Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  Měsíční kalendář

Astronomický snímek dne (APOD) - Březen 2025

PondělíÚterýStředaČtvrtekPátekSobotaNeděle
      01.03.2025 - Blue Ghost na cestě k Měsíci 02.03.2025 - Hubblovo ultrahluboké pole ve světle a zvuku
03.03.2025 - Blue Ghost na Měsíci 04.03.2025 - Čtyřnásobné uskupení nad Itálií 05.03.2025 - Plejády versus Kalifornie 06.03.2025 - Galaxie Messier 94 s překotnou tvorbou hvězd 07.03.2025 - Planetární mlhovina Abell 7 08.03.2025 - Galaxie z vesmíru 09.03.2025 - Cyklóny na severním pólu Jupitera
10.03.2025 - NGC 1499: Mlhovina Kalifornie 11.03.2025 - NGC 1672: Spirální galaxie s příčkou z Hubbla 12.03.2025 - NGC 772: Galaxie Houslová hlava 13.03.2025 - Protohvězdy uvnitř Lynds 483 14.03.2025 - Měsíční π a stín hory 15.03.2025 - Tololo totalita 16.03.2025 - Venuše a trojnásobně ultrafialové Slunce
17.03.2025 - Thorova přilba 18.03.2025 - LDN 1235: Žraločí mlhovina 19.03.2025 - Diamantový prsten ze sondy Blue Ghost 20.03.2025 - Projekt analemy se slunečním zatměním 21.03.2025 - Trojice ve Lvu 22.03.2025 - Cíl SuperCam na Ma\ 23.03.2025 - Starodávná pláž Ogunquit na Marsu
24.03.2025 - Úplné zatmění Měsíce nad Uruguají 25.03.2025 - Krvavý Měsíc s modrým pásem 26.03.2025 - Vznik hvězd v mlhovině Pacman 27.03.2025 - Messier 81 28.03.2025 - Lunární prach a lepící páska 29.03.2025 - Stereo Helene 30.03.2025 - Částečné zatmění Slunce nad Islandem
31.03.2025 - Sonda Parker: Sluneční soustava z blízkosti Slunce       


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »