zástupce. V polovině 20. století se nám znásobil počet objevených galaxií. A byla by škoda použít na jejich dělení jen 3 škatulky, když je vidíme s prstenci, spirálami, příčkami, a v různých tvarech. Stejně jako by byla škoda rozdělit velkou knihovnu jen na beletrii a zbytek. Pojďme se podívat na uměleckou rozmanitost vesmíru v galaxiích.
Aktuální články
V pondělí 28. září kolos tvořený boosterem Super Heavy B21 a kosmickou lodí Starship S41 odstartoval ke svému 14. letovému testu. Po třinácti suborbitálních letových testech se tak největší a z hlediska tahu nejsilnější raketa konečně vydala na oběžnou dráhu a úspěšně vynesla užitečný náklad.
V druhém díle s RNDr. Miroslavem Bártou, Ph.D. ze Slunečního odd. Astronomického ústavu AV ČR si budeme povídat o chystaném projektu Observatoře LOFAR – Low-Frequency Array v Česku a o rozšíření radioteleskopu ALMA v Chile.
Dne 23. září 1846 objevil německý astronom Johann Gottfried Galle planetu Neptun. Při svém pátrání využil výpočtů francouzského astronoma a matematika Urbaina Jeana Josepha Le Verriera, oba astronomové mají tedy na objevu Neptunu zásadní podíl. Společně s Gallem je za dalšího spoluobjevitele Neptunu považován jeho žák, Heinrich Louis d'Arrest. Zaměříme se nyní na všechny tři astronomy a povíme si o tom, jaký měli na objevu podíl.
Webbův teleskop je ideálním přístrojem k lovu vznikajících hvězd a exoplanet, ale také k lovu velmi málo hmotných objektů zvaných hnědí trpaslíci. Tyto objekty jsou velmi lehké oproti hvězdám a jen trochu těžší než naše planeta Jupiter. JWST našel v hvězdotvorné oblasti IC 348 desítky těchto objektů, ale snímek ukazuje i úžasné objekty kolem protohvězd a vzdálené galaxie.
Někdo z dnešních středoškolaček a středoškoláků může jednou objevit druhou Zemi – planetu podobnou té naší. Nebo vyvinout přístroj, který takový objev umožní. Iniciativa Generace vesmír mladým lidem ukáže, jak se k podobné práci dostat. Prostřednictvím osobních příběhů propojí svět mezinárodní astronomie s těmi, kdo si právě vybírají své další studium.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 9. do 4. 10. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, která nastane v sobotu 3. 10. Saturn bude v opozici v neděli 4. 10. Společně s Neptunem je vidět celou noc. Ráno jsou dobře vidět Jupiter s Marsem. Venuše zůstává extrémně nízko na večerní obloze a je vidět spíš přes den. Merkur je večer ještě hůře pozorovatelný než Venuše. V pondělí 28. 9. má ze Starbase odstartovat raketa super Heavy a Starship má vykonat svůj první orbitální let se skutečnými družicemi Starlink V3. Ve čtvrtek 1. 10. má k ISS vyrazit loď Crew Dragon se čtyřčlennou dlouhodobou posádkou mise Crew-13. Před 75 lety byl objeven Jupiterův měsíc Ananke.
V 17. století nám pomohli Kepler, Galileo a Newton konečně porazit geocentrický model sluneční soustavy, kde v centru je naše Země a kolem ní obíhají všechny planety, a dokonce i Slunce. O 3 století později nám Shapley pomohl porazit další mylnou domněnku velké části astronomů - že nejsme ani v centru Galaxie. Byl to náraz pro naše ega, nicméně jsme tím zjistili, že se vesmír našimi představami o vlastní důležitosti neřídí.
Konference o výzkumu proměnných hvězd je nejvýznamnějším setkáním pořádaným Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti (SPHE ČAS). V roce 2026 se uskuteční ve dnech 4. - 6. prosince na Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. v Praze.
Závěrečný díl seriálu o letní obloze se bude věnovat velmi zajímavé planetární mlhovině. Říkáme jí „Kočičí oko“ a nachází se v souhvězdí Draka. Přestože Drak není vysloveně letním souhvězdím, nejlepší podmínky pro jeho pozorování nastávají právě v létě. V 19. století se Kočičí oko stalo předmětem zájmu anglického astronoma, který na něj aplikoval tehdy mladou vědeckou metodu zvanou spektroskopie…
Další články »
